Slovo úvodem

MUDr. Jan František Vojáček, DrSc, FESC, FACC

Interv Akut Kardiol. 2018;17(2):55  

TAVI v roce 2018: standard v léčbě aortální stenózy

Michael Želízko

Interv Akut Kardiol. 2018;17(2):56-57 | DOI: 10.36290/kar.2018.036  

Jednohodinové protokoly v diferenciální diagnostice bolestí na hrudi – co je nového v roce 2018?

One hour protocols in differential diagnosis of chest pain: what is new in 2018?

Radek Pudil

Interv Akut Kardiol. 2018;17(2):58-60 | DOI: 10.36290/kar.2018.037  

Diferenciální diagnostika bolesti na hrudi představuje významnou problematiku v akutní péči. Zavedení vysocesenzitivních metodstanovení troponinů do klinické praxe umožnilo zkrácení diagnostického procesu s využitím tzv. jednohodinových protokolů,kdy změna hladiny troponinu (dvě hodnoty v časovém odstupu 60 minut) umožňuje s dostatečnou senzitivitou a specificitouidentifikovat nemocné s akutním koronárním syndromem. Tento protokol může velmi významně doplnit diagnostický proces,který je založen především na analýze anamnestických údajů, fyzikálním vyšetření a zhodnocení elektrokardiogramu.

iFR a FFR – současné možnosti stanovení funkční významnosti koronární stenózy

iFR and FFR – present possibilities of establishing a functional significance of coronary stenosis

Jan F. Vojáček

Interv Akut Kardiol. 2018;17(2):62-65 | DOI: 10.36290/kar.2018.038  

Teoreticky nejlepším vyjádřením korelujícím se vznikem ischemie myokardu je index odporu stenózy při navozené hyperémii (hyperemic stenosis resistance index), je přesnějším vyjádřením závažnosti koronární stenózy než FFR, podobně i CFR má vysokou prognostickou váhu. Principem iFR (instant wave‑ free ratio) je stanovení poměru distálního a aortálního tlaku během období bez vln u konsekutivních srdečních cyklů. Vzhledem k minimálnímu mikrovaskulárnímu odporu v této fázi není nutné podání adenosinu. Přesnější výsledky iFR jdou především na vrub falešně pozitivních výsledků FFR u nevýznamných stenóz s normální mikrovaskulární funkcí a vysokým CFR....

Kardiologické vyšetření u Fabryho nemoci

Cardiologic evaluation in Fabry disease

Lubor Goláň

Interv Akut Kardiol. 2018;17(2):67-70 | DOI: 10.36290/kar.2018.039  

Fabryho nemoc je dědičné metabolické onemocnění ze střádání. Postižení srdce se vyskytuje u většiny pacientů a manifestujese většinou jako hypertrofie myokardu. Předpokladem úspěšné léčby je správná diagnóza a podrobné vyšetření, jehož základemje kromě anamnézy a fyzikálního vyšetření také EKG, echokardiografie a magnetická rezonance. Specifickou terapii představujeenzym-substituční léčba.

Kardiogenní šok

Cardiogenic shock

Jiří Kettner

Interv Akut Kardiol. 2018;17(2):71-74 | DOI: 10.36290/kar.2018.040  

Kardiogenní šok (KŠ) je závažný stav systémové hypoperfuze v důsledku poškození srdce jako pumpy, často vedoucí k multiorgánovému selhání. Nejčastější příčinou KŠ je selhání LK v důsledku rozsáhlého akutního infarktu myokardu (AIM), mezi další příčiny KŠ patří např. mechanické komplikace AIM, infarkt pravé komory, terminální fáze kardiomyopatií, arytmie, akutní fulminantní myokarditida a stavy po srdeční zástavě. Mortalita KŠ jako komplikace AIM je stále i přes časnou revaskularizaci kolem 50 %, a patří tak mezi hlavní příčiny úmrtí u nemocných s AIM. Každého nemocného se známkami KŠ je doporučeno přeložit do kardiocentra, umožňujícího okamžité provedení...

