Doc. MUDr. Karel Hlaváček, CSc., slaví osmdesátLaudatio

MUDr. David Horák, prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D.

Interv Akut Kardiol. 2022;21(2):114  

Dne 23. 4. 2022 oslaví významné životní jubileum doc. MUDr. Karel Hlaváček, CSc., výrazná postava české intervenční kardiologie. Doc. Hlaváček se narodil v roce 1942 v Ledvicích nedaleko Teplic. Po promoci na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v roce 1965 nastoupil jako sekundární lékař na interní oddělení ÚNZ Ústí nad Labem. V letech 1968 až 1978 pracoval na interním oddělení ve Fakultní nemocnici Pod Petřínem nejprve jako sekundární lékař a od roku 1972 jako vedoucí jednotky intenzivní péče. Atestaci z vnitřního lékařství I. stupně absolvoval v roce 1969 a II. stupně v roce 1972. Atestaci z kardiologie složil v roce 1977. Od roku 1972...

Profesor Jan Vojáček slaví 75 letLaudatio

Doc. MUDr. Josef Šťásek, Ph.D.

Interv Akut Kardiol. 2022;21(2):112-113  

Zcela nedávno proběhl na naší klinice velmi vydařený seminář u příležitosti 70. narozenin profesora Jana Vojáčka. Čas se, zvláště v covidové době, rychle posunul a prof. Vojáček v letošním roce, ve vynikající kondici, slaví další jubileum – 75 let. Prof. MUDr. Jan Vojáček, DrSc., FESC, FACC, se narodil 27. dubna 1947 v Praze. Celý svůj profesní život věnoval vnitřnímu lékařství a zejména kardiologii. Promoval na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze v roce 1971...

Vysokoriziková PCI s použitím Shockwave intravaskulárnej litotripsie a iVAC2L podpory u covidu-19 pozitívnej pacientky - kazuistikaKazuistiky

High­‑risk PCI using Shockwave intravascular lithotripsy and iVAC2L support in a Covid-19 positive patient: a case report

Milan Dragula, Lukáš Urban, Ivana Ságová, Jurina Sadloňová, Miloš Kňazeje

Interv Akut Kardiol. 2022;21(2):108-111 | DOI: 10.36290/kar.2022.009  

V čase prebiehajúcej koronavírusovej pandémie sa často stretávame s pacientmi s covid pozitivitou a závažným nálezom na koronárnych tepnách. Problémoví sú najmä pacienti, ktorí vyžadujú kardiochirurgickú liečbu. U týchto pacientov je dôležitá multidisciplinárna diskusia s posúdením únosnosti operačného výkonu a zvážením najvhodnejšieho prístupu vzhľadom na vyššie mortalitné riziko operačnej liečby. V práci prezentujeme prípad vysokorizikovej covid pozitívnej symptomatickej pacientky s akútnym koronárnym syndrómom, s kritickým kalcifikovaným postihnutím hlavného kmeňa ľavej koronárnej tepny. Pacientka bola nevhodná na kardiochirurgickú liečbu a bola...

Příčiny a možné dopady recentních negativních studií s frakční průtokovou rezervouPřehledové články

Recent negative FFR trials: possible causes and consequences

Tomáš Kovárník, Štěpán Jeřábek, Karel Kopřiva, Jan Pudil

Interv Akut Kardiol. 2022;21(2):101-107 | DOI: 10.36290/kar.2022.015  

Autoři podávají přehled posledních studií hodnotících použití frakční průtokové rezervy pro léčbu pacientů se stabilními formami ischemické choroby srdeční a rovněž s akutním koronárním syndromem. Cílem sdělení je komentář k výsledkům těchto studií a jejich možný dopad na rutinní klinickou praxi.

