Interv Akut Kardiol. 2022;21(2):64-70 | DOI: 10.36290/kar.2022.017
Interv Akut Kardiol. 2022;21(2):72-78 | DOI: 10.36290/kar.2022.008
Souhrn: Stimulace oblasti levého Tawarova raménka (LBBAP) je nový způsob stimulace u nemocných s bradykardií či indikací k resynchronizační terapii (CRT). Údajů o peroperačních a pooperačních výsledcích této metody je nedostatek. Metody: Do registru byli zařazeni všichni nemocní s bradykardií nebo indikací k CRT, u kterých byla v období 11/2018–5/2021 v průběhu operačního zákroku prováděna LBBAP v Kardiocentru FNKV a 3. LF UK. Většina pacientů byla do registru zařazena prospektivně a vybrané ukazatele byly doplňovány retrospektivně. Ke shromáždění základních klinických, peroperačních a pooperačních ukazatelů byly použity údaje z elektronického...
Interv Akut Kardiol. 2022;21(2):79-83 | DOI: 10.36290/kar.2022.013
Cíl: Naším cílem bylo zhodnotit vliv precipitujících faktorů a známek akutního srdečního selhání na délku hospitalizace podle jednotlivých podskupin ejekční frakce (EF). Metodika: Provedli jsme retrospektivní studii u pacientů s akutním srdečním selháním hospitalizovaných v roce 2017 na kardioangiologické klinice. Nejčastější precipitanty a známky byly zařazeny do multivariantní analýzy za účelem posouzení jejich souvislosti s délkou hospitalizace. Výsledky: Do studie jsme zařadili 376 pacientů s mediánem délky hospitalizace 11 dní. Z těchto pacientů mělo 198 sníženou, 58 mírně sníženou a 120 zachovalou EF. V případě snížené EF byl s delší hospitalizací...
Interv Akut Kardiol. 2022;21(2):84-87 | DOI: 10.36290/kar.2022.012
Bezstehová "sutureless" aortální bioprotéza implantovaná chirurgickou cestou v izolovaném výkonu je již ověřenou alternativou klasické, stehem fixované bioprotézy (1). Přináší benefity v podobě zkrácení doby mimotělního oběhu a snižuje riziko vyšších pooperačních gradientů u pacientů s malými rozměry aortálního kořene (1). Její využití v kombinovaných chlopenních výkonech je podpořeno pouze analýzami na menších souborech. Mezi lety 2015 až 2020 jsme u vybraných pacientů provedli 11 kombinovaných chlopenních výkonů s využitím bezstehové chlopně v aortální pozici, z toho v sedmi výkonech se jednalo o kombinaci s náhradou či plastikou mitrální chlopně...
Interv Akut Kardiol. 2022;21(2):88-95 | DOI: 10.36290/kar.2022.010
Počet vyšetření pro bolesti na hrudi v rozvinutých zemích neustále narůstá. Jejich diferenciální diagnostika je poměrně široká a určit přesnou příčinu obtíží z jednoho vyšetření často není možné ani při použití moderních vyšetřovacích metod. Největší výzvou tak zůstává optimální výběr vyšetřovacích modalit a prvků do logické a účelné strategie. Rozhodovací protokoly byly vytvořeny za účelem efektivní diagnostiky a stratifikace pacientů na urgentním příjmu. Jejich použití zmiňují evropské i americké doporučené postupy. Cílem tohoto článku je představit současný přehled dostupných protokolů pro rychlé rozhodování na urgentním přijmu, vysvětlit jejich...
Interv Akut Kardiol. 2022;21(2):96-100 | DOI: 10.36290/kar.2022.014
Betablokátory v intravenózní formě jsou osvědčeným lékem pro terapii tachyarytmií a tachykardií různorodé etiologie a pro řešení závažné hypertenze. Indikace pro léčbu betablokátory se však stále rozšiřují, protože prakticky při všech závažných akutních onemocněních dochází k extrémnímu vyplavení katecholaminů s průvodními nežádoucími účinky. Těmto účinkům lze pomocí betablokátorů bránit. V posledních letech přibývají důkazy pro příznivý efekt betablokátorů při sepsi, šokových stavech, akutním srdečním selhání, traumatech, popáleninách a dalších závažných akutních stavech spojených s tachykardií či tachyarytmií. Betablokátory mohou být velmi přínosné...
Interv Akut Kardiol. 2022;21(2):101-107 | DOI: 10.36290/kar.2022.015
Autoři podávají přehled posledních studií hodnotících použití frakční průtokové rezervy pro léčbu pacientů se stabilními formami ischemické choroby srdeční a rovněž s akutním koronárním syndromem. Cílem sdělení je komentář k výsledkům těchto studií a jejich možný dopad na rutinní klinickou praxi.
Interv Akut Kardiol. 2022;21(2):108-111 | DOI: 10.36290/kar.2022.009
V čase prebiehajúcej koronavírusovej pandémie sa často stretávame s pacientmi s covid pozitivitou a závažným nálezom na koronárnych tepnách. Problémoví sú najmä pacienti, ktorí vyžadujú kardiochirurgickú liečbu. U týchto pacientov je dôležitá multidisciplinárna diskusia s posúdením únosnosti operačného výkonu a zvážením najvhodnejšieho prístupu vzhľadom na vyššie mortalitné riziko operačnej liečby. V práci prezentujeme prípad vysokorizikovej covid pozitívnej symptomatickej pacientky s akútnym koronárnym syndrómom, s kritickým kalcifikovaným postihnutím hlavného kmeňa ľavej koronárnej tepny. Pacientka bola nevhodná na kardiochirurgickú liečbu a bola...
Interv Akut Kardiol. 2022;21(2):112-113
Zcela nedávno proběhl na naší klinice velmi vydařený seminář u příležitosti 70. narozenin profesora Jana Vojáčka. Čas se, zvláště v covidové době, rychle posunul a prof. Vojáček v letošním roce, ve vynikající kondici, slaví další jubileum – 75 let. Prof. MUDr. Jan Vojáček, DrSc., FESC, FACC, se narodil 27. dubna 1947 v Praze. Celý svůj profesní život věnoval vnitřnímu lékařství a zejména kardiologii. Promoval na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze v roce 1971...
Interv Akut Kardiol. 2022;21(2):114
Dne 23. 4. 2022 oslaví významné životní jubileum doc. MUDr. Karel Hlaváček, CSc., výrazná postava české intervenční kardiologie. Doc. Hlaváček se narodil v roce 1942 v Ledvicích nedaleko Teplic. Po promoci na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v roce 1965 nastoupil jako sekundární lékař na interní oddělení ÚNZ Ústí nad Labem. V letech 1968 až 1978 pracoval na interním oddělení ve Fakultní nemocnici Pod Petřínem nejprve jako sekundární lékař a od roku 1972 jako vedoucí jednotky intenzivní péče. Atestaci z vnitřního lékařství I. stupně absolvoval v roce 1969 a II. stupně v roce 1972. Atestaci z kardiologie složil v roce 1977. Od roku 1972...