Interv Akut Kardiol. 2022;21(3):125-126
I přes včasnou a technicky úspěšnou intervenční léčbu akutního infarktu myokardu s ST elevacemi primární perkutánní koronární intervencí (pPCI) s obnovením normálního průtoku koronární tepnou nedochází u řady pacientů k normalizaci myokardiální perfuze, a to nejčastěji z důvodu mikrovaskulární obstrukce (MVO). Tato je spojena se zvýšeným rizikem srdečního selhání a úmrtí, a to dokonce nezávisle na velikosti ložiska infarktu (1). MVO však není jedinou příčinou těchto závažných komplikací. Díky novým zobrazovacím možnostem magnetické rezonance srdce (Cardiovascular Magnetic Resonance – CMR) se stále více do centra pozornosti dostává i význam časné...
Interv Akut Kardiol. 2022;21(3):127-131 | DOI: 10.36290/kar.2022.026
Úvod: Menší část vrozených srdečních vad je tvořena skupinou, kterou souborně označujeme jako vady s funkčně jedinou komorou. Jediným řešením pro tyto pacienty je série paliativních kardiochirurgických zákroků, jejichž cílem je vytvoření tzv. Fontanovské cirkulace. Cílovou operací je v současné době úplné kavopulmonální spojení (Total Cavopulmonary Connection, TCPC), při kterém je napojena horní dutá žíla na větev plicnice přímo a dolní dutá žíla prostřednictvím intrakardiálního nebo extrakardiálního konduitu bez chlopně. Srdce je z plicního oběhu vyřazeno a funkčně jediná srdeční komora je zapojena pouze do systémového oběhu. Soubor a metodika: Cílem...
Interv Akut Kardiol. 2022;21(3):132-138 | DOI: 10.36290/kar.2022.016
Od počátku rozvoje intervenční kardiologie počítáme v současnosti již téměř 50 let. Za tuto dobu došlo k velkému pokroku nejen ve využívaných materiálech, ale také v metodách zobrazujících koronární řečiště. Do popředí zájmu se dostává identifikace vulnerabilních plátů (VP), v níž mají neotřesitelné postavení intrakoronární zobrazovací metody. Do běžné klinické praxe zavedené a využívané metody intravaskulármího zobrazování jsou jednak optická koherenční tomografie (OCT), jednak intravaskulární ultrazvuk (IVUS). Moderní metodou, založenou na spektrální analýze koronární tepny, která hodnotí chemické složení tepny, je NIRS (near infrared spectroscopy...
Interv Akut Kardiol. 2022;21(3):139-149 | DOI: 10.36290/kar.2022.019
Městnavé srdeční selhání (SS) je progresivní onemocnění definované jako neschopnost srdce zabezpečit krevní oběh. U pacientů se SS jsou časté komorové tachyarytmie (KTA) a riziko vzniku KTA roste s pokročilostí SS. Terapie KTA u pacientů se SS vyžaduje multimodalitní přístup, který zahrnuje optimalizaci farmakoterapie, implantaci kardioverteru‑defibrilátoru (ICD), případně přístroje pro srdeční resynchronizační terapii. Další možností je katetrizační ablace KTA, která je metodou volby u arytmií indukované kardiomyopatie. V případě arytmické bouře představuje často život zachraňující výkon. Mezi nové postupy, které jsou v terapii refrakterních...
Interv Akut Kardiol. 2022;21(3):150-155 | DOI: 10.36290/kar.2022.022
Koronární průtok je ovlivněn stenózami epikardiálních tepen, trombózou, mikrocirkulací a dynamickými změnami - dilatací a spasmy (1). Několik posledních let je kladen důraz na průtokové rezervy, které jsou v našich doporučeních již pevně zakotveny (2, 3). Opak vasodilatace - vasokonstrikce - je při hodnocení nálezů opomíjena. Zkoumání potenciálních spasmů je prováděno jen neinvazivně a zřídka. V našich doporučeních se setkáváme s provokací spasmů jen raritně (3). V kazuistice je uvedena provokace spasmu hyperventilací, která vyústila do dočasného uzávěru velké epikardiální tepny. V diskuzi jsou popsány možnosti a potenciální význam vyvolání spasmů....
Interv Akut Kardiol. 2022;21(3):156-160 | DOI: 10.36290/kar.2022.025
Vrozené anomálie koronárních arterií jsou zřídka se vyskytující odchylky v anatomii a představují relativně vzácné nálezy při koronarografickém vyšetření. Důsledky přítomnosti koronární anomálie mohou být benigní, klinicky jsou většinou němé a bývají diagnostikovány náhodně. V některých případech však mohou mít závažné následky a prvními klinickými projevy mohou být arytmie, rozvoj srdečního selhání či akutní infarkt myokardu (1–3). V našem sdělení předkládáme kazuistiku 48letého pacienta s akutním infarktem myokardu spodní stěny při atypickém odstupu pravé koronární arterie (ACD) z levého koronárního sinu s interarteriálním průběhem, s přítomností...
