Interv Akut Kardiol. 2023;22(1):44-48 | DOI: 10.36290/kar.2023.007 
Reziduální mitrální regurgitace po implantaci MitraClipů je postupně narůstající problém. Progrese dysfunkce levé komory, zhoršení funkce chlopně a subvalvulárního aparátu či suboptimální implantace MitraClipů zvyšuje riziko progrese reziduální regurgitace. V kazuistice popisujeme pacienta s těžkou degenerativní mitrální regurgitací řešenou opakovanou implantací MitraClipů a následnou implantací Amplatzer vascular plugů mezi klipy s výraznou redukcí regurgitace a funkční normalizací potíží pacienta.
Interv Akut Kardiol. 2023;22(1):40-43 | DOI: 10.36290/kar.2023.006 
Paravalvulární leak (PVL) na chirurgicky implantované mitrální chlopni (mitral valve replacement - MVR) je relativně častou komplikací. Jeho řešení bylo v minulosti možné pouze reoperací. Postupně však došlo k vývoji katetrizačních postupů umožňujících uzávěr bez klasického chirurgického přístupu. Katetrizační uzávěr PVL zkracuje délku výkonu, délku hospitalizace i množství komplikací včetně úmrtí. Uvádíme indikace, užívané diagnostické metody, katetrizační postupy, používané materiály a klinické výsledky uzávěrů PVL po MVR.
Interv Akut Kardiol. 2023;22(1):35-39 | DOI: 10.36290/kar.2023.005 
Katetrizační intervence na mitrální chlopni jsou jednou z nejdynamičtějších oblastí kardiologie. Ačkoliv v této oblasti je stále dominantní léčbou pacientů kardiochirurgie, případně katetrizační plastika cípů mitrální chlopně, máme již dnes pro vybrané pacienty dostupnou možnost katetrizační implantace mitrální bioprotézy. V článku popisujeme hlavní anatomické limitace této metody, její současné možnosti a také perspektivy budoucího vývoje. Na závěr popisujeme kazuistiku našeho pacienta úspěšně léčeného pomocí katetrizační implantace mitrální bioprotézy.
Interv Akut Kardiol. 2023;22(1):27-34 | DOI: 10.36290/kar.2023.004 
Mitrální regurgitace představuje druhou nejčastější chlopenní vadu v dospělé populaci. Až do nedávné doby byla jedinou terapeutickou možností chirurgická plastika nebo náhrada mitrální chlopně, přičemž mnoho nemocných nebylo léčeno ani diagnostikováno, nejčastěji z důvodů předpokládaného vysokého rizika operace, zejména u nemocných se sekundární mitrální regurgitací. V průběhu několika posledních let došlo k výraznému nárůstu počtu transkatétrových výkonů, většina z nich využívala principu sblížení obou cípů mitrální chlopně (tzv. transkatétrová edge‑to‑edge korekce - TEER). V současnosti jsme svědky vývoje dalších systémů, které využívají...
Interv Akut Kardiol. 2023;22(1):17-26 | DOI: 10.36290/kar.2023.003 
Chirurgická léčba mitrální regurgitace prošla za poslední čtyři desetiletí bouřlivým vývojem. Dnes je při chirurgické léčbě jednoznačnou prioritou ponechat pacientovu vlastní chlopeň a obnovit její správnou funkci záchovnou operací. Tento postup se nejčastěji označuje jako plastika mitrální chlopně. V současné době jsou stále častěji uplatňovány méně invazivní chirurgické přístupy k mitrální chlopni, které nabízejí nemocným, kromě menší invazivity, zároveň i stabilitu a predikabilitu klasické chirurgické plastiky založené na principech moderní chirurgie mitrální chlopně. Nejčastěji používané přístupy jsou videoasistovaný přístup cestou pravostranné...
Interv Akut Kardiol. 2023;22(1):12-16 | DOI: 10.36290/kar.2023.002 
Možnost chirurgicky rekonstruovat nedomykavou mitrální chlopeň byla správně rozpoznána již na počátku 70. let. Systematická analýza mitrální chlopně a ucelený koncept chirurgických zákroků je zásluhou především A. Carpentiera. Stěžejními prvky fyziologické rekonstrukce mitrální chlopně jsou důraz na remodelaci anulu prstencem, uchování pohyblivosti cípů a posílení koaptační zóny. Tyto principy se ukázaly jako trvale platné a mitrální plastiky jsou dnes prováděny v širokém měřítku s vynikajícími výsledky. Chirurgické techniky byly v průběhu let doplněny o další inovativní prvky a v současnosti jsou ve stejné kvalitě prováděny i miniinvazivně a pomocí...
