Stereotaktická radioterapie v léčbě komorových tachykardií – realita nebo fikce?

Stereotactic radiotherapy in treating ventricular tachycardias: reality or fiction?

Josef Kautzner, Marek Šramko

Interv Akut Kardiol. 2019;18(4):189-191  

Vliv operace srdce na krátko- a dlouhodobou úmrtnost u pacientů s levostrannou infekční endokarditidou vyvolanou Staphylococcus aureus

Impact of cardiac surgery on short- and longterm mortality among patients with left-sided Staphylococcus aureus infective endocarditis

Michal Pazdernik, Peter Wohlfahrt, Josef Kautzner, Jiří Kettner, Jan Sochman, Josef Stasek, Miroslav Solar, Radek Pelouch, Jan Vojacek

Interv Akut Kardiol. 2019;18(4):193-199  

Cíl: Staphylococcus aureus (SA), který je hlavní příčinou infekční endokarditidy (IE), vykazuje v posledních letech zvýšenou prevalenci.Současná data týkající se dlouhodobého prospěchu operace srdce u pacientů s IE způsobenou SA a IE nezpůsobenou SAjsou vzácná.Metodika: Cílem této studie bylo porovnat krátkodobé a dlouhodobé riziko úmrtí u chirurgických a nechirurgických pacientůs IE způsobenou SA a s IE nezpůsobenou SA. Provedli jsme retrospektivní přehled po sobě jdoucích dospělých pacientů s levostrannouIE, kteří byli v období 15 let přijati do Fakultní nemocnice Univerzity Karlovy v Hradci Králové (mezi lety...

Kardioverze

Cardioversion

Jiří Kettner

Interv Akut Kardiol. 2019;18(4):201-208  

Kardioverze (KV) je výkon, směřující k akutnímu přerušení arytmie a k nastolení sinusového rytmu. Nejčastěji jde o fibrilaci síní (FS). Článek popisuje historii a podstatu kardioverze, nejčastější indikace, praktický postup provedení, možné komplikace a antikoagulační léčbu ve vztahu ke KV s důrazem na nová – přímá antikoagulancia.

Současné možnosti zobrazení vulnerabilního plátu

Current options of vulnerable plaque imaging

Karel Kopřiva, Tomáš Kovárník, Martin Mates

Interv Akut Kardiol. 2019;18(4):211-217  

Ve snaze zlepšit prevenci akutního koronárního syndromu je jednou z hlavních priorit kardiologie vývoj metod schopných identifikovat osoby s vysokým rizikem přítomnosti tzv. vulnerabilních plátů. Tyto pláty mají své typické morfologické charakteristiky, které je možné identifikovat in vivo pomocí zobrazovacích metod. Cílem detekce těchto vulnerabilních plátů je identifikovat vyšší riziko vzniku akutního koronárního syndromu jak na úrovni pacienta, tak ve vztahu ke konkrétní koronární lézi. Autoři podávají přehled invazivních a neinvazivních zobrazovacích metod používaných v současné době v detekci vulnerabilních plátů a diskutují potenciální terapeutický...

Kardiomyopatie indukovaná četnou komorovou extrasystolií

Cardiomyopathy induced by frequent premature ventricular complexes

Petr Pařízek

Interv Akut Kardiol. 2019;18(4):218-222  

Kardiomyopatie indukovaná četnou komorovou extrasystolií je reverzibilní onemocnění doprovázené dilatací a/nebo dysfunkcílevé komory, vyvolané výskytem četných komorových extrasystol. Potlačení výskytu komorových extrasystol či jejich úplná eliminacepomocí antiarytmik nebo katetrizační ablace vede ke zlepšení nebo k úplné normalizaci funkce levé komory.

Dlouhodobé výsledky po operaci defektu septa síní

Long-term results following atrial septal defect surgery

Daniela Žáková, Tomáš Zatočil, Olga Pokorná, Petr Malík, Jiří Ničovský, Jiří Ondrášek, Jan Černý, Petr Němec

Interv Akut Kardiol. 2019;18(4):224-229  

Defekt septa síní je nejčastější vrozená srdeční vada diagnostikovaná až v dospělém věku s relativně dobrou dlouhodobou prognózou. Včasný uzávěr hemodynamicky významného defektu septa síní zlepšuje symptomy a působí preventivně proti rozvoji dysfunkce pravé komory a trikuspidální regurgitace. Z uzávěru profitují i asymptomatičtí pacienti všech věkových kategorií. Reziduální nálezy v dospělosti nejsou četné a jejich výskyt souvisí s věkem v době operace, funkcí pravé komory a přítomností plicní hypertenze. Metodou první volby v uzávěru defektů typu secundum s vhodnou anatomií je katetrizační implantace mezisíňového okluderu, která představuje šetrnou...

