Interv Akut Kardiol. 2011;10(2):47
Interv Akut Kardiol. 2011;10(2):52-53
Interv Akut Kardiol. 2011;10(2):54-56
Cíl: Práce seznamuje s novou technikou uzávěrů mitrálního paravalvulárního leaku (MiPVL) pomocí říditelného elektrofyziologického katétru. Metoda a výsledky: Celkem jsme provedli 6 pokusů o uzávěr MiPVL. Výkon jsme prováděli v celkové anestezii se současným 3D monitoringem jicnovou echokardiografií (RT3DTEE) u pěti pacientů. V pěti případech jsme nenasondovali MiPVL standardním způsobem vodičem, pouze v jednom případě šlo použít konvenční techniku. Ve všech případech jsme byli schopni projít kanálem MPVL z levé síně do levé komory. V jednom případě jsme provedli uzávěr dvakrát, protože použitý Amplatzer VSD occluder interferoval s diskem...
Interv Akut Kardiol. 2011;10(2):58-60
Relativně známým fenoménem v kardiologii je nedostatečná inhibice destičkové aktivity při standardní protidestičkové léčbě. Problémem je správná definice (nejčastěji volíme termín selhání léčby či vysoká reziduální destičková reaktivita). Existuje řada příčin nedostatečné suprese destičkové aktivity při terapii a k dispozici je řada testů k monitorování destičkových funkcí. Otázkou je role zánětu a dědičných vlivů ve vztahu k destičkové aktivitě. Problematika selhání protidestičkové léčby je tématem řady odborných prací. Hlavní otázkou nadále zůstává klinický význam laboratorně zjištěných výsledků a možnost použití monitorování destičkových...
Interv Akut Kardiol. 2011;10(2):62-66
Fibrilace síní je nejčastější setrvalou arytmií a přítomnost chlopenní vady je zjišťována asi ve 20–30 % případů nemocných s fibrilací síní. Základní léčba obou onemocnění spočívá v minimalizaci symptomatiky a hlavně v prevenci komplikací, především levostranného srdečního selhání. Je uvedena strategie kontroly rytmu a kontroly frekvence s ohledem na přítomnost chlopenní vady a postavení radiofrekvenční ablace fibrilace síní v přítomnosti chlopenní vady.
Interv Akut Kardiol. 2011;10(2):67-71
Z mnoha observačních studií vyplývá, že pacienti s diabetem mají vyšší riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění včetně infarktu myokardu. Těsná kompenzace diabetu vede v dlouhodobém horizontu ke snížení rizika rozvoje kardiovaskulárních komplikací a pacienti s diabetem z ní jednoznačně profitují. Naproti tomu, naše znalosti o přínosu striktní kontroly glykemie u pacientů s akutním infarktem myokardu jsou doposud limitované i přesto, že stresová hyperglykemie je u nich častým nálezem. Některé studie v posledních letech ukazují, že hyperglykemie kriticky nemocných je spojena s vyšší morbiditou a mortalitou a že intenzivní inzulinová terapie...
Interv Akut Kardiol. 2011;10(2):72-76
Syndrom cholesterolové embolizace je komplikací pokročilé aterosklerózy a je charakterizován periferní embolizací aterosklerotických hmot, především cholesterolových krystalů. Cholesterolové emboly vyvolávají poškození koncových orgánů zánětlivou reakcí a ischemií navozenou okluzí tepny. Zdrojem embolů jsou nejčastěji tepny velkého kalibru, především hrudní a břišní aorta. Postihuje většinou starší nemocné s rizikovými faktory aterosklerózy. Embolizaci často předchází intervenční výkony, kardiochirurgické operace, nebo operační výkony v cévní chirurgii. Vlastním případem autoři ilustrují obtížnost diagnostiky a terapie syndromu.
Interv Akut Kardiol. 2011;10(2):78-80
V kazuistice referujeme případ, kdy bylo vyšetření srdce magnetickou rezonancí zvoleno jako diferenciálně diagnostická metoda k rozlišení zánětlivého a nezánětlivého postižení myokardu s rozvojem náhlého globálního kardiálního selhání s následným rozvojem syndromu multiorgánové dysfunkce. Provedené vyšetření, neprokazující myokarditidu, umožnilo akutní operaci pacienta – náhradu aortální chlopně, která vedla k promptní stabilizaci akutního stavu pacienta a postupné normalizaci velikosti a funkce levé komory srdeční.
Interv Akut Kardiol. 2011;10(2):82-86
Dabigatran etexilát patří do nové skupiny antikoagulancií – perorálních přímých inhibitorů trombinu. Má příznivé farmakologické vlastnosti, které umožňují jednotné dávkování bez nutnosti monitorace antikoagulačního účinku. Účinnost a bezpečnost dabigatranu byla potvrzena v řadě klinických studií zaměřených na prevenci a léčbu žilního tromboembolizmu. Nedávno publikovaná studie RE-LY u pacientů s fibrilací síní prokázala při léčbě dabigatranem ve srovnání s warfarinem snížení rizika cévních mozkových příhod a systémových embolizací a zároveň nízké riziko krvácení a výrazné snížení výskytu hemoragických cévních mozkových příhod. Dabigatran...