Revaskularizace myokardu bez mimotělního oběhu

Myocardial revascularization without cardiopulmonary bypass

Karel Vik

Interv Akut Kardiol. 2009;8(2):63  

-

Selektivní katetrizační ablace v léčbě perzistující fibrilace síní u nemocných s chronickou srdeční insuficiencí

Selective catheter ablation for persistent atrial fibrillation in patients with chronic heart failure

Josef Kautzner, Hanka Mlčochová, Petr Peichl, Robert Čihák, Peter Hlivák, Dan Wichterle

Interv Akut Kardiol. 2009;8(2):64-68  

Chronické srdeční selhání (CHSS) a fibrilace síní (FS) se často vyskytují společně a nepříznivě se navzájem ovlivňují. Cílem této studie je rozbor výsledků katetrizační ablace FS u pacientů s CHSS na podkladě systolické dysfunkce levé komory srdeční. Metody: Do studie bylo zařazeno celkem 23 nemocných s CHSS (funkční třída NYHA II a výše, ejekční frakce levé komory ≤ 40 %), kteří podstoupili katetrizační ablaci pro perzistující nebo dlouhodobě perzistující FS (22 mužů, průměrný věk 54 ± 9 let). Katetrizační ablace byla provedena za pomocí intrakardiální echokardiografie a trojrozměrného elektroanatomického systému s ověřením izolace...

Prevencia kontrastom indukovanej nefropatie u stredne rizikových pacientov v podmienkach Kardiocentra Třinec

Strategy to reduce the risk of contrast-induced nephropathy in patients at moderate risk in Cardiocenter Třinec

Alexandra Vodzinská, Marian Branny, Jan Indrák, Jindřich Černý, Igor Nykl, Jaroslav Januška

Interv Akut Kardiol. 2009;8(2):70-73  

Úvod: Intravenózne podanie fyziologického roztoku pred a po podaní kontrastnej látky je najúčinnejšie preventívne opatrenie proti vzniku kontrastom indukovanej nefropatie u vysoko rizikových pacientov. Cieľ štúdie: Overiť účinnosť intravenózneho podania fyziologického roztoku v prevencii kontrastom indukovanej nefropathie u stredne rizikových pacientov a porovnanie účinnosti fyziologického roztoku a roztoku bikarbonátu. Metodika: Do súboru sme zaradili 118 pacientov. 71 z nich konsekutívne prichádzajúcich k plánovanej koronarografii (SKG) alebo koronárnej angioplastike (PCI), ktorí v skórovacom systéme dosiahli súčet bodov v rozmedzí stredného...

Hemodynamická (katetrizační) diagnostika diastolické dysfunkce a diastolického selhání

Haemodynamic (catheterization) diagnostics of diastolic dysfunction and diastolic failure

Jiří Endrys

Interv Akut Kardiol. 2009;8(2):74-80  

Diastolická dysfunkce (DD) jako příčina srdečního selhání se vyskytuje ve 30–50 % nemocných se srdeční nedostatečností zejména ve vyšším věku. DD je rozpoznatelná moderními neinvazivními metodami. Příčiny DD jsou velmi různorodé a toto sdělení má za cíl stručně shrnout diagnostické možnosti, které má k dispozici katetrizující kardiolog. Má navíc možnost u některých stavů terapeuticky zasáhnout. Proti neinvazivním metodám má srdeční katetrizace výhodu kromě intervencí též v možnosti provést endomyokardiální biopsii a asi nejspolehlivěji odlišit restrikční kardiomyopatie od konstrikční perikarditidy.

Plicní arteriální hypertenze

Pulmonary arterial hypertension

MUDr. Pavel Jansa, David Ambrož, Pavel Poláček, Jana Marešová, Ludmila Jelínková, Michael Aschermann, Aleš Linhart

Interv Akut Kardiol. 2009;8(2):81-86  

Plicní arteriální hypertenze (PAH) je primární onemocnění plicních arteriol, které vzniká buď z neznámé příčiny (idiopatická, případně familiární PAH), nebo je jeho vznik asociován se známou vyvolávající příčinou (systémová onemocnění pojiva, jaterní onemocnění, vrozené zkratové srdeční vady, HIV infekce, abúzus některých anorektik). Změny na úrovni plicní mikrocirkulace vedou u PAH k rozvoji prekapilární plicní hypertenze, která bez léčby rychle progreduje, vede k pravostrannému srdečnímu selhání a posléze k úmrtí nemocného. Až do poloviny 90. let 20. století terapeutické postupy používané u PAH (léčba srdečního selhání, nespecifická vazodilatační...

