Interv Akut Kardiol. 2009;8(4):167
-
Interv Akut Kardiol. 2009;8(4):171-174
-
Interv Akut Kardiol. 2009;8(4):178-181
Úvod: Nemocní s průchodnou mamární tepnou (IMA) po předchozí revaskularizaci myokardu, kteří podstupují výkon na chlopních, představují potenciálně velmi rizikovou skupinu. Průchodná IMA trvale perfunduje koronární řečiště i při naložené svorce na aortu a jen velmi obtížně ji můžeme vyřadit ze systémové cirkulace. Soubor nemocných: V roce 2008 jsme operovali pro aortální vadu 3 nemocné, u kterých byla v minulosti provedena revaskularizace myokardu s použitím IMA, která byla průchodná. Průměrný věk nemocných byl 79 let (71–83), doba od první operace 8 let (5–11) a kromě IMA měli průchodné 1–2 žilní štěpy. Mimotělní oběh jsme vedli...
Interv Akut Kardiol. 2009;8(4):182-185
S prodlužujícím se věkem populace se zvyšuje podíl operovaných pro degenerativní aortální stenózu ve věku nad 75 i nad 80 let. Vzhledem k podcenění symptomů u starých nemocných s významně omezenou fyzickou aktivitou je indikace k operaci často pozdní, kdy je vada již pokročilá s hrubými kalcifikacemi aortální chlopně, s vyšším výskytem systolické dysfunkce levé komory u starších mužů a významnou koncentrickou hypertrofií a pokročilou diastolickou dysfunkcí levé komory u starších žen. U více než u 50 % aortálních vad indikovaných k operaci ve věku nad 75 let je třeba provést nejen náhradu aortální chlopně, ale i revaskularizaci myokardu pro závažný nález...
Interv Akut Kardiol. 2009;8(4):186-190
Autoři předkládají v přehledném článku návod, jak účinně postupovat při kardiovaskulární rehabilitaci po chirurgické revaskularizaci myokardu. Uvedené postupy jsou plně v souladu s doporučeními České kardiologické společnosti (na kterých se oba autoři podíleli) a jsou podloženy závěry obdobných prací ze světového písemnictví a současně i vlastními výsledky. Dokládají vysokou účinnost kardiorehabilitace, která vhodně doplňuje a rozvíjí efekt kardiochirurgického výkonu, zlepšuje následnou kvalitu života, snižuje morbiditu i mortalitu, ovlivňuje metabolické pochody organizmu. Zároveň vede tento způsob léčby ke sníženému čerpání nadbytečné zdravotní péče...
Interv Akut Kardiol. 2009;8(4):192-195
Duálna antiagregačná liečba je už roky štandardom u pacientov s akútnym koronárnym syndrómom. Kombinácia acetylsalicylovej kyseliny (ASA) a clopidogrelu redukuje hlavne riziko vzniku akútnej a subakútnej trombózy v implantovanom stente, a to pod 1 %. Je ale známe, že odpoveď organizmu na takmer všetky lieky, vrátane antiagregancií je vysoko individuálna medzi jednotlivými pacientmi. Pretrvávajúca doštičková reaktivita napriek antiagregačnej liečbe je spojená s vyšším rizikom rekurentných aterotrombotických príhod po perkutánnej koronárnej intervencii (PCI). Napriek tomu, že existujú viaceré laboratórne metódy ako stanovovať účinnosť antiagregačnej liečby,...
Interv Akut Kardiol. 2009;8(4):196-199
Kazuistika popisuje případ mladého muže s chronickou disekcí vzestupné aorty, jež se prezentovala netypickou anginou pectoris. Na poloze závislá atypická AP směřovala diagnózu k onemocnění koronárních tepnen, nebo zcela mimo kardiovaskulární systém. Po stanovení příčiny onemocnění bylo toto řešeno suprakoronární náhradou vzestupné aorty.
Interv Akut Kardiol. 2009;8(4):200-203
Solitární metastáza karcinomu ledviny z jasných buněk postihující mezikomorové septum se vyskytuje raritně a v české literatuře dosud nebyla popsána. V kazuistice uvádíme příklad takového pacienta, kterému jsme kromě nefrektomie a lymfadenektomie odstranili tumor mezikomorové přepážky, provedli rekonstrukci mezikomorového septa a trikuspidální chlopně a jednonásobný mammarokoronární bypass.
Interv Akut Kardiol. 2009;8(4):175-177
-
Interv Akut Kardiol. 2009;8(4):204-207
Rosuvastatin je poslední ze statinů uvedený na český trh. Má příznivé farmakologické vlastnosti a nejvyšší dokumentovanou účinnost na snižování hladin celkového a LDL-cholesterolu ze všech statinů. Studie s rosuvastatinem dokumentované zobrazovacími metodami (ASTEROID, METEOR) ukázaly, že jeho podávání zpomaluje průběh a dokonce může navodit regresi aterosklerotických cévních změn. Ve studiích CORONA a AURORA rosuvastatin neprokázal přínosnost přidání statinu k léčbě nemocných v terminální fázi srdečního respektive renálního selhání. Naopak ve studii JUPITER bylo u nemocných se vstupní hladinou LDL-cholesterolu 2,7 mmol/l dosaženo léčbou rosuvastatinem...
Interv Akut Kardiol. 2009;8(4):213
-
Interv Akut Kardiol. 2009;8(4):214
-
Interv Akut Kardiol. 2009;8(4):208-209
-
Interv Akut Kardiol. 2009;8(4):209
-
Interv Akut Kardiol. 2009;8(4):210
-