Mechanizovaná srdeční masáž, krok ke zlepšení úspěšnosti kardiopulmonální resuscitace?

Tomáš Janota

Interv Akut Kardiol. 2013;12(2):56-57  

Prediktivní, preventivní, personalifi kovaná medicína - příslib do budoucnosti?

prof. MUDr. Václav Zamrazil, DrSc.

Interv Akut Kardiol. 2013;12(2):51  

Skutečná nevýhoda nebo obsolentní problém?

Increased radiation exposure in transradial approach. A real drawback or an obsolete problem?

Jan Škvařil, Pavel Sedloň, Miroslav Černohous, Patrik Jarkovský, Radka Kočková

Interv Akut Kardiol. 2013;12(2):59-64  

Cíl: Transradiální přístup (TRA) při srdeční katetrizaci je vedle četných výhod spojen s přetrvávající polemikou, týkající se možné zvýšené radiační zátěže. Cílem studie bylo porovnat levostranný radiální, pravostranný radiální (TRA-R) a femorální přístup (TFA) z hlediska celkového času, skiaskopického času, radiační expozice pacienta a lékaře. Materiál a metoda: 456 pacientů bylo prospektivně randomizováno k TRA-L (154), TRA-R (159) a TFA (143). Hodnotili jsme celkový čas, skiaskopický čas, parametr „dose-area product“ (DAP) jako ukazatel expozice pacienta a ekvivalentní dávku lékaře, měřenou pomocí elektronického osobního dozimetru....

Kvantitativní SPECT myokardu v diagnostice ischemické choroby srdeční: validace nálezů pomocí koronarografie

Quantitative cardiac SPECT in the detection of coronary artery disease: validation of findings by coronary angiography

Milan Kamínek, Iva Metelková, Miroslava Budíková, Lenka Henzlová, Eva Buriánková, Radim Formánek, Vladimír Kincl, Jiří Ostřanský, Martin Hutyra, Eliška Sovová

Interv Akut Kardiol. 2013;12(2):66-69  

Cíl: Analýza senzitivity a specificity SPECT pro detekci ischemické choroby srdeční a přínos kvantitativních parametrů perfuze, funkce levé komory a kalciového skóre při identifikaci rizikových pacientů s nemocí více koronárních tepen. Metodika: 702 pacientů podstoupilo zátěžové gated SPECT myokardu a nález byl následně ověřen koronarograficky. Kvantifikována byla % ischemického myokardu, ejekční frakce a objemy levé komory a tranzientní ischemická dilatace. Výsledky: Senzitivita a specificita SPECT byly 91 % (456/502) a 76 % (151/200) a nebyl zjištěn významný rozdíl mezi muži a ženami. Kvantitativní analýza ukázala narůstající % ischemického...

Perforace srdečních dutin způsobené elektrodami implantabilních kardioverterů- -defibrilátorů a kardiostimulátorů Perforace elektrodami PM a ICD

Cardiac perforations associated with pacemaker and implantable cardioverter-defibrillator leads

Klaudia Židová, Miroslav Novák, Jolana Lipoldová

Interv Akut Kardiol. 2013;12(2):71-74  

Perforace srdce stimulační nebo defibrilační elektrodou představuje relativně vzácnou, ale potencionálně závažnou komplikaci, jejíž klinický obraz může být velmi variabilní – od asymptomatických případů až po srdeční tamponádu. Mezi nejčastější rizikové faktory perforace patří současné použití dočasné intravenózní kardiostimulace, užívání kortikosteroidů, vyšší věk, ženské pohlaví a nízká tělesná hmotnost. Vyšší riziko perforace s sebou nesou elektrody síňové, defibrilační a elektrody s aktivní fixací; u pravokomorových elektrod zvyšuje riziko perforace i apikální pozice elektrody. K rutinním diagnostickým metodám patří interogace přístoje,...

Invazivní kardiologické výkony pohledem anesteziologa

Invasive cardiologic procedures - anestesiologist΄s view point

Petr Vojtíšek, Pavel Červinka, Daniel Nalos

Interv Akut Kardiol. 2013;12(2):76-78  

Moderní kardiologie přináší celé spektrum invazivních výkonů. Některé z těchto zákroků vyžadují hlubokou sedaci či celkovou anestezii. V naší krajské nemocnici provádíme anestezii u perkutánní náhrady aortální chlopně a katetrizačního uzávěru ouška levé síně. Tento článek diskutuje některé aspekty anestezie u těchto vysoce speciálních výkonů.

Význam anatomie a funkce levé síně pro prognózu a intervenční léčbu

The importance of left atrial anatomy and function for prognosis and interventional therapy

Libor Škňouřil, Martin Fiala

Interv Akut Kardiol. 2013;12(2):79-82  

S rozvojem intervenčních metod se v poslední době mění pohled na levou srdeční síň. Její dilatace a dysfunkce byly považovány za nevratné změny, ale ukazuje se, že patologická remodelace může být reverzibilní. Roste množství intervencí, kde levá síň je jejich prostředím nebo cílovou oblastí. Nejvíce výkonů je spojeno s fibrilací síní. Článek pojednává o anatomii a funkci levé síně, jejichž znalost je nezbytná jak pro vlastní intervenční výkony, tak pro jejich optimální indikaci.

