Intervenční a akutní kardiologie, 2019 (roč. 18), číslo 3

Editorial

Transkatetrová implantace aortální chlopně u nemocných s nízkým operačním rizikem

Transcatheter aortic valve implantation in patients with a low surgical risk

Michael Želízko

Interv Akut Kardiol. 2019;18(3):124-125

Originální práce

Jak poznat nespolupracujícího pacienta se srdečním selháním?

How to recognize a non-adherent chronic heart failure patient?

Radek Pelouch, Viktor Voříšek, Věra Furmanová, Miroslav Solař

Interv Akut Kardiol. 2019;18(3):127-132 | DOI: 10.36290/kar.2019.033

Cíl: Zjistit, jestli je možné předpovědět non-adherenci (NA) k léčbě chronického srdečního selhání (CHSS) na základě výsledků běžně prováděných vyšetření. Metody: Byly analyzovány výsledky klinických a laboratorních vyšetření a data z pacientského dotazníku. Součástí bylo subjektivní hodnocení adherence (A) pacientem a lékařem. Referenční metodou pro průkaz NA bylo vyšetření sérových hladin léků (SHL). Výsledky: Bylo zařazeno 81 pacientů. Stanovením SHL byla NA zjištěna u 25 %. Všichni pacienti uvedli, že léky užívají správně, vynechání některé dávky v týdnu připustilo 18 % A a 25 % NA (p = 0,53). Lékař předpokládal NA správně u 40 % NA a chybně u...

Přehledové články

Problematika antikoagulace z pohledu nefrologa

The issue of anticoagulation from a nephrologist’s perspective

Jan Vachek, Adéla Maříková, Vladimír Tesař

Interv Akut Kardiol. 2019;18(3):134-136 | DOI: 10.36290/kar.2019.034

Zavedení tzv. nových či direktních antikoagulancií do praxe (NOAC, resp. DOAC) znamenalo velký pokrok v antikoagulační terapii. Nejen s ohledem na rozdílnou míru eliminace jednotlivých antikoagulancií ledvinami je tato léková skupina předmětem zájmu nefrologů. Vztah ledvin a antikoagulancií však nelze redukovat na problematiku vlivu renální dysfunkce na eliminaci léčiv: ukazuje se, že i antikoagulancia mohou přímo či nepřímo ovlivňovat renální funkci. Ke zvýšení povědomí o dlouhodobých (nejen renálních) komplikacích terapie warfarinem vedlo jednak zavedení alternativ (NOAC), tak i pokrok ve znalosti fyziologie vitaminu K. Poškození ledvin bylo nicméně...

Nakolik závažný problém může představovat špatná adherence k doporučené léčbě při ischemické chorobě srdeční?

How serious problem is poor adherence to treatment in coronary artery disease?

Otto Mayer Jr.

Interv Akut Kardiol. 2019;18(3):138-142 | DOI: 10.36290/kar.2019.035

Adherence k předepsané farmakoterapii představuje v posledních letech často skloňovaný termín ve většině lékařských oborů.Jmenovitě v oblasti sekundární prevence ischemické choroby srdeční a dalších vaskulárních chorob představuje adherencejeden ze zcela základních ukazatelů úspěšnosti léčby, dokonce i ve smyslu osudu pacienta.

Renální denervace v léčbě rezistentní hypertenze – nový úsvit?

Renal denervation in the treatment of resistant hypertension: a new dawn?

David Richter, Miloš Táborský, Marián Fedorco, David Vindiš, Jan Václavík, Eva Kociánová, Marie Lazárová, Jiří Ostřanský, Martin Sluka, Radomír Nykl, Miloš Špaček, Rostislav Stříbrný

Interv Akut Kardiol. 2019;18(3):143-148 | DOI: 10.36290/kar.2019.036

Hypertenze je závažným kardiovaskulárním rizikovým faktorem a díky vysokému výskytu v dospělé populaci (30–40 %) je její léčba zároveň významným medicínsko-ekonomickým problémem. Klíčovou roli v etiopatogenezi hypertenze má zvýšený tonus sympatiku. Základem léčby hypertenze je v současnosti farmakoterapie. Nicméně historicky první skutečně účinnou léčbou hypertenze, včetně maligní hypertenze, byla chirurgická sympatektomie, která ale byla často komplikována závažnými nebo fatálními komplikacemi a s vývojem farmakoterapie byla opuštěna. Na konceptu miniinvazivní parciální renální sympatektomie je založena katetrizační renální denervace. Renální...