Použití intravenózních betablokátorů v současné akutní kardiologiiPřehledové články

Use of intravenous beta blockers in current acute cardiology

Tomáš Janota

Interv Akut Kardiol. 2022;21(2):96-100 | DOI: 10.36290/kar.2022.014  

Betablokátory v intravenózní formě jsou osvědčeným lékem pro terapii tachyarytmií a tachykardií různorodé etiologie a pro řešení závažné hypertenze. Indikace pro léčbu betablokátory se však stále rozšiřují, protože prakticky při všech závažných akutních onemocněních dochází k extrémnímu vyplavení katecholaminů s průvodními nežádoucími účinky. Těmto účinkům lze pomocí betablokátorů bránit. V posledních letech přibývají důkazy pro příznivý efekt betablokátorů při sepsi, šokových stavech, akutním srdečním selhání, traumatech, popáleninách a dalších závažných akutních stavech spojených s tachykardií či tachyarytmií. Betablokátory mohou být velmi přínosné...

Rozhodovací protokoly u pacientů s podezřením na akutní koronární syndromPřehledové články

Decision aid rules for patients with suspected acute coronary syndrome

Juraj Hrečko, Jiří Dokoupil, Radek Pudil

Interv Akut Kardiol. 2022;21(2):88-95 | DOI: 10.36290/kar.2022.010  

Počet vyšetření pro bolesti na hrudi v rozvinutých zemích neustále narůstá. Jejich diferenciální diagnostika je poměrně široká a určit přesnou příčinu obtíží z jednoho vyšetření často není možné ani při použití moderních vyšetřovacích metod. Největší výzvou tak zůstává optimální výběr vyšetřovacích modalit a prvků do logické a účelné strategie. Rozhodovací protokoly byly vytvořeny za účelem efektivní diagnostiky a stratifikace pacientů na urgentním příjmu. Jejich použití zmiňují evropské i americké doporučené postupy. Cílem tohoto článku je představit současný přehled dostupných protokolů pro rychlé rozhodování na urgentním přijmu, vysvětlit jejich...

Využití a bezpečnost bezstehové aortální bioprotézy v kombinovaných chlopenních výkonechPůvodní práce

The use and safety of sutureless aortic valve replacement in combined valve procedures

Marián Kohut, Jiří Vaněk, Mahmoud Al-Obeidallah, Patrik Roučka, Vlasta Šťastná, Marta Zárybnická, Tomáš Hájek

Interv Akut Kardiol. 2022;21(2):84-87 | DOI: 10.36290/kar.2022.012  

Bezstehová "sutureless" aortální bioprotéza implantovaná chirurgickou cestou v izolovaném výkonu je již ověřenou alternativou klasické, stehem fixované bioprotézy (1). Přináší benefity v podobě zkrácení doby mimotělního oběhu a snižuje riziko vyšších pooperačních gradientů u pacientů s malými rozměry aortálního kořene (1). Její využití v kombinovaných chlopenních výkonech je podpořeno pouze analýzami na menších souborech. Mezi lety 2015 až 2020 jsme u vybraných pacientů provedli 11 kombinovaných chlopenních výkonů s využitím bezstehové chlopně v aortální pozici, z toho v sedmi výkonech se jednalo o kombinaci s náhradou či plastikou mitrální chlopně...

Vliv precipitujících faktorů a známek akutního srdečního selhání na délku hospitalizacePůvodní práce

Effect of precipitating factors and signs of acute heart failure on length of hospital stay

Jiří Dokoupil, Juraj Hrečko, Eva Čermáková, Radek Pudil

Interv Akut Kardiol. 2022;21(2):79-83 | DOI: 10.36290/kar.2022.013  

Cíl: Naším cílem bylo zhodnotit vliv precipitujících faktorů a známek akutního srdečního selhání na délku hospitalizace podle jednotlivých podskupin ejekční frakce (EF). Metodika: Provedli jsme retrospektivní studii u pacientů s akutním srdečním selháním hospitalizovaných v roce 2017 na kardioangiologické klinice. Nejčastější precipitanty a známky byly zařazeny do multivariantní analýzy za účelem posouzení jejich souvislosti s délkou hospitalizace. Výsledky: Do studie jsme zařadili 376 pacientů s mediánem délky hospitalizace 11 dní. Z těchto pacientů mělo 198 sníženou, 58 mírně sníženou a 120 zachovalou EF. V případě snížené EF byl s delší hospitalizací...