Mechanizovaná nepřímá srdeční masáž

Mechanical chest compression devices

Vladimír Tuka, Ondřej Šmíd

Interv Akut Kardiol. 2013;12(2):83-86  

Nejčastější formou úmrtí na ischemickou chorobu srdeční je náhlá srdeční smrt. Základním předpokladem léčby je kardiopulmonální resuscitace. Při kardiopulmonální resuscitaci jsou nejdůležitější manuální komprese hrudníku s dostatečnou frekvencí a hloubkou stlačení. Přesto tento požadavek není často splněn ani školenými profesionály. Zajištění kvalitní masáže během transportu k provedení dalších život zachraňujících úkonů, např. primární koronární angioplastiky, je manuálně prakticky nemožné. Smyslem mechanizované srdeční masáže je poskytnout pacientům masáž hrudníku bez přerušování, bez ovlivnění kvality únavou zachránců a současně uvolnit...

Iatrogenní hemotorax jako komplikace punkce perikardiálního výpotku

Iatrogenic hemothorax as a complication of pericardial puncture

Andreas Krüger, Petr Ošťádal, Stanislav Černohorský, Petr Neužil

Interv Akut Kardiol. 2013;12(2):94-96  

Perikardiální výpotek je relativně častým nálezem u pacientů po nejrůznějších katerizačních výkonech a po kardiochirurgických operacích. Hlavní diagnostickou metodou je echokardiografické vyšetření, které zároveň posuzuje hemodynamickou významnost výpotku a tedy přítomnost srdeční tamponády. U velkých perikardiálních výpotků provádíme perikardiocentézu pod echokardiografickou či skiaskopickou kontrolou. V určitých případech lze zvažovat katetrizační či chirurgickou fenestraci perikardu.

Ruptura aneuryzmatu nekoronárního Valsalvova sinu jako příčina pravostranné kardiální dekompenzace

Rupture of aneurysm of noncoronary Valsalva sinus as a cause of right-sided heart failure

Pavla Čadová, Theodor Adla, Jiří Vejvoda, David Zemánek, Josef Veselka

Interv Akut Kardiol. 2013;12(2):97-98  

Aneuryzma Valsalvova sinu je vzácné postižení aortálního sinu, které může probíhat asymptomaticky až po známky těžké kardiální dekompenzace při významném levo-pravém zkratu v případě jeho ruptury. V kazuistice popisujeme neobvyklý případ pravostranného srdečního selhání u devatenáctiletého muže, který byl v dětství operovaný pro koarktaci aorty a perzistující Botalovu dučej. U pacienta jsme diagnostikovali defekt nekoronárního Valsalvova sinu s významným levo-pravým zkratem řešený následně uzávěrem pomocí perikardu.

Profylaktická léčba stabilní anginy pectoris

Prophylactic treatment of stable angina pectoris

Jaromír Hradec

Interv Akut Kardiol. 2013;12(2):88-92  

Léčba stabilní anginy pectoris (AP) musí být komplexní. Tvoří ji nezbytná preventivní opatření, farmakologická léčba a v indikovaných případech revaskularizace myokardu, buď katetrizační, nebo chirurgická. Farmakologická a invazivní léčba nejsou konkurenční, ale vzájemně se doplňují. Článek přináší přehled farmakologické léčby stabilní AP. U každého nemocného musí být důsledně uplatňována všechna sekundárně preventivní opatření, nefarmakologická i farmakologická. Vlastní farmakologickou léčbu AP je možné formálně rozdělit na léčbu ovlivňující prognózu (antiagregancia, statiny, inhibiory RAAS a betablokátory) a léčbu ovlivňující symptomy (betablokátory,...

„Leadless“ pacemaker - kardiostimulátor pro další desetiletí?

Petr Neužil, Jan Petrů, Jan Škoda, Lucie Šedivá

Interv Akut Kardiol. 2013;12(2):99-101  

Vzpomínka na prof. MUDr. Jana Lukla, CSc.

Remembering professor prof. MUDr. Jan Lukl, M.D.,DrSc.

Interv Akut Kardiol. 2013;12(2):102  

Odešel prof. MUDr. Jan Lukl, CSc., významný český kardiolog, internista a dlouholetý přednosta I. interní kliniky Fakultní nemocnice Olomouc. V čele olomoucké kliniky stál takřka dvacet let, vůbec nejdéle ze všech dosavadních přednostů tohoto pracoviště. Za svůj život se zařadil ke špičce ve svém oboru, věnoval se především problematice srdečních arytmií a klinické elek trofyziologie. Zemřel po dlouhé těžké nemoci 10. února 2013 ve věku 68 let.