Interv Akut Kardiol. 2024;23(1):27-29 | DOI: 10.36290/kar.2024.006 
Echokardiografie je metodou volby pro diagnostiku infekční endokarditidy (IE) a hraje klíčovou roli v léčbě a monitorování těchto pacientů. Echokardiografické vyšetření je nutné provést ihned při pouhém podezření na diagnózu IE.
Interv Akut Kardiol. 2023;22(4):206 
Ano, je to tak, i Mirek Brtko se již řadí mezi šedesátníky. Narodil se 17. 12. 1963 v Liberci, kde prožil mládí a kde také v roce 1982 maturoval na přírodovědném směru tamního gymnázia. Studia medicíny absolvoval v letech 1982–1988 na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové. Po promoci nastoupil na Kardiochirurgickou kliniku LF a FN v Hradci Králové, které zůstal věrný a pracuje zde dosud jako vedoucí kardiolog kliniky, a současně jako intervenční kardiolog pracuje i v katetrizační laboratoři I. interní kardioangiologické kliniky...
Interv Akut Kardiol. 2023;22(4):194-200 | DOI: 10.36290/kar.2023.028 
Transkatétrová implantace aortální chlopně (TAVI) způsobila výraznou změnu v léčbě aortální stenózy (AS) a rozšířila ji i pro pacienty, kteří by v minulosti nebyli indikováni k chirurgické léčbě. Přes obrovský přínos této metody existuje skupina pacientů, kteří z léčby neprofitují a u nichž je TAVI považována za zbytečnou. V pivotních studiích u pacientů s vysokým rizikem jedna třetina pacientů buď zemřela, nebo u pacientů nedošlo k dostatečnému zlepšení kvality života či symptomů. Futilita TAVI tak vede ke zbytečnému vystavení pacientů riziku. K faktorům, které vedou ke špatným výsledkům po TAVI a zvyšují riziko úmrtí navzdory úspěšné implantaci,...
Interv Akut Kardiol. 2023;22(4):189-193 | DOI: 10.36290/kar.2023.025 
Akutní plicní embolie (PE) je časté a život ohrožující onemocnění, jehož mortalita je stále nepřiměřeně vysoká. Katetrizační léčba plicní embolie patří mezi rychle se rozvíjející oblasti intervenční medicíny a již nyní je na některých specializovaných pracovištích dostupná. Cílem přehledového článku je stručné představení intervenční léčby akutní PE širší odborné veřejnosti, informování o jejím současném postavení ve světle platných Doporučených postupů a v neposlední řadě také nastínění budoucího možného rozvoje této oblasti.
Interv Akut Kardiol. 2023;22(4):181-187 | DOI: 10.36290/kar.2023.031 
Postresuscitační syndrom je komplexním a závažným stavem, který se rozvíjí v důsledku proběhlé srdeční zástavy a resuscitace. Na jeho průběh má vliv jak samotná vyvolávající příčina zástavy, tak důsledky ischemicko reperfuzního poškození. I v případě úspěšné resuscitace je následná hospitalizační mortalita pacientů velmi vysoká. V časné fázi postresuscitačního syndromu je nejčastější příčinou úmrtí multiorgánové selhání v důsledku postresuscitačního šoku. Nejzávažnějším pozdním důsledkem je těžké neurologické postižení. Hlavními faktory ovlivňujícími prognózu nemocných po úspěšné resuscitaci jsou časná diagnostika a zahájení léčby základního onemocnění...
Interv Akut Kardiol. 2023;22(4):173-179 | DOI: 10.36290/kar.2023.029 
Arytmie patří k nejčastějším a nejzávažnějším komplikacím u pacientů s vrozenou srdeční vadou v dospělosti. Arytmogenní substrát bývá specifický pro různé vrozené srdeční vady, díky vrozenému anatomickému postižení nebo i následkem chirurgických korekčních operací. Vzhledem k často křehkému hemodynamickému stavu je preferována léčba s kontrolou rytmu, včetně využití intervenčních metod (katétrové ablace, implantace kardiostimulátoru/kardioverteru, resynchronizační léčba). Důležitá je opakovaná a pečlivá riziková stratifikace v prevenci náhlé srdeční smrti. Pacienti s arytmiemi se závažnými vrozenými srdečními vadami v dospělosti by měli být sledováni...