Stimulace oblasti levého raménka je fyziologická alternativa pravokomorové/ biventrikulární stimulace - výsledky registru implantačního centraPůvodní práce

Left bundle branch area pacing is a physiological alternative to the right ventricular/biventricular pacing - the results of implantation center registry

Karol Čurila, Petr Štros, Jan Mizner, Ondřej Süssenbek, Jakub Karch, Markéta Sušánková, Lucie Znojilová, Dalibor Heřman, Pavel Osmančík

Interv Akut Kardiol. 2022;21(2):72-78 | DOI: 10.36290/kar.2022.008  

Souhrn: Stimulace oblasti levého Tawarova raménka (LBBAP) je nový způsob stimulace u nemocných s bradykardií či indikací k resynchronizační terapii (CRT). Údajů o peroperačních a pooperačních výsledcích této metody je nedostatek. Metody: Do registru byli zařazeni všichni nemocní s bradykardií nebo indikací k CRT, u kterých byla v období 11/2018–5/2021 v průběhu operačního zákroku prováděna LBBAP v Kardiocentru FNKV a 3. LF UK. Většina pacientů byla do registru zařazena prospektivně a vybrané ukazatele byly doplňovány retrospektivně. Ke shromáždění základních klinických, peroperačních a pooperačních ukazatelů byly použity údaje z elektronického...

Jaká je skutečná chybovost hladiny významnosti p < 0,05 a proč nepoužívat označení statisticky významný/nevýznamný rozdílEditorial

Jan F. Vojáček

Interv Akut Kardiol. 2022;21(2):64-70 | DOI: 10.36290/kar.2022.017  

Covidová pandemie jako katalyzátor dobrých inovacíEditorial

Covid pandemic as a catalyst for good innovations

MUDr. Ivo Varvařovský, Ph.D.

Interv Akut Kardiol. 2022;21(1):7-8 | DOI: 10.36290/kar.2022.011  

Lidské dějiny jsou plné užitečných objevů a vynálezů, které byly dlouhý čas vymýšleny a sestrojeny, ale nedočkaly se většího použití až do té doby, než si jejich přítomnost na scéně vynutila změna poměrů. V pátek 28. září 1928 pronesl údajně Alexandr Fleming svou slavnou větu: „Thats funny!“ při pohledu na Petriho misku se stafylokoky, kde kontaminující plísně bránily růstu bakterií. Průmyslová výroba penicilinu se však zdařila až v roce 1943 a nemalou měrou k urychlení výzkumu přispěla zásadní podpora vlády Spojených států amerických, vedená silnou potřebou účinnější léčby válečných zranění...

Spomienka na skvelého človeka a kardiológa profesora MUDr. Vasiľa Hricáka, PhD., FESCNekrolog

Recollection of a great man and cardiologist professor Vasiľ Hricák, PhD., FESC

Ján Murín

Interv Akut Kardiol. 2022;21(1):54  

Profesor MUDr. Vasiľ Hricák, PhD., FESC, sa narodil 5. januára 1956. Väčšinu života prežil v Bratislave, kde ukončil Lekársku fakultu UK v roku 1981. Krátko po promócii pôsobil vo Svidníku. Ale prakticky celý svoj profesný život prežil v Národnom Ústave Srdco-cievnych CHorôb (NUSCH) v Bratislave na Kramároch...

Doc. MUDr. František Holm, CSc., sedmdesátiletýLaudatio

Assoc. Prof. František Holm, MD, CSc., turns seventy

prof. MUDr. Jan F. Vojáček, DrSc.

Interv Akut Kardiol. 2022;21(1):53  

Doc. MUDr. František Holm, CSc., se v letošním roce dožil významného životního jubilea a vzhledem k tomu, že patří k pionýrům české intervenční kardiologie, je mi ctí, že mohu na stránkách Intervenční a akutní kardiologie připomenout jeho zásluhy. Zařadil se do vlny rozvoje oboru, která na začátku devadesátých let minulého století zahájila v naší republice prudký nárůst koronárních intervencí, a tomuto oboru zůstal profesionálně věrný až do současné doby...