Interv Akut Kardiol. 2023;22(1):8-11 | DOI: 10.36290/kar.2023.001 
Mitrální regurgitace patří mezi nejčastější získané chlopenní vady v dospělosti ve vyspělých zemích. Z hlediska etiologie dělíme mitrální regurgitaci na vadu primární a vadu sekundární. Patofyziologicky je jedná o nerovnováhu mezi silami tažnými a zavíracími. Regurgitační tok krve z levé komory do levé síně má za následek cyklické objemové přetěžování levé komory. Velikost mitrální regurgitace je závislá na preloadu, afterloadu a srdečním výdeji. Nejprve dochází k excentrické hypertrofii levé komory, zvětšení end‑diastolického objemu a následně i end‑systolického objemu, EF LK klesá. Nejčastější sekundární vadou je ischemická mitrální...
Interv Akut Kardiol. 2022;21(4):199-200 
Interv Akut Kardiol. 2022;21(4):240-242 | DOI: 10.36290/kar.2022.037 
Studie PARADISE-MI srovnávala účinnost inhibitoru neprilysinu a AT1 receptoru sacubitril/valsartanu oproti inhibitoru ACE ramiprilu u nemocných s akutním infarktem myokardu a sníženou ejekční frakcí levé komory. Do studie bylo zařazeno a randomizováno 5 661 nemocných. Primární cíl byl kombinovaný: úmrtí z kardiovaskulárních příčin nebo incidentního srdečního selhání (hospitalizace pro srdeční selhání nebo symptomatické ambulantní srdeční selhání) a vyšel u obou léčených skupin stejně, bez statistické významnosti.
Interv Akut Kardiol. 2022;21(4):229-239 | DOI: 10.36290/kar.2022.036 
Hemodynamické vyšetření koronárních lézí pomocí hyperemických a nehyperemických indexů je v současnosti běžnou součástí vyšetřovacích postupů katetrizačních laboratoří při ozřejmování funkční významnosti angiograficky hraničních lézí. Pomocí frakční průtokové rezervy se posuzuje míra funkčního postižení epikardiálních tepen. K popsání funkce koronárního a mikrocirkulárního řečiště lze využít koronární průtokové rezervy. Samotná mikrocirkulace je pak charakterizována indexem mikrovaskulární rezistence. Díky stále dynamičtějšímu rozvoji techniky a snaze o snížení nákladů a míry invazivity vyšetření dochází k vývoji nových moderních metod umožňujících...
Interv Akut Kardiol. 2022;21(4):225-228 | DOI: 10.36290/kar.2022.027 
Diagnóza mobilního trombu na neaneurysmatické aortě je vzácná jednotka. Odhalena bývá zpravidla při embolických komplikacích, které jsou většinou fatální či výrazně devastující. Referovány jsou případy embolizace do periferie končetin, do renálních arterií s postižením renálních funkcí, infarkty myokardu, cévní mozkové příhody či makroembolizace s kritickou končetinovou či viscerální ischemií. Vzhledem k nízkému výskytu aortálních trombů a retrospektivní povaze studií není jasně stanovena jednotná strategie léčby. Při volbě optimální terapie hraje významnou roli charakter embolizace, lokalizace trombu a pacientův klinický stav. U našeho pacienta byl...
Interv Akut Kardiol. 2022;21(4):219-224 | DOI: 10.36290/kar.2022.031 
V posledních letech dochází k výraznému nárůstu diagnostikovaných případů nemocných s transthyretinovou amyloidózou (ATTR) srdce, v našich podmínkách se zcela dominantně jedná o získanou formu ATTR (wtATTR, z angl. wild‑type ATTR). Je to dáno možností neinvazivní diagnostiky ATTR založené na kombinaci jasně pozitivního nálezu při scintigrafickém vyšetření bisfosfonáty značenými techneciem (nejčastěji DPD scintigrafie) a negativním výsledku laboratorních testů na AL amyloidózu. Ukazuje se, že wtATTR není vzácnou příčinou srdečního selhání či arytmií, a to zejména převodních poruch a fibrilace síní, u starších nemocných. Cílem tohoto článku je...