Infekční endokarditida v roce 2018

Infective endocarditis in 2018

Radek Pelouch

Interv Akut Kardiol. 2018;17(2):75-81 | DOI: 10.36290/kar.2018.041  

Infekční endokarditida (IE) je závažné onemocnění, jehož incidence v čase pravděpodobně mírně narůstá a mortalita zůstává vysoká. Významně se změnily základní charakteristiky IE. Pacienti jsou dnes starší a častěji polymorbidní. Zvyšuje se podíl IE získaných v souvislosti s poskytovanou zdravotní péčí. Nejčastějším etiologickým agens jsou stafylokoky, především Staphylococcus aureus. Hemokultivační a echokardiografické vyšetření jsou základními kameny diagnostiky IE. Především v přítomnosti intrakardiálně uložených cizích materiálů (chlopenní protézy, elektrody kardiostimulátorů) se stále častěji uplatňují i jiná vyšetření (CT, nukleární metody). Pokud...

Katetrizační ablace fibrilace síní u nemocných se srdečním selháním

Catheter ablation of atrial fibrillation in heart failure patients

Luděk Haman

Interv Akut Kardiol. 2018;17(2):82-84 | DOI: 10.36290/kar.2018.042  

Fibrilace síní je podceňovanou reverzibilní příčinou dysfunkce levé komory srdeční navzdory adekvátní kontrole tepové frekvence.Udržení sinusového rytmu katetrizační ablací vede ke zlepšení funkce komor a snižuje mortalitu a hospitalizace pro srdečníselhání. Tyto výsledky posledních studií zpochybňují dosud uznávaný názor, že preferovanou strategií léčby u pacientů s fibrilacísíní a srdečním selháním je kontrola srdeční frekvence.

Současné možnosti katetrizační ablace komorových tachykardií u strukturálních onemocnění srdce

Catheter ablation of ventricular tachycardia in structural heart disease: current perspectives

Petr Peichl, Josef Kautzner

Interv Akut Kardiol. 2018;17(2):85-91 | DOI: 10.36290/kar.2018.043  

Podobně jako u jiných poruch srdečního rytmu se strategie katetrizační ablace komorových tachykardií (KT) u nemocných se strukturálním postižením srdce postupně vyvíjejí. V současné době je dominantní léčebnou strategií substrátová ablace, která vede k lepším výsledkům než konvenční mapování aktivační sekvence při KT. Rozvoj zobrazovacích metod umožnil přesnější charakteristiku arytmogenního substrátu a byla vyvinuta řada nových ablačních metod, které umožňují účinně ovlivnit substrát i v dříve nedosažitelných místech. Přesto představují tito pacienti vzhledem ke komplexnímu arytmogennímu substrátu, který je často uložen intramurálně či epikardiálně,...

Plastiky aortální chlopně: standardní výkon ve specializovaných centrech

Aortic valve repair: a standard procedure in dedicated centers

Jan Vojáček, Pavel Žáček, Jan Dominik, Mikita Karalko, Martin Tuna, Pavel Nedbal, Jiří Vondrák, Jan Harrer

Interv Akut Kardiol. 2018;17(2):93-99 | DOI: 10.36290/kar.2018.044  

Záchovné operace a plastiky aortální chlopně představují možnost chirurgicky obnovit kompetenci nedomykavé aortální chlopně a vyhnout se rizikům, která provázejí nemocné v případě náhrady chlopně. Úspěšné provedení rekonstrukce vyžaduje plné porozumění statické i dynamické geometrii aortální chlopně a aortálního kořene. Aortální regurgitace vychází z malpozice patologicky změněných chlopenních cípů, současně je velmi často spojena s dilatačním postižením aortálního kořene a vzestupné aorty. Technika chirurgických intervencí pro aortální nedomykavost prošla historickým vývojem a v současné době spěje ke zjednodušení a standardizaci jednotlivých kroků...

Aortální disekce a její endovaskulární léčba

Aortic dissection and its endovascular therapy

Miroslav Bulvas

Interv Akut Kardiol. 2018;17(2):100-106 | DOI: 10.36290/kar.2018.045  

V posledních patnácti letech se endovaskulární léčba stala metodou volby u nemocných s komplikovanou distální aortální disekcí, postižením distální části aortálního oblouku a tupého poranění aorty. Důležitou součástí terapie je identifikace a časná detekce pacientů s vysokým rizikem úmrtí a progrese onemocnění. I u dlouhodobě sledovaných nemocných s klinicky němou, nekomplikovanou distální disekcí bylo prokázáno zlepšené přežívání díky příznivé remodelaci disekované aorty po implantaci stentgraftu. Rozvoj znalostí o faktorech předurčujících dilataci aorty umožňuje specifickou léčbu s ohledem na charakter léze a nemocného. Do budoucna bude zapotřebí...

