Interv Akut Kardiol. 2020;19(3):147-148 | DOI: 10.36290/kar.2020.037
Interv Akut Kardiol. 2020;19(3):149-154 | DOI: 10.36290/kar.2020.038
Úvod: Bolesti na hrudi patří mezi nejčastější důvody pro akutní vyšetření. Pacienti ve vysokém věku se často prezentují atypickými symptomy a nejednoznačnými laboratorními a elektrokardiografickými nálezy, což znesnadňuje rychlou diagnostiku. K efektivní rizikové stratifikaci byly vyvinuty diagnostické algoritmy, které mohou dále nasměrovat další vyšetřovací a léčebný postup.
Interv Akut Kardiol. 2020;19(3):156-160 | DOI: 10.36290/kar.2020.009
Kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých zemích světa i v České republice. Farmakoterapie po PCI pro chronickou ICHS musí být přísně individuální s respektem k pacientským charakteristikám (věk, anamnéza IM či předchozího revaskularizačního výkonu, přítomnost dalších RF, atd.), koronárnímu nálezu a systolické funkci LK (rozsah postižení koronárního stromu, kompletní versus nekompletní revaskularizace, zachovalá versus snížená systolická funkce LK) a také s přihlédnutím ke specifikům samotného PCI výkonu (počet a délka stentů, lékové versus holé stenty, PCI bifurkační stenózy, PCI chronického uzávěru nebo zákrok na kmeni...
Interv Akut Kardiol. 2020;19(3):163-165 | DOI: 10.36290/kar.2020.039
Akutní infarkt myokardu vzniká nejčastěji na podkladě trombotického uzávěru koronární tepny, který nasedá na rupturu nestabilního aterosklerotického plátu. Klíčovým faktorem pro léčbu pacientů s infarktem myokardu je dosažení časné reperfuze infarktové tepny. K tomuto účelu slouží v dnešní době provedení primární perkutánní koronární intervence. U malé části pacientů, splňujících indikační kritéria, je možné podat trombolytickou léčbu. Součástí obou těchto výše uvedených reperfuzních modalit je antitrombotická terapie. Základní kámen léčby všech forem ischemické choroby srdeční, včetně akutního infarktu myokardu, představuje již dlouhou dobu kyselina...
Interv Akut Kardiol. 2020;19(3):166-169 | DOI: 10.36290/kar.2020.008
Chronické srdeční selhání u pacientů se systolickou dysfunkcí levé komory srdeční představuje závažné onemocnění, jehož prevalence v populaci stoupá. Tato skupina pacientů je ohrožena vznikem závažných komorových arytmií s rizikem náhlé smrti. Implantace kardioverter-defibrilátoru (ICD) v primární prevenci náhlé srdeční smrti je u této skupiny pacientů zavedenou praxí. Jelikož však od významných klinických studií, o které se opírají doporučení k implantaci ICD, uplynulo téměř 20 let, objevují se názory, že tyto studie mohou být zastaralé. V tomto přehledovém článku jsou diskutovány recentní poznatky. Nejnovější nerandomizované studie prokazují, že...
Interv Akut Kardiol. 2020;19(3):170-175 | DOI: 10.36290/kar.2020.010
Katetrizační ablace je účinná metoda používaná v léčbě srdečních arytmií. V některých případech je arytmogenní substrát uložen na povrchu srdce a přístupem z endokardu není dosažitelný. Proto byl vyvinut perkutánní epikardiální přístup do perikardiální dutiny ze subxifoidea. V současné době je indikován především u pacientů, u kterých selhala endokardiální ablace, u kterých je prokázáno jizevnaté postižení epikardu zobrazovací metodou nebo pro epikardiální původ svědčí EKG morfologie komorové tachykardie. Další indikací jsou některá specifická onemocnění myokardu, jako jsou arytmogenní kardiomyopatie pravé komory či syndrom bratří Brugadových. Cílem...
Interv Akut Kardiol. 2020;19(3):176-178 | DOI: 10.36290/kar.2020.035
Inhibitory ACE a betablokátory mají své nezastupitelné místo v kardiologii v různých indikacích - v léčbě hypertenze, srdečního selhání, v sekundární prevenci u nemocných s ischemickou chorobou srdeční, především po infarktu myokardu či koronární intervenci. Mohou však být úspěšně použity i v jiných indikacích. Prognózu kardiologicky nemocných lze ovlivňovat na několika různých úrovních a tomu odpovídá bohužel i větší množství užívaných léků. V posledních letech sledujeme trendy, že výrobci léků přicházejí na trh s fixními kombinacemi dvou nebo tří vzájemně se doplňujících léků v jedné tabletě. Jedna z nich - fixní kombinace betablokátoru a ACE inhibitoru...
Interv Akut Kardiol. 2020;19(3):179-181 | DOI: 10.36290/kar.2020.011
Je popsán případ posttraumatického postižení věnčité cévy, které vyústilo v srdeční infarkt (IM). Padesátiletý muž prodělal před třemi lety tupé trauma hrudníku, IM nebyl poznán, protože bolest na hrudi byla přičítána (a maskována) poraněním žeber. Koronarografie byla indikována pro náhodný nález patologického EKG při preventivní prohlídce.
Interv Akut Kardiol. 2020;19(3):182-183 | DOI: 10.36290/kar.2020.040
Interv Akut Kardiol. 2020;19(3):184-186 | DOI: 10.36290/kar.2020.041
Interv Akut Kardiol. 2020;19(3):188-190 | DOI: 10.36290/kar.2020.043
Interv Akut Kardiol. 2020;19(3):187 | DOI: 10.36290/kar.2020.042