Komentář k článku doc. Miroslava Bulvase „Počátky intervenční angiologie na IV. interní klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze“ 
(Interv Akut Kardiol. 2021;20(4):191-198)Komentáře

Commentary on the article by Miroslav Bulvas entitled “Beginning of interventional angiology: the 4th Medical Department, General University Hospital, Prague”

prof. MUDr. Michael Aschermann, DrSc.

Interv Akut Kardiol. 2022;21(1):52  

V čísle 20(4), 2021 bylo publikováno sdělení autorů Miroslava Bulvase a spol., věnované počátkům intervenční angiologie na IV. interní klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Autoři zde v závěru článku konstatují – cituji: „nedostatek erudovaných angiologů s invencí a potřebnou vizí dalšího vývoje vedl k tomu, že byla nešťastně ukončena a ztracena angiologická tradice IV. interní kliniky, jaká neměla v rámci ČR obdoby. Nemocnici se, bohužel, již nepodařilo na rozsah a intenzitu tvůrčí činnosti v podobném rozsahu navázat“ – konec citace...

Optická koherentní tomografie v katetrizační laboratoři - na prahu druhého desetiletíNelékařské profese

Optical coherence tomography in a catheterization laboratory: at the verge of the second decade

Ivona Kask, Jan Kaňovský, Kristýna Hlaváčová, David Pospíšil, Petr Kala

Interv Akut Kardiol. 2022;21(1):45-51 | DOI: 10.36290/kar.2022.005  

Optická koherentní tomografie (OCT) s rozlišením 10-15 μm je v současné době nejpřesnější zobrazovací modalita invazivního vyšetřování koronárních tepen. S novými možnostmi zpracování signálů a obrazů a využitím umělé inteligence v medicíně postupuje i evoluce této metody kupředu. Článek popisuje historii vývoje OCT, technické detaily této modality a shrnuje nejnovější data, kterých bylo dosaženo ve vědeckém výzkumu. Zavedení nových softwarů a hybridních modalit v kardiologii může přinést nové možnosti v kvantitativním a kvalitativním hodnocení koronárních tepen během intervenčního výkonu.

Není trojkombinace jako trojkombinacePřehledové články

Triple combination, double meaning

Vojtěch Novotný

Interv Akut Kardiol. 2022;21(1):41-44 | DOI: 10.36290/kar.2022.002  

Prezentovaná kazuistika představuje dva pohledy na pojem "trojkombinace" v léčbě konkrétního pacienta s koronární nemocí. V prvním, poněkud netradičním, významu slova popisujeme neobvyklý případ tří chronických totálních uzávěrů (CTO) ve třech rozdílných koronárních povodích s klinickou manifestací srdečního selhání při ischemické kardiomyopatii. Všechny uzávěry byly postupně rekanalizovány technikami CTO PCI s dobrým angiografickým i klinickým efektem. Došlo k výraznému zlepšení původní systolické dysfunkce levé komory. Jednotlivé procedury jsou obrazově dokumentovány a jsou doprovázeny obecnými informacemi o CTO PCI. Druhý význam slova "trojkombinace"...

Monoterapie ticagrelorem po perkutánní koronární intervenci v porovnání s duální protidestičkovou léčbouPřehledové články

Ticagrelor monotherapy after percutaneous coronary intervention in comparison with dual-antiplatelet therapy

Michal Rezek, Hana Moravcová

Interv Akut Kardiol. 2022;21(1):35-40 | DOI: 10.36290/kar.2022.001  

Délka podávání duální protidestičkové léčby po perkutánní koronární intervenci, stejně jako její složení, se liší. Standardem nicméně bylo, že po jejím ukončení pokračovalo dlouhodobé užívání kyseliny acetylsalicylové. V poslední době jsou k dispozici studie zabývající se zkrácením délky podávání duální protidestičkové léčby následované podáváním P2Y12 inhibitoru v monoterapii, nejčastěji právě ticagreloru. Tyto studie zahrnují jak pacienty se stabilními, tak akutními formami ischemické choroby srdeční. Z dostupných dat vyplývá, že vysazení ASA po krátké úvodní době užívání duální antiagregace (1-3 měsíce) je bezpečné a monoterapie samotným ticagrelorem...