Interv Akut Kardiol. 2023;22(4):166-172 | DOI: 10.36290/kar.2023.032 
Předkládaný článek rozebírá indikační část revaskularizace chronických totálních uzávěrů (CTO) koronárních tepen. V úvodní části je krátce shrnuta historie a rozvoj CTO PCI. Hlavní obsah práce je rozdělen do tří oddílů: v prvním jsou shrnuty aktuální doporučené postupy Americké a Evropské kardiologické společnosti týkající se CTO PCI, druhý přináší zamyšlení nad nejdůležitějšími aspekty indikačního procesu z nejaktuálnějšího konsenzu expertů a ve třetím je zmíněna osobní zkušenost autora s indikováním pacientů k rekanalizaci CTO. Součástí práce je přehled randomizovaných studií CTO PCI.
Interv Akut Kardiol. 2023;22(4):163-165 | DOI: 10.36290/kar.2023.033 
Interv Akut Kardiol. 2023;22(3):151-154 | DOI: 10.36290/kar.2023.009 
Na Evropském kardiologickém sjezdu 2022 byly prezentovány a současně publikovány výsledky studie DELIVER (Dapagliflozin Evaluation to Improve the Lives of Patients with Preserved Ejection Fraction Heart Failure), zkoumající efekt SGLT2 inhibitoru dapagliflozinu na nemocné se srdečním selháním a zachovalou ejekční frakcí. Randomizováno bylo 6 263 nemocných na placebo a dapagliflozin. Statisticky významně vyšlo zhoršení srdečního selhání nebo kardiovaskulární úmrtí.
Interv Akut Kardiol. 2023;22(3):145-150 | DOI: 10.36290/kar.2023.022 
Radiofrekvenční energii bylo možné do současné doby považovat za zlatý standard katetrizační léčby fibrilace síní. Nicméně obecně s aplikací termické energie byla spojena řada limitací, jako je poškození kolaterálních struktur, časová náročnost a hlavně poměrně častá recidiva síňové arytmie, a to jak fibrilace síní, tak síňových tachykardií. Proto bylo potřeba hledat novou metodu s lepším bezpečnostním a výkonnostním profilem. Slibné výsledky přináší nově používaná ablace pomocí pulzního pole na principu ireverzibilní elektroporace, která na rozdíl od doposud použitých metod s termickým účinkem a tvorbou koagulační nekrózy způsobí převážně dezintegraci...
Interv Akut Kardiol. 2023;22(3):142-144 | DOI: 10.36290/kar.2023.010 
Interv Akut Kardiol. 2023;22(3):138-141 | DOI: 10.36290/kar.2023.026 
Inhibitory enzymu konvertujícího angiotensin a betablokátory mají aditivní efekt na snížení mortality a morbidity pacientů se srdečním selháním a sníženou ejekční frakcí levé komory bez ohledu na etiologii srdeční dysfunkce. Fixní kombinace perindoprilu a bisoprololu je výhodná, zlepšuje adherenci pacientů k léčbě v případech, kdy je kombinace betablokátoru a inhibitoru ACE indikována. Předkládáme kazuistiku pacienta po epizodě srdečního selhání při ischemické chorobě srdeční, u kterého bylo dlouhodobé podávání fixní kombinace perindopril/bisoprolol spojeno se zlepšením systolické funkce levé komory.