Interv Akut Kardiol. 2022;21(3):161-162 | DOI: 10.36290/kar.2022.021
Interv Akut Kardiol. 2022;21(3):168-172 | DOI: 10.36290/kar.2022.030
Inhibitory sodíko‑glukózového kotransportéru (SGLT2) snižují riziko hospitalizací pro srdeční selhání u nemocných se srdečním selháním a sníženou ejekční frakcí, ale jejich účinek na nemocné se zachovalou ejekční frakcí nebyl znám. Studie EMPEROR‑Preserved si právě dala za cíl posoudit účinky empagliflozinu na nemocné se zachovalou ejekční frakcí. Metodika: Jednalo se o dvojitě slepou studii, do které bylo zařazeno 5 988 pacientů se srdečním selháním NYHA II‑IV a ejekční frakcí > 40 %, kteří byli randomizováni na empagliflozin (10 mg denně) nebo placebo. Primární cíl byl složený: kardiovaskulární úmrtí a hospitalizace...
Interv Akut Kardiol. 2022;21(3):174-177 | DOI: 10.36290/kar.2022.029
Glifloziny patří od publikace nových Guidelines pro diagnostiku a léčbu srdečního selhání z roku 2021 ke čtyřem základním pilířům léčby chronického srdečního selhání (CHSS). Účinnost gliflozinů byla jasně prokázána u pacientů se sníženou ejekční frakcí bez ohledu na diabetes mellitus (studie DAPA‑HF a EMPEROR Reduced). První studie u pacientů s dekompenzací SS byla studie SOLOIST WHF, která prokázala benefit sotagliflozinu u diabetiků. Studie EMPULSE hodnotila podávání empagliflozinu pacientům s akutním SS po stabilizaci klinického stavu bez ohledu na diabetes mellitus či hodnotu ejekční frakce. Došlo ke zlepšení primárního cíle: úmrtí, počet...
Interv Akut Kardiol. 2022;21(3):185-186
Prof. MUDr. Jan Harrer, CSc., emeritní přednosta Kardiochirurgické kliniky LF Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Hradci Králové, se v plném pracovním nasazení dožívá významného životního jubilea. Svůj život zasvětil kardiochirurgii a jejímu rozvoji ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. Zdejší Kardiochirurgickou kliniku rovněž v letech 2005–2017 vedl. Prof. Harrer právem patří k ikonám nejen hradecké, ale i české kardiochirurgie a je nám ctí připomenout si jeho osobnost...
Interv Akut Kardiol. 2022;21(3):187-188
MUDr. Pavel Jebavý, CSc., se v letošním roce dožil významného životního jubilea a vzhledem k tomu, že patří k pionýrům české intervenční kardiologie a je dlouholetým aktivním členem redakční rady časopisu Intervenční a akutní kardiologie a během uplynulé doby jsme se mnohokrát profesně setkávali, rád jsem na tomto místě shrnul jeho zásluhy o českou kardiologii. MUDr. Pavel Jebavý, CSc., především vynikl v problematice srdečních vad a jako první začal u nás provádět perkutánní mitrální valvuloplastiky, má u nás největší počet těchto výkonů – ale byl i jedním z prvních, kdo začal implantovat koronární stenty (první 12. 4. 1994).
Interv Akut Kardiol. 2022;21(3):178-182 | DOI: 10.36290/kar.2022.018
Cíl studie: Určit aktuální využití primární perkutánní koronární intervence (PPCI) a dodržování doporučených postupů pro klinickou praxi při léčbě pacientů s infarktem myokardu s elevacemi ST (STEMI). Metody: Pacienti s akutním STEMI byli odesláni do našeho kardiocentra za účelem PPCI. Ihned po přijetí byla odebrána úplná anamnéza se zaměřením na délku trvání bolesti na hrudi, minulou anamnézu a sociální anamnézu. U každého pacienta byla provedena stratifikace rizikových faktorů ischemické choroby srdeční, jako jsou diabetes mellitus, hypertenze a kouření. U pacientů se STEMI bylo léčbou volby rychlé otevření uzavřené koronární tepny a obnovení...
Interv Akut Kardiol. 2022;21(3):183 | DOI: 10.36290/kar.2022.035
Interv Akut Kardiol. 2022;21(3):163-166
Kazuistika představuje případ nemocného s arteriální hypertenzí a fibrilací síní, která se manifestovala tachykardií indukovanou kardiomyopatií. Stonání nemocného bylo navíc komplikováno nízkou adherencí k léčbě s recidivou základních symptomů při návratu fibrilace síní. Díky kombinaci nefarmakologických metod a optimalizaci chronické farmakoterapie bylo dosaženo příznivého efektu léčby. Součástí kazuistiky je rozbor literatury.
Interv Akut Kardiol. 2022;21(3):190
Z Houstonu v USA přišla velmi smutná zpráva – 7. 7. 2022 v klidu zemřel v nedožitých 91 letech MUDr. Tomáš Klíma, zakladatel a podporovatel mnohaletého programu: Texas‑Czech Physician Exchange Program