Interv Akut Kardiol. 2010;9(1):16-19
Katetrizační ablace komorových tachykardií (KT) zaznamenala v posledním desetiletí dramatický rozvoj. S možností elektroanatomického
mapování se zlepšila úspěšnost v mapování některých fokálních arytmií a především bylo umožněno tzv. substrátové mapování KT
v přítomnosti strukturního onemocnění srdce. Nicméně, některé KT mají kritickou část substrátu lokalizovanou epikardiálně. Epikardiální
mapování lze provést po punkci perikardiálního vaku pomocí epidurální jehly a zavedení speciálního pouzdra. Tak lze zmapovat celý
povrch obou srdečních komor epikardiálně a provést úspěšně katetrizační ablaci, buď radiofrekvenčním proudem nebo kryoenergií.
Tato strategie je indikována především tam, kde selhal alespoň jednou endokardiální přístup nebo tam, kde jej nelze provést. Epikardiální
lokalizaci arytmogenního substrátu lze především očekávat u nemocných s KT při dilatační kardiomyopatii nebo arytmogenní
kardiomyopatii pravé komory.
Catheter ablation of ventricular tachycardias (VTs) has undergone enormous development in the last decade. The advent of electroanatomic
mapping has lead to improvement of efficacy of some focal arrhythmias and enabled the so-called substrate mapping of VTs
in the presence of structural heart disease. Nevertheless, some VTs have critical part of the substrate localized epicardially. Epicardial
mapping can be performed after pericardial puncture using epidural needle and introduction of a special sheath. Using this approach,
entire surface of both ventricles can be mapped epicardially and catheter ablation performed, either by radiofrequency current or by
cryoprobe. This strategy is indicated especially in cases when at least one endocardial approach has failed or cannot be performed.
Epicardial location of the arrhythmogenic substrate can be expected in patients with VT in dilated cardiomyopathy or arrhythmogenic
dysplasia of the right ventricle.
Zveřejněno: 1. březen 2010 Zobrazit citaci