Interv Akut Kardiol. 2023;22(3):136-137 | DOI: 10.36290/kar.2023.027 
Kangrelor v dnešní době představuje jediný intravenózní inhibitor destičkového receptoru P2Y12 s klinicky prokázanou účinností pro snížení ischemických komplikací perkutánní koronární intervence (PCI). Dle souhrnu údajů o léčivém přípravku (SPC) je kangrelor doporučen u pacientů podstupující PCI, kteří nebyli léčení perorálním P2Y12 inhibitorem, nebo u nichž tato terapie není možná nebo vhodná. V následující kazuistice bude představen případ vysoce rizikového pacienta s komplexním intervenčním výkonem za použití tohoto přípravku (1).
Interv Akut Kardiol. 2023;22(3):129-135 | DOI: 10.36290/kar.2023.024 
Izolovaná (atriální) trikuspidální regurgitace je druhou nejčastější příčinou sekundární trikuspidální insuficience. Je definována dilatací trikuspidálního anulu s poruchou koaptace morfologicky normálních cípů a nepřítomností významnější levostranné srdeční vady či plicní hypertenze. Typicky se vyskytuje u starších nemocných s fibrilací síní a těžkou dilatací pravé síně, proto je také označována jako atriální trikuspidální regurgitace. Prezentujeme kazuistiku 85leté pacientky se symptomatickou významnou izolovanou trikuspidální regurgitací. Pomocí zobrazovacích metod (transtorakální a jícnová echokardiografie, magnetická rezonance) byla kvantifikována...
Interv Akut Kardiol. 2023;22(3):122-128 | DOI: 10.36290/kar.2022.032 
In-stent restenóza (ISR) je hlavním důvodem nutnosti reintervence po perkutánní koronární intervenci (PCI). Ke zmenšení průměru lumen může dojít v důsledku časného elastického návratu, cévní remodelace nebo agresivní neointimální hyperplazie na luminálním povrchu stentu. Nedávné údaje rovněž svědčí o tom, že zásadní roli při vzniku ISR může hrát nově se vyskytující aterosklerotický proces označovaný jako „neoateroskleróza“. Mnohé studie prokázaly vysokou incidenci akutního koronárního syndromu (AKS) jako klinického projevu ISR a jeho souvislost se zvýšenou mortalitou a morbiditou. Rozsah léčby ISR se zvýšil díky vylepšení stentů, novým...
Interv Akut Kardiol. 2023;22(3):201-205 | DOI: 10.36290/kar.2023.015 
Případ popisuje 90letou pacientku s námahovou dušností funkční klasifikace NYHA III po chirurgické náhradě aortální chlopně bezešvou bioprotézou Sorin Perceval S v roce 2014 s poměrně časnou (za 6 let), vysoce významnou (AVA 0,3 cm2) a vysoce symptomatickou degenerací bioprotézy s těžkou depresí systolické funkce levé komory s ejekční frakcí (EF LK) 25 %. Pacientka podstoupila v kardiocentru transkatétrovou implantaci aortální chlopně Valve‑in‑Valve (TAVI ViV) s použitím chlopně CoreValve Evolute R o průměru 23 mm s časně optimálními tonometrickými, angiografickými, echokardiografickými a klinickými výsledky. Zákrok a následná...
Interv Akut Kardiol. 2023;22(3):109-113 | DOI: 10.36290/kar.2022.033 
Cíl: Stanovit nejčastější příčiny, související poranění a léčebné postupy v případě poranění brachiální tepny. Metoda: Jednalo se o retrospektivní studii provedenou v Al-Emamain Al-Kadhymain Medical City v iráckém Bagdádu a bylo do ní zařazeno 104 pacientů, kterým bylo v období od ledna 2015 do dubna 2021 diagnostikováno poranění brachiální tepny. Byly vyhodnoceny následující faktory: demografické údaje, místo poranění, příčiny poranění, související poranění, typ léčby a komplikace. Výsledky: Do této studie bylo zařazeno 104 pacientů. Převážnou většinu tvořili muži (86,7 %) a polovina případů byli pacienti ve věkové skupině 31–40 let. Většina...
