Intervenční a akutní kardiologie, 2006 (roč. 5), číslo 2
Slovo úvodem
Intervenční kardiologie - Quo vadis?
Interventional Cardiology - Quo Vadis?
MUDr. Michael Želízko CSc
Interv Akut Kardiol. 2006;5(2):51-52 
V březnu 2006 uplyne 20 let od humánní implantace prvního koronárního stentu.
Původní práce
Úspěšnost externí elektrické kardioverze bifázickým rektilineárním výbojem u pacientů s fibrilací síní, vliv impedance hrudníku na akutní efektivitu kardioverze
Success rate of external electrical cardioversion with biphasic rectilinear shock in patients with atrial fibrillation, influence of chest impedance on acute effectiveness of cardioversion
MUDr. Pavel Marcián, prof. MUDr. Jan Lukl CSc, Jana Zapletalová
Interv Akut Kardiol. 2006;5(2):67-72
Účel studie: Hlavním cílem studie bylo zjistit efektivitu bifázického rektilineárního výboje při externí elektrické kardioverzi pacientů s perzistující fibrilací síní (FS). Vedlejším cílem bylo zhodnocení faktorů, které úspěšnost kardioverze ovlivňují, a to zejména impedanci hrudníku. Použité metody: Ze souboru 244 pacientů, u kterých bylo provedeno celkem 439 externích elektrických kardioverzí s použitím defibrilátoru s možností podání bifázického rektilineárního výboje, byla retrospektivně i prospektivně shromážděna data z provedených výkonů za období od VII/2001 do X/2005, která byla dále statisticky zpracována. Byla sledována jak jednotlivá, tak...
PILOTNÍ PROJEKT REGISTRU INFARKTU MYOKARDU - VÝSLEDKY Z ROKU 2004
Myocardial infarction registry pilot project - results from the year 2004
Zdeněk Monhart, Hana Grünfeldová, Dana Ryšavá, MUDr. Tomáš Velimský, Lubomír Ballek, MUDr. Petr Janský, Václav Faltus
Interv Akut Kardiol. 2006;5(2):73-77
Cíl: Pomocí jednotného sběru dat hodnotit diagnostické a léčebné postupy u všech pacientů s IM v několika regionech ČR. Soubor: 879 pacientů (475 mužů, 404 žen) s akutním infarktem myokardu diagnostikovaným během roku 2004 na území okresů Jindřichův Hradec, Kutná Hora, Písek a Znojmo. Sledujeme rizikové faktory ICHS, EKG nález a hemodynamický stav při přijetí, reperfuzní léčbu u STEMI, terapii v prvních 24 hodinách a při propuštění, komplikace. Výsledky: Průměrný věk 70,2 let, převažují muži. Stenokardie jako hlavní příznak byly přítomny u 88 % pacientů, výrazně převažovali pacienti hemodynamicky stabilní – 71 % Killip I. STEMI diagnostikován...
Přehledy
Diagnostika a léčba hypertenzní krize
Diagnosis and treatment of hypertensive crisis
doc. MUDr. Jindřich Špinar CSc, Jiří Vítovec
Interv Akut Kardiol. 2006;5(2):78-79
Hypertenzní krize je akutní, život ohrožující stav spojený s náhlým zvýšením TK. Je-li zvýšení TK provázeno poškozením cílových orgánů, hovoříme o emergentní situaci, pokud jsou potíže nemocných dané jen vysokou hypertenzí bez orgánových poškození, jde o urgentní situaci.
Stratifikace rizika u nemocných s akutním koronárním syndromem bez ST elevací přijatého do nemocnice bez katetrizační laboratoře
Risk stratification in patients with non-ST segment elevation acute coronary syndromes
MUDr. Pavel Boček
Interv Akut Kardiol. 2006;5(2):80-85
Akutní koronární syndrom bez ST elevací je diagnózou, která skrývá mnoho klinických stavů stejné etiopatogenezy, avšak s rozmanitým klinickým projevem závislým na mnoha faktorech. Riziko další progrese v dokonaný infarkt myokardu, jeho recidivu nebo úmrtí nemocného se liší u jednotlivých pacientů. Bylo rozpoznáno mnoho rizikových faktorů, které ukazují na zhoršenou prognózu individuálního pacienta a zároveň identifikují nemocné, kteří budou mít prospěch z aplikace agresivnějších diagnostických a léčebných postupů. Dnes jsou vypracovány i systémy určení rizika jednotlivce, které zohledňují kumulaci více rizikových faktorů. Některé jsou jednoduché a lze...