PCI před nekardiální operací (s důrazem na stenty)

PCI prior to noncardiac operation (with emphasis on stenting)

Vladimír Rozsíval

Interv Akut Kardiol. 2009;8(2):88-91  

Perioperační infarkt myokardu patří mezi obávané komplikace nekardiálních operací. Předoperační kardiologické vyšetření často vyústí v koronarografii a implantaci stentu, eventuálně chirurgickou revaskularizaci, protože se nabízí, že nekardiální operace je bezpečnější, pokud je předchozí revaskularizace provedena. Nicméně chirurgická revaskularizace není bez mortality a morbidity, trombóza stentu v perioperačním období může skončit katastrofálně. Je diskutováno, jak se vyhnout trombóze stentu – nerevaskularizovat, provést PCI bez stentu, odložit operaci, nevysazovat duální antiagregaci a vybrat správný stent. Nutné je zlepšit komunikaci a...

Hybridní koronární revaskularizace u pacienta s akutním infarktem myokardu

Hybrid coronary revascularisation in patient with acute myocardial infarction

MUDr. Jiří Ostřanský, Marek Gwoździewicz

Interv Akut Kardiol. 2009;8(2):97-99  

Hybridní koronární revaskularizace (HR) kombinuje perkutánní koronární intervenci s koronárními bypassy. Jedná se o bezpečnou a účinnou metodu, kterou lze použít u vybraných pacientů s vícečetnými stenózami koronárních tepen (multi vessel disease – MVD). HR poskytuje kompletní revaskularizaci s nízkou pooperační morbiditou a mortalitou. Kromě elektivních výkonů může být metodou volby i u některých pacientů s akutním koronárním syndromem. Náš případ popisuje pacientku s anterolaterálním infarktem myokardu s ST elevacemi, řešeným hybridním přístupem.

První zkušenosti s transapikální implantací chlopně u nemocných s aortální stenózou

First experience with transapical aortic valve implantation in patient with aortic valve stenosis

Jan Harrer, Jan Vojáček, Josef Šťásek, Jan Vojáček, Josef Bis, Miroslav Brtko, Pavel Polanský, Martin Vejběra, Jiří Endrys, Tomáš Holubec, Matthias Thielmann

Interv Akut Kardiol. 2009;8(2):100-104  

Jediným, komerčně dostupným systémem pro transapikální implantaci aortální chlopně je aortální chlopeň Edwards SAPIEN™. V práci popisujeme první zkušenosti s implantací tohoto systému na našem pracovišti a v České republice. Doposud jsme tuto chlopeň implantovali transapikální cestou u dvou pacientů bez technických komplikací a s příznivým pooperačním průběhem. V článku popisujeme pracovní postup a uvádíme též některé literární zkušenosti s touto technikou.

Efekt srdeční resynchronizační terapie na přetrvávající dysfunkci levé komory srdeční u pacienta po náhradě aortální chlopně bioprotézou pro významnou aortální stenózu

Effect of resynchronization therapy on persisting left ventricular dysfunction after aortic valve replacement with bioprosthesis in patient with severe aortic stenosis

Jiří Malý, Pavel Nedbal, Peter Telekes, Rostislav Polášek

Interv Akut Kardiol. 2009;8(2):105-107  

Uvedená kazuistika popisuje průběh léčby 72letého muže s významnou aortální stenózou a dysfunkcí levé komory srdeční, jehož klinický stav a funkce levé komory srdeční se po náhradě aortální chlopně nezlepšily. Operační i pooperační průběh náhrady aortální chlopně byl bez komplikací. Dochází však dále k progresi dysfunkce levé komory srdeční i příznaků srdečního selhání. Proto u pacienta s prokázanou elektrickou i mechanickou dyssynchronií stahu levé komory srdeční přistupujeme k implantaci biventrikulárního kardiostimulátoru. Odpověď na léčbu byla velmi příznivá, dochází k reverzní remodelaci levé komory srdeční, ejekční frakce levé komory srdeční...

Prasugrel

Ivo Varvařovský

Interv Akut Kardiol. 2009;8(2):93-96  

Purinergní systém začíná být považován za jeden z hlavních systémů řídících kardiovaskulární soustavu. Z četných možností, které ovlivnění purinergního systému nabízí, využívá zatím současná kardiologie především potlačení tvorby destičkového trombu pomocí antagonistů receptoru P2Y12. V současnosti nejúčinnějším lékem této skupiny je prasugrel. Předpokládané místo prasugrelu v léčbě nemocných s akutním koronárním syndromem je předmětem předkládaného přehledného článku.

11. sympozium pracovní skupiny Chlopenní a vrozené srdeční vady v dospělosti České kardiologické společnosti na téma „Úskalí v diagnostice a léčbě srdečních vad“

11th symposium “Problems in diagnosis and treatment of structural heart disease˝

Miroslav Brtko

Interv Akut Kardiol. 2009;8(2):108-109  

-