Veřejný přístup k defibrilaci

General attitude to defibrillation

Vít Mareček, Jiří Pokorný, Bronislav Klementa, Pavel Marcián

Interv Akut Kardiol. 2004;3(1):3-4  

-

Vliv úspěšné katetrizační ablace komorové tachykardie po infarktu myokardu na parametry pozdních komorových potenciálů

The effect of successful catheter ablation of ventricular tachycardia following myocardial infarction on parameters of late potentials

Kateřina Lefflerová, Josef Kautzner, Jan Bytešník, Robert Čihák, Petr Peichl, Vlastimil Vančura

Interv Akut Kardiol. 2004;3(1):10-13  

Patnácti mužům s poinfarktovou dysfunkcí levé komory srdeční byla provedena úspěšná katetrizační ablace substrátu komorové tachykardie. Cílem předložené práce bylo zhodnocení vlivu ablačního výkonu na parametry pozdních komorových potenciálů, které byly hodnoceny metodou časové analýzy bezprostředně před výkonem a do týdne po úspěšné ablaci. Výsledky byly zhodnoceny párovým t-testem, žádného parametru nebyl nalezen statisticky významný rozdíl. Závěr: Hodnocení pozdních komorových potenciálů nepředstavuje metodu, která je schopna ověřit efekt katetrizační ablace komorové tachykardie u nemocných po infarktu myokardu.

Postupují zdravotnické záchranné služby při ošetřování pacientů s akutním infarktem myokardu v souladu s doporučenými postupy?

DOES EMERGENCY MEDICAL SERVICES MAKE CORRECT STEPS IN ACCORDANCE WITH GUIDELINES IN TREATING OF PATIENTS WITH ACUTE MYOCARDIAL INFARCTION?

Vít Mareček, Michal Wiesner

Interv Akut Kardiol. 2004;3(1):14-16  

Cíl: Zjistit, jak jsou v přednemocniční neodkladné péči aplikovány některé doporučené postupy u pacientů s akutním infarktem myokardu. Metoda: Anonymní dotazník rozeslaný poštou všem zdravotnickým záchranným službám v České republice v březnu 2003. Výsledky: Ze 109 rozeslaných dotazníků došlo zpět poštou nebo faxem 88 odpovědí (81?% návratnost). Dvanáctisvodové EKG u pacientů s podezřením na akutní infarkt myokardu na místě příhody natáčí 55?% zdravotnických záchranných služeb. Přednemocniční trombolýzu u indikovaných pacientů s akutním infarktem myokardu provádí 3?% zdravotnických záchranných služeb. Beta-blokátory indikovaným pacientům s akutním...

Buněčná léčba po akutním infarktu myokardu

Cell therapy after myocardial infarction

MUDr. Jan Horák CSc, prof. MUDr. Michael Aschermann DrSc

Interv Akut Kardiol. 2004;3(1):17-21  

Léčba srdeční dysfunkce po proběhlém infarktu zůstává suboptimální. Zcela novou možnou léčebnou strategií se jeví transplantace kmenových buněk, schopných diferenciace, do ložiska poškození s cílem regenerace srdeční svaloviny a zlepšení její kontraktilní funkce. Reálnost tohoto konceptu byla prokázána v řadě experimentú na zvířatech. První klinické studie pak naznačují, že by se mohlo jednat o efektivní metodu léčby. Definitivní místo buněčné terapie v léčbě srdeční dysfunkce však určí až velké randomizované studie.

Nové trendy v léčbě srdečního selhání

New strategies in heart failure

MUDr. Radovan Jirmář

Interv Akut Kardiol. 2004;3(1):22-25  

Chronické srdeční selhání (CHSS) je stále narůstající medicínský a ekonomický problém, který je spojen s častou hospitalizací a s velmi špatnou prognózou těchto pacientů. V současné době jsou základem léčby CHSS beta-blokátory, inhibitory ACE, ATII blokátory, diuretika a digoxin. S progresí onemocnění je však nutná stále agresivnější terapie a obvykle rehospitalizace. V tomto článku jsou zmíněny nové trendy v léčbě pacientů s pokročilým CHSS: selektivní inhibitory endotelinových receptorů A, eplerenone jako selektivní aldosteronový blokátor, pozitivně inotropní látka levosimendan, selektivní antagonisté vazopresinových receptorů V2 a některé nové formy...