Interv Akut Kardiol. 2022;21(4):216-218 | DOI: 10.36290/kar.2022.023 
Kvantifikace aortální stenózy je v první řadě echokardiografická, při diskrepanci parametrů je třeba vyloučit chyby měření, posoudit morfologii a kalcifikace aortální chlopně pomocí CT, posoudit odpověď levé komory a zhodnotit celkový klinický obraz. V článku upozorňujeme na některá úskalí kvantifikace aortální stenózy a roli srdeční amyloidózy.
Interv Akut Kardiol. 2022;21(4):201-207 | DOI: 10.36290/kar.2022.028 
Cíl: Zhodnotit soubor pacientů hospitalizovaných pro infekční endokarditidu (IE) v Komplexním kardiovaskulárním centru (KKC) FN Plzeň, posoudit změny mikrobiálního spektra a prognózu nemocných. Metodika: Retrospektivně jsme analyzovali soubor 109 pacientů, kteří byli v období 5/2011–4/2019 hospitalizováni v KKC FN Plzeň a kteří splňovali diagnózu IE podle modifikovaných Duke kritérií. Uvedený 8letý časový úsek jsme dále rozdělili do dvou 4letých období k porovnání vývoje souboru nemocných v čase. Výsledky: V souboru pacientů bylo 85 mužů a 24 žen. U 56 nemocných (51 %) se jednalo o IE nativní chlopně (NVE), u 35 pacientů (32 %) o IE chlopenní...
Interv Akut Kardiol. 2022;21(4):208-215 | DOI: 10.36290/kar.2022.024 
Renální sympatická denervace (RDN) je metodou, která zažila svůj vzestup i částečný pád v léčbě farmakologicky nekontrolovatelné arteriální hypertenze a jejíž pevné místo v léčebném schématu tohoto onemocnění nebylo stále ještě definováno. Ovlivnění sympatické aktivity se však nachází v centru zájmu i při léčbě řady dalších kardiovaskulárních onemocnění. Patofyziologicky zcela jistě u chronického srdečního selhání, fibrilace síní, některých komorových arytmií a (do větší či menší míry) u některých dalších onemocnění. Cílem této stati je shrnout současné poznatky o přínosu RDN v léčbě výše zmíněných onemocnění.
Interv Akut Kardiol. 2022;21(3):190 
Z Houstonu v USA přišla velmi smutná zpráva – 7. 7. 2022 v klidu zemřel v nedožitých 91 letech MUDr. Tomáš Klíma, zakladatel a podporovatel mnohaletého programu: Texas‑Czech Physician Exchange Program
Interv Akut Kardiol. 2022;21(3):187-188 
MUDr. Pavel Jebavý, CSc., se v letošním roce dožil významného životního jubilea a vzhledem k tomu, že patří k pionýrům české intervenční kardiologie a je dlouholetým aktivním členem redakční rady časopisu Intervenční a akutní kardiologie a během uplynulé doby jsme se mnohokrát profesně setkávali, rád jsem na tomto místě shrnul jeho zásluhy o českou kardiologii. MUDr. Pavel Jebavý, CSc., především vynikl v problematice srdečních vad a jako první začal u nás provádět perkutánní mitrální valvuloplastiky, má u nás největší počet těchto výkonů – ale byl i jedním z prvních, kdo začal implantovat koronární stenty (první 12. 4. 1994).
Interv Akut Kardiol. 2022;21(3):185-186 
Prof. MUDr. Jan Harrer, CSc., emeritní přednosta Kardiochirurgické kliniky LF Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Hradci Králové, se v plném pracovním nasazení dožívá významného životního jubilea. Svůj život zasvětil kardiochirurgii a jejímu rozvoji ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. Zdejší Kardiochirurgickou kliniku rovněž v letech 2005–2017 vedl. Prof. Harrer právem patří k ikonám nejen hradecké, ale i české kardiochirurgie a je nám ctí připomenout si jeho osobnost...