Interv Akut Kardiol. 2023;22(3):107-108 | DOI: 10.36290/kar.2023.030 
Interv Akut Kardiol. 2023;22(2):62 
Vážené a milé čtenářky, vážení a milí čtenáři, držíte v rukou nové číslo časopisu, které je tentokrát věnováno několika tématům z oblasti vaskulární medicíny, především pak stavům řešeným endovaskulární intervencí...
Interv Akut Kardiol. 2023;22(2):95-98 | DOI: 10.36290/kar.2023.014 
Infekční aortitida je závažné akutní onemocnění s vysokou mortalitou. Dle současných doporučení spočívá její terapie v antibiotické terapii a radikální chirurgické léčbě, avšak vzhledem k tomu, že toto onemocnění postihuje i interně polymorbidní pacienty ve vysokém věku, není radikální chirurgická léčba často možná. Endovaskulární terapie v kombinaci s protrahovanou antibiotickou terapií tak mnohdy představuje jedinou možnou léčbu a přináší uspokojivé výsledky. Níže prezentujeme případ pacienta léčeného v našem centru a přehled literatury.
Interv Akut Kardiol. 2023;22(2):91-94 | DOI: 10.36290/kar.2023.013 
Studie EAST‑AFNET 4 přinesla zásadní obrat v paradigmatu léčby fibrilace síní (FiS). Její výsledky potvrdily závěry předchozích observačních studií a ukázaly, že časná kontrola srdečního rytmu u pacientů s recentně diagnostikovanou FiS ovlivňuje příznivě prognózu ve srovnání s běžnou léčbou (zaměřenou převážně na kontrolu frekvence). Další sub‑analýzy studie ukázaly, že základním předpokladem k dosažení příznivého efektu je přítomnost sinusového rytmu. U pacientů s recentně diagnostikovanou FiS by tedy léčba měla směřovat k jeho obnově a udržení. To platí pro pacienty s paroxysmální i perzistující FiS bez ohledu na přítomnost symptomů...
Interv Akut Kardiol. 2023;22(2):87-89 | DOI: 10.36290/kar.2023.017 
Infekční pseudoaneurysma aorty je rychle progredující onemocnění s vysokou mortalitou, pro něž je zásadní časná diagnostika a kombinovaná terapie. Symptomy jsou kombinací příznaků aortálního syndromu s elevací zánětlivých markerů. Základem terapie je několikatýdenní antibiotická terapie (ideálně cílená dle pozitivity hemokultur) v kombinaci s chirurgickou či endovaskulární terapií dle celkového stavu pacienta. Komplikací je ruptura pseudoaneurysmatu s fatálními následky, která je v závislosti na rychlosti progrese růstu pseudoaneurysmatu značným rizikem.
Interv Akut Kardiol. 2023;22(2):83-86 | DOI: 10.36290/kar.2023.020 
Iatrogenní disekce aorty je sice vzácnou, ale život ohrožující komplikací perkutánních koronárních intervencí (PCI). V případě spontánní disekce aorty typu A je doporučena urgentní chirurgická léčba, pro iatrogenní disekce specifická doporučení formulována nebyla. V prvotních studiích dosahovala mortalita chirurgicky léčených pacientů s iatrogenní disekcí aorty až 50 %, dle aktuálních dostupných dat z registrů se však zdá srovnatelná s mortalitou pacientů operovaných pro spontánní disekci aorty typu A (přibližně 16 %). Řada autorů však prezentovala kazuistiky pacientů úspěšně léčených konzervativně s kompletním zhojením disekce, a to i v případě rozsáhlého...
Interv Akut Kardiol. 2023;22(2):79-82 | DOI: 10.36290/kar.2023.019 
Syndrom pánevní kongesce je chronické onemocnění postihující ženy ve fertilním věku významně a dlouhodobě ovlivňující kvalitu života pacientek. Příčiny syndromu jsou žilní insuficience ovariálních žil, kompresivní syndromy a následky proběhlé rozsáhlé žilní trombózy. Dominantní léčba tohoto onemocnění je endovaskulární, spočívající v embolizaci insuficientních žil, a v případě kompresivních syndromů nebo chronických žilních uzávěrů jejich rekanalizace. Technická úspěšnost léčby je vysoká, klinická nižší.
