Interv Akut Kardiol. 2010;9(5):231-232
Interv Akut Kardiol. 2010;9(5):234-236
Koronární restenóza má komplexní příčiny. Zánětlivá reakce vzniklá po cévním poranění hraje pravděpodobně důležitou roli na jejím vzniku. Význam stanovení hladiny CRP v predikci rizika koronární restenózy není zcela vyjasněn.
Interv Akut Kardiol. 2010;9(5):238-243
Úvod: U pacientů s chronickou kompletní atrioventrikulární blokádou (AVB) nebo pravokomorovou jednodutinovou stimulací (VVI) a současně zachovanou sinusovou depolarizací trpí srdeční předsíně (LA, RA) zvýšeným tlakem při této atrioventrikulární dyssynchronii (AVDys). Přetížená síň dilatuje a ztrácí aktivní kontrakční schopnost. Cíl: Sledovat časnou změnu velikosti síní a jejich systolické funkce po odstranění příčiny jejich tlakového přetížení – AVDys – implantací fyziologické (sekvenční, dvoudutinové) stimulace (SS) a posoudit vliv AV resynchronizace na levou komoru a srdeční výdej. Metoda: SS byla implantována u 26 pacientů...
Interv Akut Kardiol. 2010;9(5):244-250
Ačkoliv zavedení lékem potažených stentů (LPS) do klinické praxe významně přispělo k léčbě nemocných s ischemickou chorobou srdeční (ICHS) a umožnilo perkutánní léčbu i velmi komplexních lézí, léčba bifurkačních stenóz zůstává i v dnešní době výzvou pro intervenční kardiology. Ani 30 let od zavedení perkutánních koronárních intervencí (PCI) do léčby ICHS není jednotný pohled na perkutánní léčbu lézí ve větvení věnčitých tepen, o čemž svědčí celá řada více či méně technicky náročných technik. Tento článek si klade za cíl poskytnout současný aktuální náhled a praktické návody na léčbu bifurkačních stenóz.
Interv Akut Kardiol. 2010;9(5):252-257
Podáváme souhrn současných poznatků o renin-angiotenzin-aldosteronovém systému a na možnostech jeho blokády. Blokáda na úrovni konvertujícího enzymu (ACE inhibitory = ACE-I) a na úrovni receptoru (AT1 blokátory = ARB) patří již k zavedeným způsobům léčby mnoha kardiovaskulárních onemocnění, především srdečního selhání, po infarktu myokardu, hypertenze či diabetes mellitus. Srovnání ACE inhibitorů a AT1 blokátorů bylo provedeno nejprve u srdečního selhání, resp. po infarktu myokardu ve studiích ValHeft a VALIANT a následně i v sekundární prevenci ischemické choroby srdeční ve studii ONTARGET, kdy všechny tyto studie prokazují rovnocennost obou...
Interv Akut Kardiol. 2010;9(5):264-265
Iatrogenní disekce levé vnitřní mamární tepny (LIMA) použité jako koronární bypass na ramus interventricularis anterior (RIA) představuje vzácnou, nicméně potenciálně velmi závažnou komplikaci angiografických výkonů cestou tepenného systému levé horní končetiny. Prezentujeme případ pacienta přijatého pro akutní infarkt myokardu přední stěny s ST elevacemi způsobený iatrogenní disekcí LIMA v průběhu angiografického vyšetření.
Interv Akut Kardiol. 2010;9(5):267-270
Kazuistika popisuje katetrizační výkon z levostranného radiálního přístupu u pacienta s diagnózou nestabilní anginy pectoris. Jednalo se o nemocného po předchozí chirurgické revaskularizaci s využitím oboustranné arteria mammaria (IMA). I když zkušenosti s levostranným radiálním přístupem nejsou v takovém případě popsány, diagnostický výkon byl tímto způsobem proveden a doplněn o intervenci na ramus interventricularis anterior (RIA) bez komplikací, s použitím běžného instrumentária a s dobrým angiografickým i klinickým výsledkem. Vzhledem k povaze výkonu, technické obtížnosti a uváděným ukazatelům (skiaskopie, spotřeba kontrastní látky) jde...
Interv Akut Kardiol. 2010;9(5):272-273
V kazuistice je popsána jedna z možností, jak je při katetrizaci z pravé radiální arterie možné zobrazit mammarokoronární štěp, pro který byla použita levá mammární arterie.
Interv Akut Kardiol. 2010;9(5):258-263
Nově vzniklé srdeční selhání či dekompenzace chronického srdečního selhání jsou ve věku nad 65 let nejčastějším důvodem hospitalizace, navíc hospitalizace s velmi vysokou mortalitou. Hlavním cílem léčby je rychlé odstranění symptomů a optimalizace hemodynamického stavu s minimem nežádoucích účinků a příznivým dlouhodobým efektem. Léčebných postupů s důkazy o naplnění těchto požadavků je bohužel stále relativně málo. Tradiční terapie diuretiky, vazodilatancii a inotropiky naráží na řadu limitací. Objevují se nové léky čekající teprve na potvrzení použitelnosti při standardní léčbě a objevují se také nové údaje o dopadech zavedených léčebných...