Interv Akut Kardiol. 2006;5(6):239
Interv Akut Kardiol. 2006;5(6):246-249
Úvod: Katetrizační ablace napříč kavotrikuspidálním (CT) isthmem představuje v současné době metodu první volby v léčbě typického flutteru síní. Úspěšnost tohoto výkonu může být nepříznivě ovlivněna komplexními anatomickými poměry CT isthmu: přítomností výrazných hran, prohlubní nebo trabekul. Cílem naší práce bylo popsat variabilitu morfologie CT isthmu pomocí intrakardiální echokardiografie (ICE, Acuson, Siemens). Metody: Soubor zahrnuje 30 pacientů (průměrný věk 52 ± 10let), u kterých byla použita ICE k vedení katetrizační ablace v naší laboratoři. ICE sloužila k hodnocení: 1. šíře, 2. morfologie CT isthmu a 3. stability kontaktu...
Interv Akut Kardiol. 2006;5(6):250-253
Iatrogenní perforace věnčité tepny je relativně vzácnou, avšak život ohrožující komplikací intrakoronárních výkonů. Kromě farmakologické a chirurgické léčby patří do spektra terapeutických opatření i endovaskulární metody včetně implantací stentgraftů případně coilů. Dle některých prací se zdá, že implantace stentgraftů je vhodná metoda první volby u perforací III. typu, která snižuje potřebu chirurgické intervence a pravděpodobně též mortalitu.
Interv Akut Kardiol. 2006;5(6):256-258
Kyselina acetylsalicylová (ASA) má nezastupitelné postavení v primární a sekundární prevenci ischemické choroby srdeční. Relativně novým patofyziologickým fenoménem s možným klinickým dopadem je rezistence na protidestičkovou terapii (ASA rezistence, clopidogrelová rezistence). Definice je klinická (manifestace kardiovaskulárních trombotických příhod i přes antiagregační terapii) či laboratorní (kdy není vyvolána odpovídající laboratorní odpověď ve smyslu inhibice agregace trombocytů). Etiologie je komplexní. Faktory ovlivňující rezistenci můžeme rozdělit na genetické, buněčné a klinické. Prevalence ASA rezistence se pohybuje mezi 5–45 %...
Interv Akut Kardiol. 2006;5(6):259-260
Autoři prezentují neobvykle pozdní manifestaci perforace volné stěny pravé komory vzniklé při zavedení dočasné srdeční stimulační elektrody. Jednalo se o 78letou nemocnou s recidivujícím hemoragickým perikardiálním výpotkem komplikovaným srdeční tamponádou, kdy jako příčina byla identifikována dočasná srdeční stimulace deset týdnů před rozvojem symptomů tamponády. Stav si vynutil následnou chirurgickou revizi. Hemoperikard je dobře známou časnou komplikací zavedení stimulační elektrody. Pozdní manifestace je neobvyklá.
Interv Akut Kardiol. 2006;5(6):262-265
Interv Akut Kardiol. 2006;5(6):266-267
Interv Akut Kardiol. 2006;5(6):268