Interv Akut Kardiol. 2011;10(2):67-71
Z mnoha observačních studií vyplývá, že pacienti s diabetem mají vyšší riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění včetně infarktu
myokardu. Těsná kompenzace diabetu vede v dlouhodobém horizontu ke snížení rizika rozvoje kardiovaskulárních komplikací a pacienti
s diabetem z ní jednoznačně profitují. Naproti tomu, naše znalosti o přínosu striktní kontroly glykemie u pacientů s akutním infarktem
myokardu jsou doposud limitované i přesto, že stresová hyperglykemie je u nich častým nálezem. Některé studie v posledních letech
ukazují, že hyperglykemie kriticky nemocných je spojena s vyšší morbiditou a mortalitou a že intenzivní inzulinová terapie vede například
u kardiochirurgických pacientů v pooperačním období k její redukci. Dosud však není zcela jasné, jestli tomu tak může být také
u pacientů hospitalizovaných pro akutní infarkt myokardu. Limitujícími faktory pro léčbu hyperglykemie u pacientů s akutním infarktem
myokardu jsou v současné době neznalost optimálního cílového glykemického rozmezí a chybění bezpečného dávkovacího algoritmu
pro inzulin. Největší překážkou, která limituje dosažení těsné kontroly glykemie, je vysoké riziko hypoglykemie. Z některých studií provedených
u kriticky nemocných pacientů vyplývá, že výskyt hypoglykemií může prognózu pacientů naopak zhoršovat. Prioritou je proto
vytvoření bezpečného aplikačního režimu pro intenzivní kontrolu glykemie – tzv. inzulinového protokolu. Vývoj zatím směřuje k plně
automatickému uzavřenému systému – „closed loop system“, pomocí něhož by bylo možno automaticky dávkovat inzulin na základě
znalosti aktuální glykemie, a to s minimálním rizikem rozvoje hypoglykemie.
Numerous observational studies indicate that patients with diabetes are at a higher risk of developing cardiovascular diseases including
myocardial infarction. In the long term, tight diabetes control leads to a reduced risk of developing cardiovascular complications and
diabetic patients clearly benefit from it. However, our knowledge of the benefits of tight glycaemic control in patients with acute myocardial
infarction remains limited even though these patients are frequently found to have stress hyperglycaemia. Some of the recent
studies have shown that hyperglycaemia in the critically ill is associated with a higher morbidity and mortality and that, for instance in
cardiac surgery patients, intensive insulin therapy results in reduced hyperglycaemia in the postoperative period. However, it is still not
entirely clear whether this can also be the case in patients hospitalized for acute myocardial infarction. Limiting factors for the treatment
of hyperglycaemia in patients with acute myocardial infarction currently include the lacking knowledge of the optimal target range for
glycaemic control and the lack of a safe dosing algorithm for insulin. A major obstacle in achieving tight glycaemic control is the high
risk of hypoglycaemia. Some studies performed in critically ill patients suggest that the presence of hypoglycaemia may worsen the
prognosis of patients. Therefore, it is a priority to create a safe administration schedule for intensive glycaemic control, the so-called
insulin protocol. The trend so far has been towards a fully automatic closed-loop system which would enable automatic dosing of insulin
based on the current level of glycaemia and with a minimal risk of developing hypoglycaemia.
Zveřejněno: 14. duben 2011 Zobrazit citaci