Interv Akut Kardiol. 2023;22(2):74-78 | DOI: 10.36290/kar.2023.021 
Nádorové onemocnění je významným rizikem vzniku žilní trombózy a plicní embolie (Venous Thrombembolic Event, VTE). Incidence trombózy spojené s onkologickým onemocněním (Cancer Associated Thrombosis, CAT) stoupá vzhledem ke zlepšení možností protinádorové léčby a prodloužení života pacientů. CAT činí až čtvrtinu všech případů žilní tromboembolie, způsobuje vyšší morbiditu i mortalitu a také zhoršení kvality života. Standardem léčby byly po léta nízkomolekulární hepariny (Low Molecular Weight Heparins, LMWH). V posledních letech se objevila data o účinnosti a bezpečnosti léčby v této populaci také přímými orálními antikoagulancii (Direct Oral Anticoagulants,...
Interv Akut Kardiol. 2023;22(2):70-73 | DOI: 10.36290/kar.2023.018 
Chronická tromboembolická plicní hypertenze je závažná komplikace akutního žilního tromboembolismu, která nepoznaná a neléčená vede ke smrti nemocného. Na kazuistice prezentujeme rozvoj plicní hypertenze u nemocného po atace plicní embolie.
Interv Akut Kardiol. 2023;22(2):63-69 | DOI: 10.36290/kar.2023.016 
Venózní tromboembolismus (TEN) je častou příčinou morbidity a mortality u hospitalizovaných nemocných. Ačkoli většinu pacientů lze bezpečně léčit antikoagulací, filtry dolní duté žíly (KF) představují u malé podskupiny pacientů důležitou alternativu k antikoagulaci. Po zavedení dočasných KF počet implantací má stoupající trend. Indikace pro zavedení KF se liberalizovaly i přes omezené důkazy podporující tuto praxi. Navíc KF jsou spojeny s řadou závažných komplikací. V tomto článku jsme komplexně zhodnotili celou problematiku KF, včetně indikací, techniky umístění a komplikací.
Interv Akut Kardiol. 2023;22(1):53-54 
11. ledna letošního roku jsme se dozvěděli smutnou zprávu. Ve věku 97 let zemřela, v kruhu své rodiny, legenda československé kardiologie, doc. MUDr. Jiří Endrys, CSc.
Interv Akut Kardiol. 2023;22(1):7 
Vážené kolegyně, vážení kolegové, v tomto speciálním vydání časopisu Intervenční akutní kardiologie jsme se Vám, společně kardiologové a kardiochirurgové, pokusili přiblížit stávající poznatky především o nefarmakologické léčbě závažné mitrální regurgitace (MR), druhém nejčastějším chlopenním postižení dospělé evropské populace (1). Složitá anatomie mitrální chlopně a měnící se morfologický i klinický obraz nemocných nás nutí ke komplexním úvahám při hledání optimální léčebné strategie a úzké mezioborové spolupráci při její realizaci. V souvislosti s věkem narůstá výskyt MR, takže se stárnutím populace je nutné počítat i s nárůstem klinicky významné...
Interv Akut Kardiol. 2023;22(1):49-51 | DOI: 10.36290/kar.2023.008 
V dnešní době je kangrelor stále jedinou, rutinně používanou, intravenózní protidestičkovou léčivou látkou ze skupiny P2Y12 inhibitorů. Kromě způsobů podání je unikátní také jeho vlastnost rychlého nástupu účinku od podání infuze a také rychlá obnova funkce trombocytů po ukončení jeho podávání. V následující kazuistice bude prezentováno jeho využití u pacientky s akutním koronárním syndromem. Bez jeho podání by koronární intervence byla velmi riziková, a to především z důvodu možných ischemických komplikací. Intravenózní podání tohoto antiagregancia může být také v jiných situacích jedinou možností, jak zajistit inhibici funkce trombocytů.