Interv Akut Kardiol. 2022;21(3):183 | DOI: 10.36290/kar.2022.035 
Interv Akut Kardiol. 2022;21(3):178-182 | DOI: 10.36290/kar.2022.018 
Cíl studie: Určit aktuální využití primární perkutánní koronární intervence (PPCI) a dodržování doporučených postupů pro klinickou praxi při léčbě pacientů s infarktem myokardu s elevacemi ST (STEMI). Metody: Pacienti s akutním STEMI byli odesláni do našeho kardiocentra za účelem PPCI. Ihned po přijetí byla odebrána úplná anamnéza se zaměřením na délku trvání bolesti na hrudi, minulou anamnézu a sociální anamnézu. U každého pacienta byla provedena stratifikace rizikových faktorů ischemické choroby srdeční, jako jsou diabetes mellitus, hypertenze a kouření. U pacientů se STEMI bylo léčbou volby rychlé otevření uzavřené koronární tepny a obnovení...
Interv Akut Kardiol. 2022;21(3):174-177 | DOI: 10.36290/kar.2022.029 
Glifloziny patří od publikace nových Guidelines pro diagnostiku a léčbu srdečního selhání z roku 2021 ke čtyřem základním pilířům léčby chronického srdečního selhání (CHSS). Účinnost gliflozinů byla jasně prokázána u pacientů se sníženou ejekční frakcí bez ohledu na diabetes mellitus (studie DAPA‑HF a EMPEROR Reduced). První studie u pacientů s dekompenzací SS byla studie SOLOIST WHF, která prokázala benefit sotagliflozinu u diabetiků. Studie EMPULSE hodnotila podávání empagliflozinu pacientům s akutním SS po stabilizaci klinického stavu bez ohledu na diabetes mellitus či hodnotu ejekční frakce. Došlo ke zlepšení primárního cíle: úmrtí, počet...
Interv Akut Kardiol. 2022;21(3):168-172 | DOI: 10.36290/kar.2022.030 
Inhibitory sodíko‑glukózového kotransportéru (SGLT2) snižují riziko hospitalizací pro srdeční selhání u nemocných se srdečním selháním a sníženou ejekční frakcí, ale jejich účinek na nemocné se zachovalou ejekční frakcí nebyl znám. Studie EMPEROR‑Preserved si právě dala za cíl posoudit účinky empagliflozinu na nemocné se zachovalou ejekční frakcí. Metodika: Jednalo se o dvojitě slepou studii, do které bylo zařazeno 5 988 pacientů se srdečním selháním NYHA II‑IV a ejekční frakcí > 40 %, kteří byli randomizováni na empagliflozin (10 mg denně) nebo placebo. Primární cíl byl složený: kardiovaskulární úmrtí a hospitalizace...
Interv Akut Kardiol. 2022;21(3):163-166 
Kazuistika představuje případ nemocného s arteriální hypertenzí a fibrilací síní, která se manifestovala tachykardií indukovanou kardiomyopatií. Stonání nemocného bylo navíc komplikováno nízkou adherencí k léčbě s recidivou základních symptomů při návratu fibrilace síní. Díky kombinaci nefarmakologických metod a optimalizaci chronické farmakoterapie bylo dosaženo příznivého efektu léčby. Součástí kazuistiky je rozbor literatury.
Interv Akut Kardiol. 2022;21(3):161-162 | DOI: 10.36290/kar.2022.021 
Interv Akut Kardiol. 2022;21(3):156-160 | DOI: 10.36290/kar.2022.025 
Vrozené anomálie koronárních arterií jsou zřídka se vyskytující odchylky v anatomii a představují relativně vzácné nálezy při koronarografickém vyšetření. Důsledky přítomnosti koronární anomálie mohou být benigní, klinicky jsou většinou němé a bývají diagnostikovány náhodně. V některých případech však mohou mít závažné následky a prvními klinickými projevy mohou být arytmie, rozvoj srdečního selhání či akutní infarkt myokardu (1–3). V našem sdělení předkládáme kazuistiku 48letého pacienta s akutním infarktem myokardu spodní stěny při atypickém odstupu pravé koronární arterie (ACD) z levého koronárního sinu s interarteriálním průběhem, s přítomností...