Nedoceněný význam elektrokardiogramu

The under-recognized value of an electrocardiogram

Helder Santos, Inês Almeida, Hugo Miranda, Mariana Santos, Samuel Almeida, Lurdes Almeida,, Catarina Sousa, Joana Chin, Catarina Sá, Luís Santos, João Tavares

Interv Akut Kardiol. 2019;18(4):230-231  

V případě infarktu myokardu s elevacemi úseku ST je doporučena emergentní koronární revaskularizace. Ovšem ne všichni pacienti obdrží standardní léčbu, v některých případech je to z toho důvodu, že existují EKG obrazy, které nenapodobují elevaci úseku ST. Šedesátičtyřletý muž, kuřák, byl přijat do nemocnice kvůli akutní retrosternální bolesti vyzařující do čelisti, spojené s nevolnostmi a pocením. Vyšetření EKG neprokázalo zřetelnou elevaci úseku ST, ale odhalilo de Winterův obraz. Transtorakální echokardiografie ukázala hypokinezi střední a apikální části přední stěny se zachovanou ejekční frakcí levé komory. Koronarografie odhalila stenózu ramus...

Studie DECLARE potvrzuje kardiovaskulární efekt dapagliflozinu

DECLARE study confirms cardiovascular effect of dapagliflozín

Jindřich Špinar, Lenka Špinarová

Interv Akut Kardiol. 2019;18(4):232-234  

Studie DECLARE – dapagliflozin versus placebo u nemocných s diabetem mellitem 2. typu byla publikována v loňském roce. Studie zařadila 17 160 nemocných s diabetem mellitem 2. typu, kteří byli randomizováni na léčbu placebem nebo dapagliflozinem v dávce 10 mg/den. Průměrný věk nemocných byl 63,8 ± 6,8 let, průměrná doba trvání diabetu 11,8 ± 7,8 let, průměrný glykovaný hemoglobin 8,3 ± 1,2 %. 6 971 (40,6 %) nemocných mělo potvrzené kardiovaskulární onemocnění a 10 189 (59,4 %), mělo vícečetné rizikové faktory, 1 316 (7,7 %) nemocných mělo srdeční selhání se sníženou ejekční frakcí. V primárním bezpečnostním cíli dapagliflozin prokázal...

Studie MARINER

The MARINER Study

Lenka Špinarová, Jindřich Špinar, Jiří Vítovec

Interv Akut Kardiol. 2019;18(4):236-237  

Studie MARINER měla za cíl zjistit, zda by prodloužené podávání rivaroxabanu po dobu několika týdnů mělo význam pro tromboprofylaxi. Jejím cílem bylo prokázat na jedné straně účinnost, ale na druhé straně bezpečnost rozšířeného profylaktického podávání rivaroxabanu u rizikové populace. Primární cíl byl kompozitní: hluboká žilní trombóza a nefatální plicní embolie nebo úmrtí na trombembolickou nemoc. Primárním bezpečnostním cílem bylo velké krvácení. Rivaroxaban podávaný preventivně po dobu 45 dní nesnížil významně kompozitní cíl venózní fatální či nefatální trombembolie ve srovnání s placebem. Výskyt velkého krvácení v celé studii byl velmi nízký.

ISAR REACT 5: důvod ke znepokojení nebo mnoho povyku pro nic?

ISAR REACT 5: acute concern or storm in a teacup?

Ivo Varvařovský

Interv Akut Kardiol. 2019;18(4):239-242  

Agresivní protidestičková léčba je základem terapie akutních koronárních syndromů. V akutní fázi je používána v podobě duálníprotidestičkové léčby (DAPT) s využitím vysoce účinných inhibitorů destičkového receptoru P2Y12. Studie ISAR-REACT 5 přímosrovnala ticagrelor a prasugrel jako součást dvou různých léčebných strategií. Výsledky studie jsou v rozporu s dosud zjištěnýmiskutečnostmi a jejich další interpretaci bude potřeba věnovat zvýšenou pozornost.