Infekční endokarditida v současnostiPřehledové články

Current trends in infective endocarditis

Michal Pazderník

Interv Akut Kardiol. 2022;21(1):27-34 | DOI: 10.36290/kar.2022.004  

Podle nově dostupných dat se zdá, že incidence infekční endokarditidy (IE) stále mírně roste, a to až k 15 případům na 100 000 obyvatel. Pro stále extrémně vysokou četnost komplikací a úmrtnost vyžaduje diagnostika a léčba infekční endokarditidy (IE) komplexní multidisciplinární přístup, proto je úloha "Endocarditis týmu" stěžejní. Nezastupitelnou roli má v diagnostice IE výpočetní tomografie (CT), magnetická rezonance (MR) a nukleární zobrazovací metody (18-FDG PET/CT a SPECT). Všechny tyto zobrazovací metody jsou součástí modifikovaných kritérií pro diagnostiku IE. Kultivačně­‑negativní endokarditida (KNE) je zodpovědná za stále se zvětšující...

Profylaxe cévní mozkové příhody/tranzitorní ischemické ataky z pohledu intervenčního kardiologaPřehledové články

Stroke and/or transient ischemic attack prophylaxis from the perspective of an interventional cardiologist

Bronislav Janek

Interv Akut Kardiol. 2022;21(1):19-26 | DOI: 10.36290/kar.2022.007  

Mozková mrtvice je v ekonomicky rozvinutých zemích jednou z nejčastějších příčin trvalé invalidity a úmrtí. Ischemické cévní mozkové příhody a tranzitorní ischemické ataky představují 85 % všech těchto příhod. Text se zabývá dvěma hlavními příčinami vzniku centrálního trombembolismu - nevalvulární fibrilací síní a paradoxní embolizací při průkazu otevřeného foramen ovale a možnostmi katetrizační léčby v jejich profylaxi.

Vliv různých klinických faktorů na tvorbu kolaterál u pacientů s chronickým totálním uzávěremPůvodní práce

Influence of different clinical factors on collateral formation in patients with chronic total occlusion

Sohil Elfar, Ahmed Onsy, Hesham M Abu Shouk, Ibrahim Abdelhamid

Interv Akut Kardiol. 2022;21(1):13-17 | DOI: 10.36290/kar.2022.003  

Úvod: Míra tvorby kolaterál věnčitých tepen ovlivňuje výsledek po akutním infarktu myokardu a dlouhodobé přežití. Cílem této studie bylo zhodnotit faktory, které ovlivňují vznik kolaterál u pacientů s chronickým totálním uzávěrem (CTO). Pacienti a metody: Do studie bylo zařazeno 70 pacientů s CTO věnčité tepny. Pacienti byli roztříděni podle přítomnosti a míry tvorby kolaterál za použití Rentropovy klasifikace. Kolaterály byly přítomny u 54 pacientů (77,1 %), u 16 pacientů (22,9 %) přítomny nebyly. Pacienti s kolaterálami byli významně mladší (51,76 ± 7,94) než pacienti bez nich (59,44 ± 6,26) (P < 0,05). Kuřáci a diabetičtí pacienti vykazovali...

Jednodenní srdeční katetrizace a intervenční výkony v době pandemie covidu-19 v roce 2021Původní práce

Same­‑day discharge cardiac cathteterizations and interventional procedures during covid-19 pandemic in 2021

Ivo Bernat, David Horák, Štěpán Jirouš, Tobias Lerchner, Jan Pešek, Jiří Koza, David Slezák, Roman Miklík, Richard Rokyta

Interv Akut Kardiol. 2022;21(1):9-12 | DOI: 10.36290/kar.2022.006  

Cíl: Jednoroční analýza výkonů provedených v režimu jednodenních koronárních katetrizací, intervencí a přístrojových výměn v době pandemie covidu-19 v Komplexním kardiovaskulárním centru FN Plzeň.