Interv Akut Kardiol. 2022;21(3):150-155 | DOI: 10.36290/kar.2022.022 
Koronární průtok je ovlivněn stenózami epikardiálních tepen, trombózou, mikrocirkulací a dynamickými změnami - dilatací a spasmy (1). Několik posledních let je kladen důraz na průtokové rezervy, které jsou v našich doporučeních již pevně zakotveny (2, 3). Opak vasodilatace - vasokonstrikce - je při hodnocení nálezů opomíjena. Zkoumání potenciálních spasmů je prováděno jen neinvazivně a zřídka. V našich doporučeních se setkáváme s provokací spasmů jen raritně (3). V kazuistice je uvedena provokace spasmu hyperventilací, která vyústila do dočasného uzávěru velké epikardiální tepny. V diskuzi jsou popsány možnosti a potenciální význam vyvolání spasmů....
Interv Akut Kardiol. 2022;21(3):139-149 | DOI: 10.36290/kar.2022.019 
Městnavé srdeční selhání (SS) je progresivní onemocnění definované jako neschopnost srdce zabezpečit krevní oběh. U pacientů se SS jsou časté komorové tachyarytmie (KTA) a riziko vzniku KTA roste s pokročilostí SS. Terapie KTA u pacientů se SS vyžaduje multimodalitní přístup, který zahrnuje optimalizaci farmakoterapie, implantaci kardioverteru‑defibrilátoru (ICD), případně přístroje pro srdeční resynchronizační terapii. Další možností je katetrizační ablace KTA, která je metodou volby u arytmií indukované kardiomyopatie. V případě arytmické bouře představuje často život zachraňující výkon. Mezi nové postupy, které jsou v terapii refrakterních...
Interv Akut Kardiol. 2022;21(3):132-138 | DOI: 10.36290/kar.2022.016 
Od počátku rozvoje intervenční kardiologie počítáme v současnosti již téměř 50 let. Za tuto dobu došlo k velkému pokroku nejen ve využívaných materiálech, ale také v metodách zobrazujících koronární řečiště. Do popředí zájmu se dostává identifikace vulnerabilních plátů (VP), v níž mají neotřesitelné postavení intrakoronární zobrazovací metody. Do běžné klinické praxe zavedené a využívané metody intravaskulármího zobrazování jsou jednak optická koherenční tomografie (OCT), jednak intravaskulární ultrazvuk (IVUS). Moderní metodou, založenou na spektrální analýze koronární tepny, která hodnotí chemické složení tepny, je NIRS (near infrared spectroscopy...
Interv Akut Kardiol. 2022;21(3):127-131 | DOI: 10.36290/kar.2022.026 
Úvod: Menší část vrozených srdečních vad je tvořena skupinou, kterou souborně označujeme jako vady s funkčně jedinou komorou. Jediným řešením pro tyto pacienty je série paliativních kardiochirurgických zákroků, jejichž cílem je vytvoření tzv. Fontanovské cirkulace. Cílovou operací je v současné době úplné kavopulmonální spojení (Total Cavopulmonary Connection, TCPC), při kterém je napojena horní dutá žíla na větev plicnice přímo a dolní dutá žíla prostřednictvím intrakardiálního nebo extrakardiálního konduitu bez chlopně. Srdce je z plicního oběhu vyřazeno a funkčně jediná srdeční komora je zapojena pouze do systémového oběhu. Soubor a metodika: Cílem...
Interv Akut Kardiol. 2022;21(3):125-126 
I přes včasnou a technicky úspěšnou intervenční léčbu akutního infarktu myokardu s ST elevacemi primární perkutánní koronární intervencí (pPCI) s obnovením normálního průtoku koronární tepnou nedochází u řady pacientů k normalizaci myokardiální perfuze, a to nejčastěji z důvodu mikrovaskulární obstrukce (MVO). Tato je spojena se zvýšeným rizikem srdečního selhání a úmrtí, a to dokonce nezávisle na velikosti ložiska infarktu (1). MVO však není jedinou příčinou těchto závažných komplikací. Díky novým zobrazovacím možnostem magnetické rezonance srdce (Cardiovascular Magnetic Resonance – CMR) se stále více do centra pozornosti dostává i význam časné...