Editorial

Jan F. Vojáček

Interv Akut Kardiol. 2020;19(3):147-148 | DOI: 10.36290/kar.2020.037  

T-MACS algoritmus a jeho využití u starších pacientů v akutní kardiologii

The use of T-MACS algorithm in elderly patients in acute cardiac care

Juraj Hrečko, Jiří Dokoupil, Radek Pudil

Interv Akut Kardiol. 2020;19(3):149-154 | DOI: 10.36290/kar.2020.038  

Úvod: Bolesti na hrudi patří mezi nejčastější důvody pro akutní vyšetření. Pacienti ve vysokém věku se často prezentují atypickými symptomy a nejednoznačnými laboratorními a elektrokardiografickými nálezy, což znesnadňuje rychlou diagnostiku. K efektivní rizikové stratifikaci byly vyvinuty diagnostické algoritmy, které mohou dále nasměrovat další vyšetřovací a léčebný postup.

Optimální farmakoterapie po PCI pro chronickou ICHS

Optimal pharmacotherapy following percutaneous coronary intervention for chronic coronary artery disease

Pavel Červinka

Interv Akut Kardiol. 2020;19(3):156-160 | DOI: 10.36290/kar.2020.009  

Kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých zemích světa i v České republice. Farmakoterapie po PCI pro chronickou ICHS musí být přísně individuální s respektem k pacientským charakteristikám (věk, anamnéza IM či předchozího revaskularizačního výkonu, přítomnost dalších RF, atd.), koronárnímu nálezu a systolické funkci LK (rozsah postižení koronárního stromu, kompletní versus nekompletní revaskularizace, zachovalá versus snížená systolická funkce LK) a také s přihlédnutím ke specifikům samotného PCI výkonu (počet a délka stentů, lékové versus holé stenty, PCI bifurkační stenózy, PCI chronického uzávěru nebo zákrok na kmeni...

Iniciální dávka kyseliny acetylsalicylové a heparinu u pacienta se STEMI

Initial dose of acetylsalicylic acid and heparin in a patient with STEMI

Jiří Knot, Zuzana Moťovská

Interv Akut Kardiol. 2020;19(3):163-165 | DOI: 10.36290/kar.2020.039  

Akutní infarkt myokardu vzniká nejčastěji na podkladě trombotického uzávěru koronární tepny, který nasedá na rupturu nestabilního aterosklerotického plátu. Klíčovým faktorem pro léčbu pacientů s infarktem myokardu je dosažení časné reperfuze infarktové tepny. K tomuto účelu slouží v dnešní době provedení primární perkutánní koronární intervence. U malé části pacientů, splňujících indikační kritéria, je možné podat trombolytickou léčbu. Součástí obou těchto výše uvedených reperfuzních modalit je antitrombotická terapie. Základní kámen léčby všech forem ischemické choroby srdeční, včetně akutního infarktu myokardu, představuje již dlouhou dobu kyselina...

Jaké je postavení implantace ICD v primární prevenci náhlé srdeční smrti u současné populace pacientů se srdečním selháním?

What is the role of ICD implantation in primary prevention of sudden cardiac death in the current population of patients with heart failure?

Tomáš Roubíček, Rostislav Polášek

Interv Akut Kardiol. 2020;19(3):166-169 | DOI: 10.36290/kar.2020.008  

Chronické srdeční selhání u pacientů se systolickou dysfunkcí levé komory srdeční představuje závažné onemocnění, jehož prevalence v populaci stoupá. Tato skupina pacientů je ohrožena vznikem závažných komorových arytmií s rizikem náhlé smrti. Implantace kardioverter-defibrilátoru (ICD) v primární prevenci náhlé srdeční smrti je u této skupiny pacientů zavedenou praxí. Jelikož však od významných klinických studií, o které se opírají doporučení k implantaci ICD, uplynulo téměř 20 let, objevují se názory, že tyto studie mohou být zastaralé. V tomto přehledovém článku jsou diskutovány recentní poznatky. Nejnovější nerandomizované studie prokazují, že...

