Z posledního čísla

Rekurentní spontánní disekce koronárních tepen. Když méně je více. Popis případu

Martin Šimek, Andrea Steriovský, David Richter, Jan Látal, Marie Černá

Autoři prezentují případ rekurentní spontánní disekce koronárních tepen (SCAD) u 33leté ženy. Primární SCAD v povodí r. intervetricularis anterior (RIA) byla léčena konzervativně. Po 6 týdnech byla z důvodu progrese námahové dušnosti nemocné (NYHA II–III, CCS 0) provedena rekoronarografie s nálezem denovo SCAD postihující arteria coronaria dextra (ACD) a nezhojené disekce RIA. Během pokusu o PCI na RIA došlo k progresi disekce do kmene a celého povodí arteria coronaria sinistra (ACS) s rozvojem oběhové nestability a stenokardií. Nemocná úspěšně podstoupila urgentní trojnásobnou chirurgickou revaskularizaci na RIA, r. marginalis sinister (RMS) a r. intervetricularis posterior (RIVP). Rok od primární příhody je nemocná jen mírně limitována námahovou dušností (NYHA II, CCS 0) s lehkou depresí funkce levé komory (EF 45 %) a jizvou v oblasti hrotu a předního septa levé komory.

Odvrácená náhlá smrt a recidivující maligní arytmie u pacienta po proběhlé myokarditidě

Adel Abdulghani, Jozef Jakabčin, Milouš Derner, Pavel Červinka

Případ mladého pacienta dokumentuje klinický průběh virové myokarditidy po proběhlé chřipkové viróze jako etiologii ireverzibilní dysfunkce levé komory s fibrotickými změnami levé komory, septa komor a maligní arytmií v úvodní fázi i několik měsíců po určení diagnózy. Přehledně popisuje průběh diferenciální diagnostiky akutního stavu v interní medicíně od urgentního příjmu až po komplexní kardiologické řešení. Prognózu pacientů s akutní myokarditidou ani po akutní fázi myokarditidy není lehké odhadnout. V případě prezentovaného pacienta je prognóza relativně zlepšena implantací ICD přístroje a vyloučením rychlé progrese srdečního selhání na zavedené léčbě.

Syndróm lepivých doštičiek – súčasný stav a perspektívy

Ján Staško, Miroslava Dobrotová, Jela Ivanková, Mária Škereňová, Pavol Hollý, Juraj Sokol, Lucia Stančiaková, Peter Kubisz

Doštičková hyperagregabilita, ako známa príčina trombózy, bola po prvýkrát popísaná v 70. rokoch 20. storočia. Názov SPS bol zavedený v 80. rokoch pre trombofilnú trombocytopatiu s familiárnym výskytom a autozomálnym typom dedičnosti, ktorá bola charakterizovaná hyperagregabilitou krvných doštičiek po nízkych koncentráciách adenozíndifosfátu (ADP) a/alebo epinefrínu (EPI). V posledných 30 rokoch viacerí autori, ale najmä E. F. Mammen a R. L. Bick, sa zaslúžili o to, že boli vytvorené doposiaľ platné diagnostické kritériá. Na základe výsledku agregometrie doštičiek po ADP a EPI existujú 3 podtypy SPS, ktoré sa môžu klinicky manifestovať viacerými typmi trombózy – a) artériovou trombózou, vrátane infarktu myokardu a ischemickej mozgovej príhody, b) venóznym tromboembolizmom a c) tehotenskými komplikáciami (strata plodu, intrauterinná rastová retardácia). O SPS sa spočiatku predpokladalo, že ide o zriedkavú poruchu, ale neskôr bol popísaný ako prekvapujúco častá príčina inak nevysvetliteľnej trombózy a tehotenských komplikácií. Napriek tomu, niektoré kľúčové problémy, ako je etiológia, genetika a epidemiológia SPS, zostali stále nejasné. Prvá časť článku podáva prehľad o publikovaných výsledkoch výskumu SPS. Okrem zahraničných prác v nej uvádzame aj výsledky retrospektívnej štúdie nášho súboru pacientov s SPS (>450 symptomatických osôb s SPS). V druhej časti sa venujeme súčasným problémom a výzvam pri SPS.

Vybrané články

Principy racionální léčby antibiotiky (část I.)

Pavla Paterová, Pavlína Králíčková, Petra Vávrová, Helena Žemličková

Infekční nemoci patří mezi nejčastější důvody návštěvy praktického lékaře a spotřeba antibiotik a bakteriální rezistence na antimikrobní preparáty celosvětově vzrůstá. Cílem článku je popsat základní principy racionální léčby antibiotiky z praktického hlediska, upozornit na některé časté chyby a navrhnout, jak se jim vyvarovat. První část je zaměřena na základní rozvahu lékaře, která předchází začátku léčby antibiotiky, a na úvodní antibiotickou terapii.

Rekurentní spontánní disekce koronárních tepen. Když méně je více. Popis případu

Martin Šimek, Andrea Steriovský, David Richter, Jan Látal, Marie Černá

Autoři prezentují případ rekurentní spontánní disekce koronárních tepen (SCAD) u 33leté ženy. Primární SCAD v povodí r. intervetricularis anterior (RIA) byla léčena konzervativně. Po 6 týdnech byla z důvodu progrese námahové dušnosti nemocné (NYHA II–III, CCS 0) provedena rekoronarografie s nálezem denovo SCAD postihující arteria coronaria dextra (ACD) a nezhojené disekce RIA. Během pokusu o PCI na RIA došlo k progresi disekce do kmene a celého povodí arteria coronaria sinistra (ACS) s rozvojem oběhové nestability a stenokardií. Nemocná úspěšně podstoupila urgentní trojnásobnou chirurgickou revaskularizaci na RIA, r. marginalis sinister (RMS) a r. intervetricularis posterior (RIVP). Rok od primární příhody je nemocná jen mírně limitována námahovou dušností (NYHA II, CCS 0) s lehkou depresí funkce levé komory (EF 45 %) a jizvou v oblasti hrotu a předního septa levé komory.

Successful treatment of acute myocarditis with right and left ventricular assist devices complicated by heparin-induced thrombocytopenia

Darja Krupina, Edvardas Zurauskas, Pranas Serpytis, Mindaugas Balciunas

Myocarditis is defined as an inflammatory disease of the heart muscle, diagnosed by established histological, immunological, and immunohistochemical criteria (1). It is commonly developed by virus, but also can be a result of bacterial infection or various toxins (2–4). The exact incidence is unknown, however, in number of routine autopsies, 1–9 % of all patients had signs of myocardial inflammation. In young adults, almost 20 % of all cases of sudden death are due to myocarditis (5). In symptomatic patients, myocarditis often presents as acute heart failure, although it can mimic acute myocardial infarction or a tachyarrhythmia (6). The use of Intravenous Immunoglobulin in the treatment of acute myocarditis is controversial (7, 8). High dose of steroids have been used in certain types of myocarditis, although the treatment regimen is not defined (9–11). In severe cases patients develop cardiogenic shock and require mechanical circulatory support or heart transplantation (4). Here we present a case of acute myocarditis managed with left and right ventricular assist devices and good outcome despite of postoperatively developed heparin induced thrombocytopenia.

Intervenční a akutní kardiologie

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.