Novinky ve farmakoterapii kardiovaskulárních onemocnění

Recent advances in the pharmacotherapy of cardiovascular diseases

Jan Bultas

Interv Akut Kardiol. 2018;17(2):108-112 | DOI: 10.36290/kar.2018.046  

V předloženém přehledu novinek z oblasti léčby kardiovaskulárních onemocnění jsou probrány tři oblasti – protizánětlivá léčba aterosklerózy, efekt kyseliny acetylsalicylové v současné době a porovnání strategií snížení LDL-cholesterolu. V prvé části je doložena možnost protizánětlivé léčby aterogeneze monoklonální protilátkou (canakinumabem) inaktivující interleukin 1β. Efekt zánětu v aterogenezi a trombogenezi je demonstrován i na dalších příkladech – periodontitidě či akutní virové infekci. Efekt kyseliny acetylsalicylové v současné době, u žen, u seniorů či diabetiků, byl ověřen na základě dat Švédského národního registru. Ukončení...

Antikoagulační léčba 2018

Anticoagulation therapy 2018

Jan Novotný, Jana Michalcová, Miroslav Penka

Interv Akut Kardiol. 2018;17(2):113-122 | DOI: 10.36290/kar.2018.047  

Hyperkoagulační stavy patří mezi nejčastější příčiny morbidity i mortality v průmyslově rozvinutých zemích. Hemostáza hraje přitom důležitou roli nejen v zástavě krvácení, ale podílí se i na imunitní obraně organizmu, regulaci hojení ran a významně se účastní i procesů růstu, progrese a metastázování zhoubných nádorů. Není proto divu, že pozornost řady výzkumných týmů je upřena na řešení mnoha důležitých otázek v této rozsáhlé oblasti, včetně problematiky vývoje nových antitrombotických léků. Procesy hemostázy jsou přitom prozkoumávány na mnoha úrovních, což umožňuje vyvíjet a zkoušet antitrombotika nové generace, která jsou postupně testována v preklinických...

Update antitrombotické léčby

Update of antithrombotic treatment

Petr Kala

Interv Akut Kardiol. 2018;17(2):123-125 | DOI: 10.36290/kar.2018.048  

Prudký rozvoj antitrombotické léčby významně přispěl ke zlepšení péče o pacienty s ischemickou chorobou srdeční a rozvojiintervenční kardiologie a dalších oborů zabývajících se kardiovaskulární problematikou. Práce je věnována aktuálním poznatkůmv individualizaci léčby na podkladě rizikové stratifikace pacientů a léčebné strategie včetně aktuálních léčebných algoritmů proindikaci a trvání duální protidestičkové léčby i její kombinaci s orální antikoagulační terapií.

Pacient s nejasnou „hazy“ lézí řešenou OCT-guided PCI a optimalizace farmakoterapie po infarktu myokardu

Unclear „hazy“ lesion managed with OCT-guided PCI and optimization of drug therapy after myocardial infarction

Karel Lábr, Ladislav Groch, Jan Sitar, Jaroslav Blažek, Lenka Špinarová

Interv Akut Kardiol. 2018;17(2):127-130 | DOI: 10.36290/kar.2018.049  

Úvod: Pacient se suspektním infarktem myokardu bez ST elevací je indikovaný k časné koronarografii. Při nejasném nálezu či tzv. „hazy“ lézi je vhodné doplnění vyšetření optickou koherentní tomografií nebo intravaskulárním ultrazvukem k potvrzení diagnózy a zvážení indikace revaskularizace. Po infarktu myokardu patří do dlouhodobé farmakoterapie inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEI), betablokátory, duální antiagregace a statiny. Popis případu: 58letý kuřák s typickými stenokardiemi se suspektním akutním infarktem myokardu bez ST elevací (NSTEMI) a mírně pozitivním troponinem přivezen po zaléčení v periferní nemocnici na angiosál...