Novinky v antiagregaci a facilitované PTCA (aneb je akutní koronární syndrom skutečně pouze lokální komplikací hematologického onemocnění?)
Update in Antiplatelet Treatment and in Facilitated PCI
Jan Vojáček
Interv Akut Kardiol. 2006;5(2):86-88
Trombóza v nativních věnčitých tepnách či v potahovaném nebo holém stentu zůstává výrazným problémem současné kardiologie. Její vznik nesouvisí s délkou průběhu onemocnění ani s tíží koronární aterosklerózy. Trombóza ve stentu se může vyskytnout jak akutně po jeho implantaci, ale i po několika dnech, týdnech i měsících. Na jejím vzniku se může podílet předčasné ukončení duální antiagregační léčby nebo rezistence na kyselinu acetylosalicylovou či clopidogrel.
Kazuistiky
Méně obvyklé nežádoucí účinky amiodaronu
Less common side effects of amiodarone
MUDr. Tomáš Janota CSc, MUDr. Jan Malík, MUDr. Robert Holaj, MUDr. Jan Šimek
Interv Akut Kardiol. 2006;5(2):90-92
Kazuistika popisuje průběh onemocnění pacienta s kumulací tří nežádoucích účinků amiodaronu. Na prvním místě to byl méně známý parkinsonský syndrom. Druhým nežádoucím účinkem byl bronchospazmus, který je také dosti vzácnou komplikací. Třetím nežádoucím účinkem bylo prodloužení QT intervalu, které je známým, ale někdy trochu opomíjeným nebezpečným důsledkem léčby amiodaronem. Kazuistika upozorňuje na rostoucí riziko výskytu nežádoucích účinků u nemocných v těžkém stavu a na význam znalosti i méně obvyklých nežádoucích účinků léčby.
Traumatická disekce koronární tepny jako příčina infarktu myokardu
Traumatic Dissection of Coronary Artery as a Cause of Myocardial Infarction
Petr Kuchynka, MUDr. Stanislav Šimek, Pavel Procházka, MUDr. Lubor Goláň, Vilém Danzig, Ondřej Dostál, Vratislav Mrázek, MUDr. Jan Horák CSc, prof. MUDr. Michael Aschermann DrSc, doc. MUDr. Aleš Linhart CSc
Interv Akut Kardiol. 2006;5(2):93-94
Infarkt myokardu může být vzácně způsoben poraněním koronární tepny v souvislosti s traumatem hrudníku. Většinou se jedná o mladé jedince mužského pohlaví. Nejčastější příčinou jsou autonehody. V našem sdělení popisujeme případ 39letého sportovce s aneuryzmatem levé komory po infarktu myokardu přední stěny vzniklém traumatickou disekcí ramus interventricularis anterior, který se manifestoval srdečním selháním za 7 měsíců po pádu na snowbordu.
Komentáře
REGISTR AKUTNÍCH KORONÁRNÍCH PŘÍHOD
Registr of Acute Coronary Events
Vladimír Staněk
Interv Akut Kardiol. 2006;5(2):62
Komentář k práci Monhart Z, Grünfeldová H, Ryšavá D, Velímský T, Ballek L, Janský P, Faltus V. Pilotní projekt registru infarktu myokardu – výsledky z roku 2004. Interv Akut Kardiol 2006; 5: 73–77.
Protidestičková léčba u vysoce rizikových nemocných s akutním koronárním syndromem bez ST elevací
Antiplatelet Therapy in High-Risk Patients with non-ST Elevation Acute Coronary Syndrome
MUDr. Roman Štípal CSc
Interv Akut Kardiol. 2006;5(2):64
Komentář k práci Boček P. Stratifikace rizika u nemocných s akutním koronárním syndromem bez ST elevací přijatého do nemocnice bez katetrizační laboratoře. Interv Akut Kardiol 2006;2:80–85.
Hot-line
Studie ACTIVE W
Active W study
MUDr. Petr Janský
Interv Akut Kardiol. 2006;5(2):96-98
Studie ACTIVE W porovnávala účinnost a bezpečnost perorální antikoagulační léčby a kombinace protidestičkové léčby kyselinou acetylsalicylovou a clopidogrelem u pacientů s fibrilací síní a zvýšeným vaskulárním rizikem. Studie byla předčasně ukončena, neboť se prokázalo, že kvalitně vedená perorální antikoagulace je významně účinnější v prevenci cévních mozkových příhod a dalších závažných cévních komplikací než duální protidestičková terapie.