Aortální stenóza - některé obtížné situace v rozpoznání a léčení aortální stenózy dospělých

Roman Čerbák

Interv Akut Kardiol. 2003;2(3):111-114  

-

Primární PCI ve věku 70 let a více - hospitalizační výsledky

Primary PCI at the age of 70 and more - in-hospital results

Petr Kala, Martin Poloczek, Petr Neugebauer, Otakar Boček, Petr Jeřábek, Miroslav Vytiska, Jiří Pařenica, Tomáš Brychta

Interv Akut Kardiol. 2003;2(3):119-123  

Metodika: Prospektivní analýza 116 konsekutivních pacientů s akutním infarktem myokardu s ST-elevacemi, kteří byli léčeni primární PCI v období I/2000–XII/2000. V 89 případech (76,6 %) byl implantován minimálně 1 koronární stent do infarktové tepny a ve 27 případech (23,7 %) byla provedena prostá balonková angioplastika. Celý soubor s průměrným věkem 65,4 roku (38–96 let) byl rozdělen do dvou skupin: skupinu A tvořilo 41 pacientů (35,3 %) ve věku 70 let a více (průměrně 74,8 ± 4,9 let) a skupinu B tvořilo 75 pacientů (64,7 %) mladších (průměrně 56 ± 8,5 let). Následně byly obě skupiny...

Primární PCI ve věku 70 let a více - výsledky střednědobého sledování

Primary PCI at the age of 70 and more - results of the middle-term follow-up

Petr Kala, Martin Poloczek, Petr Neugebauer, Otakar Boček, Petr Jeřábek, Miroslav Vytiska, Jiří Pařenica, Tomáš Brychta

Interv Akut Kardiol. 2003;2(3):124-128  

Úvod: Krátkodobé výsledky intervenční léčby akutního infarktu myokardu s elevacemi ST-úseku (primární PCI) jsou ve většině případů velmi dobré. Ve skupině pacientů ve vysokém věku je však nutné počítat s výrazně horšími výsledky během následného sledování. Cíl: Porovnání střednědobého sledování konsekutivně přicházejících pacientů rozdělených dle věku (hranice 70 let). Metodika: Prospektivní analýza 116 konsekutivních pacientů s akutním infarktem myokardu s ST – elevacemi, kteří byli léčeni primární PCI v období I/2000–XII/2000. Celý soubor s průměrným věkem 65,4 roku (38–96 let) byl rozdělen do dvou skupin: skupinu A tvořilo 41...

Radiofrekvenční katetrizační ablace komorové tachykardie při dysplazii pravé komory

Radiofrequency catheter ablation of ventricular tachycardia in arrhythmogenic right ventricular dysplasia

Josef Kautzner, Robert Čihák, Vlastimil Vančura, Kateřina Lefflerová, Jan Bytešník

Interv Akut Kardiol. 2003;2(3):129-132  

Východiska: Komorová tachykardie (KT) u arytmogenní dysplazie pravé komory (ARVD) je považována za arytmii typu reentry. Přesto existuje omezené množství informací o charakteru okruhů reentry, bezpečnosti radiofrekvenční (RF) katetrizační ablace a o jejím dlouhodobém přínosu. Metody: K ozřejmení uvedených otázek bylo mapováno celkem 8 hemodynamicky stabilních, monomorfních KT u 6 nemocných s ARVD (5 mužů, průměrný věk 48±15 let). Po identifikaci oblasti pravé komory s pozdními potenciály mapováním při sinusovém rytmu byla indukována KT pomocí programované stimulace komor. Během mapování při KT bylo používáno stimulace z distálního bipólu ablačního...