Epikardiální mapování a ablace perkutánním přístupem ze subxifoidea

Epicardial mapping and ablation via a subxiphoid percutaneous approach

Petr Peichl, Josef Kautzner

Interv Akut Kardiol. 2020;19(3):170-175 | DOI: 10.36290/kar.2020.010  

Katetrizační ablace je účinná metoda používaná v léčbě srdečních arytmií. V některých případech je arytmogenní substrát uložen na povrchu srdce a přístupem z endokardu není dosažitelný. Proto byl vyvinut perkutánní epikardiální přístup do perikardiální dutiny ze subxifoidea. V současné době je indikován především u pacientů, u kterých selhala endokardiální ablace, u kterých je prokázáno jizevnaté postižení epikardu zobrazovací metodou nebo pro epikardiální původ svědčí EKG morfologie komorové tachykardie. Další indikací jsou některá specifická onemocnění myokardu, jako jsou arytmogenní kardiomyopatie pravé komory či syndrom bratří Brugadových. Cílem...

COSYREL® - jedna fixní kombinace - rozmanité využití v praxi

COSYREL® - one fixed combination, multiple use in treatment

Zdeněk Coufal

Interv Akut Kardiol. 2020;19(3):176-178 | DOI: 10.36290/kar.2020.035  

Inhibitory ACE a betablokátory mají své nezastupitelné místo v kardiologii v různých indikacích - v léčbě hypertenze, srdečního selhání, v sekundární prevenci u nemocných s ischemickou chorobou srdeční, především po infarktu myokardu či koronární intervenci. Mohou však být úspěšně použity i v jiných indikacích. Prognózu kardiologicky nemocných lze ovlivňovat na několika různých úrovních a tomu odpovídá bohužel i větší množství užívaných léků. V posledních letech sledujeme trendy, že výrobci léků přicházejí na trh s fixními kombinacemi dvou nebo tří vzájemně se doplňujících léků v jedné tabletě. Jedna z nich - fixní kombinace betablokátoru a ACE inhibitoru...

Tupé poranění hrudníku jako příčina akutního srdečního infarktu

Blunt chest trauma as a cause of acute myocardial infarction

Vladimír Rozsíval, Tomáš Lazarák, Vojtěch Novotný, Milan Plíva, David Vindiš, Ivo Varvařovský

Interv Akut Kardiol. 2020;19(3):179-181 | DOI: 10.36290/kar.2020.011  

Je popsán případ posttraumatického postižení věnčité cévy, které vyústilo v srdeční infarkt (IM). Padesátiletý muž prodělal před třemi lety tupé trauma hrudníku, IM nebyl poznán, protože bolest na hrudi byla přičítána (a maskována) poraněním žeber. Koronarografie byla indikována pro náhodný nález patologického EKG při preventivní prohlídce.

Kontroverze - aspirin po PCI?Aspirin po PCI: proč nepodávat

Ivo Varvařovský

Interv Akut Kardiol. 2020;19(3):182-183 | DOI: 10.36290/kar.2020.040  

Kontroverze - aspirin po PCI?Aspirin po PCI: proč podávat

Jan F. Vojáček

Interv Akut Kardiol. 2020;19(3):184-186 | DOI: 10.36290/kar.2020.041  

Je koronarografie vhodná u všech nemocných s bolestí na hrudi a zvýšeným troponinem?

Tomáš Janota

Interv Akut Kardiol. 2020;19(3):188-190 | DOI: 10.36290/kar.2020.043  

MUDr. Michael Želízko, CSc., se v letošním roce dožívá 60 let

prof. MUDr. Jan Vojáček, DrSc., FESC, FACC

Interv Akut Kardiol. 2020;19(3):187 | DOI: 10.36290/kar.2020.042