Interv Akut Kardiol. 2020;19(2):79
Interv Akut Kardiol. 2020;19(2):85-86 | DOI: 10.36290/kar.2020.022
Interv Akut Kardiol. 2020;19(2):88-90 | DOI: 10.36290/kar.2020.023
Standardní radiální přístup z pravého či levého zápěstí se stal dominantní přístupovou cestou ke koronárním katetrizacím a intervencím s doporučením IA dle posledních guidelines Evropské kardiologické společnosti pro revaskularizaci myokardu z roku 2018. Od té doby bylo publikováno několik článků o možnosti provádět intervenční výkony na koronárních tepnách z tzv. distálního radiálního přístupu. Tento článek popisuje naše první zkušenosti s tímto novým přístupem.
Interv Akut Kardiol. 2020;19(2):91-96 | DOI: 10.36290/kar.2020.024
Úvod: Kardioinhibiční mechanismy jsou častou a většinou prognosticky benigní příčinou synkop. Jejich časté rekurence však významně snižují kvalitu života a mohou mít za následek i vážné úrazy. Farmakologická i režimová nefarmakologická léčba je většinou neúspěšná.
Interv Akut Kardiol. 2020;19(2):97-100 | DOI: 10.36290/kar.2020.025
Inhibitory SGLT2 (SGLT2 i) - glifloziny - jsou novou skupinou antidiabetik, jejichž účinek není závislý na sekreci inzulinu z beta buněk pankreatu. Kromě ovlivnění hyperglykemie bez rizika hypoglykemie přispívají ke snížení hmotnosti a hypertenze. Velké randomizované klinické studie s těmito antidiabetiky u nich potvrdily nejen kardiorenální bezpečnost, ale prokázaly i jejich další významné benefity. U diabetiků 2. typu, kteří mají častěji problém s kardiorenálním syndromem, aterosklerotickým kardiovaskulárním onemocněním, renálním postižením a zvýšeným rizikem srdečního selhání (zde i u nediabetiků), působí tyto léky protektivně. V současnosti je...
Interv Akut Kardiol. 2020;19(2):101-108 | DOI: 10.36290/kar.2020.026
Podávání inhibitorů protonové pumpy (IPP) spolu s antitrombotickou léčbou v indikaci snížení krvácení do trávicího traktu je běžnou praxí. Doklady o snížení rizika krvácení při této strategii máme jen na úrovni observačních studií, pokles rizika asi o třetinu je významný. Nicméně při relativně nízkém výskytu krvácení do trávicího traktu je absolutní pokles rizika malý, pohybuje se na úrovni 0,3 %. Pozorovaná hodnota NNT (Number Needed to Treat) se pohybuje kolem 250, tedy na každých 250 léčených IPP zabráníme jednomu krvácení (zpravidla nikoli kritickému). Na straně druhé se stále častěji objevují práce, které nacházejí vyšší výskyt kardiovaskulárních...
Interv Akut Kardiol. 2020;19(2):109-116 | DOI: 10.36290/kar.2020.027
V roce 2019 vydala Evropská kardiologická společnost po pěti letech nové doporučené postupy pro diagnostiku a léčbu plicní embolie. Tento článek shrnuje novinky z těchto guidelines. Podrobnosti, přesné třídy a úrovně doporučení jsou uvedeny v kompletním originálním textu doporučení (1).
Interv Akut Kardiol. 2020;19(2):117-121 | DOI: 10.36290/kar.2020.028
Trombóza koronárního stentu je obávanou komplikací s relativně vysokou mortalitou. Přes pokrok v druhu a designu stentů a uvedení nových účinnějších antiagregancií tento problém stále přetrvává. V práci je diskutována patofyziologie trombózy, zohledňující klinický stav pacienta, charakteristiku léze, procedurální technické faktory a adjuvantní farmakoterapii. Je uvedena kazuistika časné trombózy stentu s fatálním koncem.
Interv Akut Kardiol. 2020;19(2):122-124 | DOI: 10.36290/kar.2020.029
Primární i sekundární prevence aterosklerotických kardiovaskulárních onemocnění (ASKVO) je stále jednou z priorit našeho zdravotnictví. Základem prevence ASKVO je zdravý životní styl a snížení nejkauzálnějšího rizikového faktoru LDL-cholesterolu (ch). Nových ambiciózních cílových hodnot LDL-ch nelze dosáhnout pouze monoterapií statinem. Kombinace statinu a ezetimibu má nejvyšší třídu doporučení. Fixní kombinace je účinná, dobře tolerovaná a zlepšuje adherenci k léčbě. Je indikovaná pro pacienty s velmi vysokým a vysokým celkovým kardiovaskulárním rizikem. Je zmíněna výhoda fixní kombinace atorvastatinu s ezetimibem u pacientů po akutním koronárním...
Interv Akut Kardiol. 2020;19(2):127-128 | DOI: 10.36290/kar.2020.004
We describe a remarkable case of a patient presenting with left main bifurcation stenosis involving the origins of both the left circumflex and the first acute marginal arteries which was successfully treated using single-stent provisional technique. Intracoronary imaging and invasive functional evaluation were used to assess the anatomical and functional complexity of this case, to guide the stenting technique, and to evaluate the final result.
Interv Akut Kardiol. 2020;19(2):137-138 | DOI: 10.36290/kar.2020.032
Interv Akut Kardiol. 2020;19(2):134-135 | DOI: 10.36290/kar.2020.031
Výsledky studie ISCHEMIA byly prezentovány na sjezdu American Heart Association ve Philadelphii 2019. Čtyřletý výskyt primárního endpointu (kardiovaskulární úmrtí, infarkt myokardu, hospitalizace pro nestabilní anginu pectoris, srdeční selhání nebo resuscitovaná srdeční zástava) byl u 15,5 % nemocných na konzervativní léčbě a 13,3 % nemocných při invazivní léčbě a statisticky se nelišil u obou sledovaných skupin.
Interv Akut Kardiol. 2020;19(2):130-133 | DOI: 10.36290/kar.2020.030
Tato práce shrnuje poznatky z oblasti simulační techniky využívající podporu virtuální reality jako vzdělávací a tréninkovou pomůcku v oblasti intervenční kardiologie. Autoři se věnují historickému vývoji, současnými možnostem, formám simulačních modalit, jejich výhodám, nevýhodám a limitacím. Dosud publikované studie ukazují, že simulátory jsou užitečným prostředkem pro hodnocení a trénink dovedností operatéra. Vzájemné srovnání těchto studií je však pro jejich různorodost obtížné. Neexistuje dostatek prací, které kvantifikují přínos simulačního tréninku do reálné klinické praxe či srovnávají výsledky simulačního tréninku s konvenčním.