Inhibitory HMG-CoA reduktázy a perkutánní koronární intervence

HMG-CoA inhibitors and percutaneous coronary interventions

Ota Hlinomaz, Ladislav Groch

Interv Akut Kardiol. 2003;2(3):133-136  

Inhibitory HMG-CoA reduktázy neboli statiny patří mezi léky s jasně prokázaným příznivým vlivem na osud pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Statiny snižují hladinu lipidů v krvi, příznivě ovlivňují endoteliální funkci, působí protizánětlivě, zvyšují stabilitu aterosklerotických plátů, zabraňují adhezi destiček a mají antitrombogenní účinky. Statiny nemění výskyt angiografické restenózy po PCI. Výsledky studie LIPS prokazují příznivé ovlivnění prognózy u nemocných po perkutánní koronární intervenci, kteří byli léčeni statinem. Nejnovější studie zdůrazňují význam podávání statinů již před perkutánní koronární intervencí. Statiny by měly být nasazeny...

Aortální stenóza s nízkým transvalvulárním gradientem spojená s nízkým srdečním výdejem

Aortic stenosis might be associated with low transvalvular gradient when transvalvular flow is diminished

David Horák, Ivana Zvánovcová, Petr Hájek, Vladimír Hraboš, Martin Mates, Jana Popelová, Přemysl Šváb, Jan Vojáček, Karel Hlaváček

Interv Akut Kardiol. 2003;2(3):137-143  

Těsná aortální stenóza může být v případě sníženého transvalvulárního průtoku spojená s nízkým transvalvulárním gradientem. Nejčastěji je tomu tak u pacientů s dysfunkční levou komorou. Tento stav přináší 1. obtížnější kvantifikaci; stenózu nelze kvantifikovat na podkladě transvalvulárního gradientu a je třeba použít jiné míry stupně stenózy. Navíc se může jednat o takzvanou pseudostenózu. 2. Druhá důležitá otázka je, kteří z pacientů s těsnou stenózou budou profitovat z operačního řešení. Zde může napomoci porovnání měření za základního stavu a za stavu se zvýšeným průtokem, nejčastěji při dobutaminové echokardiografii. Tato metoda umožní nejenom...

Perikardiální výpotek při hypotyreóze téměř z Guinessovy knihy rekordů

Jan Šochman, Barbora Křížová, Tomáš Marek, Jan Švejda

Interv Akut Kardiol. 2003;2(3):148-149  

Katetrizační uzávěr muskulárního defektu komorového septa

Petr Tax, Oleg Reich, Jan Marek, Jan Škovránek, Václav Chaloupecký, Bohumil Hučín

Interv Akut Kardiol. 2003;2(3):150-151  

Náhodný záchyt pseudoaneuryzmatu levé komory

Accidental finding of left ventricle pseudoaneurysm

Miroslav Vytiska, Petr Kala, Tomáš Brychta, Oto Boček, Petr Jeřábek, Petr Neugebauer, Martin Poloczek, Jiří Pařenica, Bořivoj Semrád, Jan Černý

Interv Akut Kardiol. 2003;2(3):144-147  

Pseudoaneurysma (PSA) levé komory v důsledku ruptury její stěny patří mezi mechanické komplikace infarktu myokardu (IM). V našem sdělení prezentujeme pacienta s náhodným nálezem PSA dolní stěny levé komory při ventrikulografii v rámci elektivní koronarografie po překonaném infarktu myokardu Q typu (QIM). Pozornost je věnována rizikovým faktorům vzniku této komplikace, její invazivní a neinvazivní diagnostice, terapii a významu echokardiografického vyšetření u pacientů s překonaným QIM.

Vývoj české intervenční kardiologie a její postavení v Evropě

Jan Vojáček

Interv Akut Kardiol. 2003;2(3):152-155  

Elektrofyziologie na XI. Výročním sjezdu ČKS, Brno 11. - 14. 5. 2003

Josef Kautzner

Interv Akut Kardiol. 2003;2(3):156-157  

-

Akutní koronární syndrom (AKS) bez ST elevací

Ladislav Groch

Interv Akut Kardiol. 2003;2(3):158-160  

-