Interv Akut Kardiol. 2010;9(1):7-8
-
Interv Akut Kardiol. 2010;9(1):9-11
Úvod: Katetrizační ablace kavotrikuspidálního isthmu (KTI) se stala metodou první volby léčby osob s typickým flutterem síní. Metodika: Retrospektivní analýza pacientů (n = 61) po radiofrekvenční (RF) ablaci KTI pro permanentní flutter síní a s dysfunkcí levé komory (ejekční frakce levé komory (EF LK) ≤ 50 %). Pozorovali jsme efekt RF ablace na srdeční rytmus a vývoj EF LK po minimálně 3 měsících od výkonu, v závislosti na tíži systolické dysfunkce LK a přítomnosti strukturálního onemocnění srdce. Výsledky: U 51 (83,6 %) pacientů se udržoval sinusový rytmus (SR) – 30 mělo trvale sinusový rytmus (49,2 %) a 21 SR s paroxyzmální fibrilací...
Interv Akut Kardiol. 2010;9(1):12-14
Přednemocniční mortalita pacientů s akutním infarktem myokardu výrazně převyšuje mortalitu nemocniční a v průběhu posledních desetiletí se snižuje zřetelně pomaleji než mortalita hospitalizační. Podle dostupných literárních údajů se pohybuje mezi 20–30 %, tedy na jednoho pacienta zemřelého v nemocnici připadají přibližně tři další, kdy pacienti zemřeli před přijetím, navíc přednemocniční úmrtí jsou dominující formou úmrtí u mladších pacientů s akutním infarktem.
Interv Akut Kardiol. 2010;9(1):16-19
Katetrizační ablace komorových tachykardií (KT) zaznamenala v posledním desetiletí dramatický rozvoj. S možností elektroanatomického mapování se zlepšila úspěšnost v mapování některých fokálních arytmií a především bylo umožněno tzv. substrátové mapování KT v přítomnosti strukturního onemocnění srdce. Nicméně, některé KT mají kritickou část substrátu lokalizovanou epikardiálně. Epikardiální mapování lze provést po punkci perikardiálního vaku pomocí epidurální jehly a zavedení speciálního pouzdra. Tak lze zmapovat celý povrch obou srdečních komor epikardiálně a provést úspěšně katetrizační ablaci, buď radiofrekvenčním proudem nebo kryoenergií....
Interv Akut Kardiol. 2010;9(1):20-26
Hypertrofická kardiomyopatie (HKMP) je autozomálně dominantní onemocnění s prevalencí 0,2 % vyznačující se většinou asymetrickou hypertrofií stěn levé komory (LK). Klinicky závažnější je obstruktivní forma, která má horší prognózu. Doposud je známo cca 200 mutací na cca 10 genech, které mohou způsobovat toto onemocnění. Symptomatologie a prognóza HKMP jsou velmi různorodé – od asymptomatického průběhu až po náhlou smrt. Nejčastějšími příznaky však jsou angina pectoris, námahová dušnost nebo synkopa. Mortalita je udávána v rozmezí 1 % až 6 %. Obstruktivní forma (HOKMP) se vyznačuje klidovým nebo provokovaným gradientem > 30 mm Hg. Pacienti...
Interv Akut Kardiol. 2010;9(1):32-36
Autoři prezentují případ 46leté ženy po implantaci biventrikulárního implantabilního defibrilátoru (ICD). U pacientky byly systémem dálkového monitorování Biotronik Home Monitoring zachyceny epizody v. s. sinusové tachykardie. Proto bylo upravováno dávkování betablokátoru, které bylo ale bez většího efektu. 2,5 měsíce po implantaci systém Home Monitoring detekoval vzestup impedance levokomorové elektrody, současně na intrakardiálním elektrogramu opakovaných epizod výše uvedených tachykardií se objevil undersensing v levokomorovém kanále. Pacientka se na kontrolu dostala kvůli rodinným problémům se zpožděním, až téměř 4 měsíce po implantaci....
Interv Akut Kardiol. 2010;9(1):38-40
Poinfarktová ruptura volné stěny levé komory srdeční je smrtící komplikací transmurálního infarktu myokardu. Popisujeme kazuistiku nemocného s ICHS, se subakutní rupturou spodní stěny levé komory srdeční.
Interv Akut Kardiol. 2010;9(1):27-31
Dabigatran-etexilát je přímým reverzibilním inhibitorem trombinu. Jeho předností je spolehlivý antikoagulační účinek bez nutnosti monitorování, možnost podávat jednou až dvakrát denně v perorální formě a nízké riziko lékových interakcí. V klinických studiích (RE-NOVATE, RE-MODEL či RE-COVER) se osvědčil v profylaxi a v léčbě trombembolických komplikací v perioperačním období a v prevenci systémové embolizace při fibrilaci síní (studie RE-LY). Zejména v poslední indikaci byl dabigatran v dávce 300 mg denně účinnější ve srovnání s warfarinem (o třetinu poklesl výskyt trombembolických komplikací) a léčba byla zatížena menším výskytem život ohrožujícím...
Interv Akut Kardiol. 2010;9(1):46
-
Interv Akut Kardiol. 2010;9(1):41-43
Ve studii ACTIVE A (The Atrial Fibrillation Clopidogrel Trial with Irbersartan for Prevention of Vascular Events) byla srovnávána kombinace aspirinu a clopidogrelu s aspirinem samotným v prevenci závažných vaskulárních příhod u pacientů s fibrilací síní a s vysokým rizikem CMP, u kterých byla léčba antagonisty vitaminu K nevhodná. Přidání clopidogrelu k aspirinu redukovalo počet závažných vaskulárních příhod ze 7,6 % za rok na 6,8 %. To bylo způsobeno především snížením počtu CMP. Počet závažných krvácivých příhod stoupl po přidání clopidogrelu z 1,3 % na 2,0 % za rok.
Interv Akut Kardiol. 2010;9(1):44
-