Akutní uzávěr ostia levé koronární tepny při anomálním odstupu ramus circumflexus

Acute closure of ostium left coronary artery with anomalous origin of left circumuflex artery

Jan Pešek, Markéta Pešková

Interv Akut Kardiol. 2004;3(1):34-35  

-

Katetrizační uzávěr otevřené tepenné dučeje Amplatzovým dučejovým okluderem

Catheterization occlusion of open arterial duct with Amplatz’s duct occluder

Petr Tax, Oleg Reich, Jan Škovránek, Václav Chaloupecký, Helena Bartáková, Bohumil Hučín

Interv Akut Kardiol. 2004;3(1):36-37  

-

Dilatační kardiomyopatie u sourozenců - komplikovaný průběh při sdružení s koronární aterosklerózou

Dilated cardiomyopathy in sibs - acute complications in association with coronary atheroslerosis

Michal Čepelák, Richard Rokyta, Jan Opatrný, MUDr. Pavel Boček

Interv Akut Kardiol. 2004;3(1):27-28  

Referován výskyt dilatační kardiomyopatie u dvou sourozenců přijatých na koronární jednotku pro akutní srdeční selhání. Pozornost je věnována etiologii dilatační kardiomyopatie a jejímu sdružení s koronární aterosklerózou, které u jednoho ze sourozenců vedlo k extrémně komplikovanému průběhu.

Kardio-kutánní píštěl způsobená ponechanými epikardiálními stimulačními elektrodami po revaskularizační operaci myokardu

KARDIO-KUTÁNNÍ PÍŠTĚL ZPŮSOBENÁ PONECHANÝMI EPIKARDIÁLNÍMI STIMULAČNÍMI ELEKTRODAMI PO REVASKULARIZAČNÍ OPERACI MYOKARDU

Miloš Dobiáš, Tomáš Štulc, MUDr. Richard Češka CSc, Michal Semrád

Interv Akut Kardiol. 2004;3(1):29-30  

Dočasné stimulační epikardiální elektrody jsou u většiny pacientů běžně odstraněny během několika dní po srdeční operaci. V případě obtížného vytažení zůstavají elekrody na původním místě. Ponechané elektrody jsou obvykle dobře tolerovány a komplikace jsou vzácné. V naší kazuistice popisujeme nemocného, u kterého byly ponechané elektrody komplikovány vznikem píštěle vedoucí podél elektrod do stěny pravé síně.

Zátěžové SPECT vyšetření po opakované revaskularizaci

STRESS SPECT IMAGING AFTER REPEATED REVASCULARIZATION

Milan Kamínek, Miroslav Mysliveček, MUDr. Marcela Škvařilová, MUDr. Jiří Ostřanský, MUDr. Marek Richter

Interv Akut Kardiol. 2004;3(1):31-33  

Jednasedmdesátiletá žena byla odeslána na zátěžové SPECT vyšetření pro námahovou bolest na hrudi šest měsíců po CABG. Pacientka měla našit arteriální štěp z levé vnitřní mamární tepny na ramus interventricularis anterior (RIA) a venózní štěp na pravou koronární tepnu (ACD). Zátěžové 201Tl SPECT vyšetření ukázalo rozsáhlý reverzibilní defekt v povodí RIA. Rekoronarografie prokázala těsné zúžení v místě anastomózy arteriálního štěpu a byla provedena perkutánní koronární intervence (PCI). Pacientka byla znovu vyšetřena čtyři měsíce po PCI pro atypickou bolest na hrudi a dušnost. Opakované zátěžové 201Tl SPECT vyšetření je normální, svědčí pro významné...

Co je a co není direktní koronární angioplastika?

What is and what is not primary coronary angioplasty?

Stanislav Janoušek, MUDr. Petr Janský

Interv Akut Kardiol. 2004;3(1):38  

Vzhledem k velkému rozvoji intervenční léčby akutního infarktu myokardu v České republice a připravovanému národnímu registru nemocných s tímto onemocněním se autoři zamýšlejí nad přesnou definicí pojmu direktní (primární) perkutánní koronární angioplastika v širším slova smyslu. Uvádějí několik příkladů, které by mohly způsobit interpretační potíže, a vyzývají k diskuzi předních odborníků k této terminologické problematice.

Interv Akut Kardiol. 2004;3(1):44-52

II. české a slovenské sympozium o arytmiích a kardiostimulaci, Jeseník, 15.-17. 1. 2004

2nd Czech-Slovak Symposium on arrhythias and cardiostimulation, Jeseník, January 15-17th, 2004

doc. MUDr. Josef Kautzner CSc

Interv Akut Kardiol. 2004;3(1):39-40  

-

2. konference pracovní skupiny Akutní kardiologie České kardiologické společnosti (11.-13. prosince 2003, Karlovy Vary, hotel Thermal)

2nd Conference of Czech cardiologic society Acute cardiology working group (December 11-13th, 2003, Carlsband, Thermal Hotel)

MUDr. Karel Dvořák

Interv Akut Kardiol. 2004;3(1):41-42  

-

II. české a slovenské sympozium o arytmiích a kardiostimulaci X. české sympozium o arytmiích a kardiostimulaci VI. slovenské arytmologické a kardiostimulační dny

History of cardiopulmonary resuscitation

Martin Riedel

Interv Akut Kardiol. 2004;3(1)  

-