Sekundární trikuspidální regurgitace u levostranných chlopenních vad

Secondary tricuspid regurgitation associated with left-sided valvular disease

Zuzana Hlubocká, Gabriela Dostálová

Interv Akut Kardiol. 2019;18(3):150-156 | DOI: 10.36290/kar.2018.028

Sekundární trikuspidální regurgitace (TR) u nemocných s chlopenními vadami levého srdce je nejčastější příčinou trikuspidální insuficience. Při významných mitrálních a aortálních vadách se rozvíjí postkapilární plicní hypertenze a tlakové přetížení pravé komory způsobuje dilataci pravé komory, dilataci trikuspidálního anulu a vznik sekundární TR. Echokardiografie je základní metodou k posouzení etiologie a ke kvantifikaci TR. Umožňuje také měření dilatace anulu, napínání (tetheringu) cípů, velikosti a funkce pravé komory. Magnetická rezonance srdce (CMR) je zlatým standardem při volumetrii a hodnocení systolické funkce pravé komory. Trojrozměrná echokardiografie...

Kazuistiky

Recentní nález trombu v levé komoře srdeční a volba léčebné strategie

Optimum treatment strategies for a recent left ventricular thrombus

Tomáš Gistinger, Kamil Zeman, Ivo Pavlas

Interv Akut Kardiol. 2019;18(3):158-161 | DOI: 10.36290/kar.2019.006

Trombus v levé komoře srdeční představuje vysoké riziko trombembolie. Diagnostika tohoto nálezu může být i zcela náhodná,opírá se především o echokardiografii. Klíčová je následná volba léčebné strategie, jejímž úkolem je toto riziko eliminovat. V následujícíchkazuistických sděleních jsou popsány dva případy, kdy agresivita zvolené léčebné strategie nekorelovala s kýženýmefektem na riziko trombembolie.

Informace

Tisková zpráva ze sympozia Sjezdu ČKS 2019

Press release from the 2019 Czech Society of Cardiology Meeting Symposium

Petr Peichl

Interv Akut Kardiol. 2019;18(3):173-174

Hot-line

Využití lékových balonů při koronárních intervencích z pohledu studie BASKET-SMALL 2

Using drug-eluting balloons in coronary interventions from the perspective of the BASKET-SMALL 2 trial

Tomáš Kovárník, Karel Kopřiva

Interv Akut Kardiol. 2019;18(3):162-164

Autoři ve svém přehledu uvádějí současné možnosti použití lékových balonů pokrytých paclitaxelem. Diskutují možnosti léčbytímto instrumentáriem v terapii restenóz ve stentech i de novo lézí. Hlavní důraz je kladen na nově publikovanou studii BASKET--SMALL 2. Diskutována je rovněž otázka postavení DEB pokrytých sirolimem.

AUGUSTUS: velký krok ke správné léčbě po PCI při fibrilaci síní

AUGUSTUS: a major step towards proper treatment after PCI in the setting of atrial fibrillation

Ivo Varvařovský

Interv Akut Kardiol. 2019;18(3):166-168

Studie AUGUSTUS jako první prokázala převahu přímého antikoagulancia (NOAC) nad warfarinem pro léčbu koronární angioplastikou(PCI) u nemocných s fibrilací síní. Zároveň jako první přinesla data o poměru přínosu a rizika aspirinu, přidaného kekombinaci antikoagulační léčby s clopidogrelem. Apixaban a clopidogrel se ukazují jako optimální volba pro velkou většinu takovýchnemocných. Přidání aspirinu je smysluplné zvažovat pouze pro vybrané pacienty s velmi vysokým ischemickým rizikem.

Studie COMMANDER-HF

The COMMANDER-HF trial

Jiří Vítovec

Interv Akut Kardiol. 2019;18(3):170-171

Studie COMMANDER-HF sledovala vliv podání nízké dávky rivaroxabanu 2×2,5 mg nemocných se srdečním selháním, kteří mělisinusový rytmus. Studie ukázala, že podání rivaroxabanu neovlivnilo primární složený cíl (úmrtí z jakékoliv příčiny, srdeční infarktnebo mozková příhoda) ve srovnání s placebem. Také nebyl pozorován vyšší výskyt závažného krvácení. V post-hoc analýze seukázalo, že po rivaroxabanu byl významně nižší výskyt ischemické mozkové příhody.