Interv Akut Kardiol. 2016;15(4):162-164 | DOI: 10.36290/kar.2016.032
2Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje 3ARO Mulačovy nemocnice, Plzeň Přednemocniční předléčení STEMI pacientů P2Y12 inhibitory zůstává i v r. 2016 stále kontroverzní otázkou. Na podzim roku 2012 vypracovala Záchranná zdravotnická služba (ZZS) Plzeňského kraje ve spolupráci s Kardiologickým odd. FN Plzeň metodický list na základě doporučených postupů ESC pro diagnostiku a léčbu STEMI pacientů z r. 2012. V období 2013–2014 bylo v Plzeňském kraji ve vozech ZZS předléčeno P2Y12 inhibitory téměř 50 % nemocných. Nejčastěji podaným P2Y12 inhibitorem byl ticagrelor.
Interv Akut Kardiol. 2016;15(4):166-171 | DOI: 10.36290/kar.2016.033
Záchovné operace aortální chlopně jsou chirurgické výkony korigující aortální regurgitaci bez použití chlopenní náhrady. Zachování vlastní aortální chlopně umožňuje nemocnému vyhnout se rizikům spojeným s náhradou chlopně, je ale spojeno s nejistotou dlouhodobé trvanlivosti rekonstrukce. Úkolem předoperačního a zejména peroperačního echokardiografického vyšetření je odhalit prediktory rizika pozdního selhání rekonstrukce aortální chlopně.
Interv Akut Kardiol. 2016;15(4):172-176 | DOI: 10.36290/kar.2016.034
Plicní hypertenze je syndrom charakterizovaný zvýšením středního tlaku v plicnici ≥25 mmHg. Chronická tromboembolická plicní hypertenze (CTEPH) představuje její třetí nejčastější příčinu. Je způsobena jednak perzistující trombotickou obstrukcí plicních tepen, a pak periferní cévní remodelací. Důsledkem je vzestup plicní cévní rezistence vedoucí k zatížení pravé komory srdeční a k pravostrannému srdečnímu selhání. Klíčovým zobrazovacím vyšetřením sloužícím k detekci CTEPH je ventilačně-perfuzní plicní scintigrafie. K definitivnímu průkazu onemocnění slouží CT angiografie a konvenční angiografie spolu s invazivním hemodynamickým vyšetřením....
Interv Akut Kardiol. 2016;15(4):179-182 | DOI: 10.36290/kar.2016.035
Subendoteliální ukládání apolipoproteinu B s vysokým obsahem lipoproteinů do predisoponovaných úseků tepny je hlavní mechanizmus vzniku koronární aterosklerózy. Místní biologickou odpovědí na tyto uložené a následně modifikované lipoproteiny je chronická zánětlivá reakce zprostředkovaná především makrofágy a T buňkami. Hypolipidemická léčba statiny vede ke stabilizaci koronárních plátů a snížení výskytů klinických epizod destabilizace koronární nemoci. Pomocí novějších přesných zobrazovacích metod, jako je intrakoronární ultrazvuk, virtuální histologie, NMR či optická koherenční tomografie, se ukázalo, že snížení LDL cholesterolu při intenzivní...
Interv Akut Kardiol. 2016;15(4):187-190 | DOI: 10.36290/kar.2016.037
This case report describes a rare cause of refractory ventricular fibrillation which was identified as a clinical manifestation of pheochromocytoma. It illustrates the pitfalls of diagnostics and surgical treatment of pheochromocytoma and the dilemma whether to implant in such patient an implantable cardioverter-defibrillator (ICD). Although the cause of cardiac arrest accompanying pheochromocytoma could be considered reversible, implantation was performed in this case due to presumed ventricular substrate with depressed left ventricular ejection fraction and with the prospect of potential recurrence of pheochromocytoma after surgery. To our best...
Interv Akut Kardiol. 2016;15(4):191-192 | DOI: 10.36290/kar.2016.038
Marfanův syndrom (MFS) je geneticky podmíněné onemocnění pojivové tkáně, které poprvé popsal francouzský pediatr Antoine Bernard-Jean Marfan v roce 1896 u pětileté dívky se svalovou atrofií a „nápadně“ dlouhými končetinami. Klinicky Marfanův syndrom zahrnuje celé spektrum příznaků. Nejdůležitější klinickou manifestací je dilatace ascendentní aorty, která nositele ohrožuje vznikem disekce, ruptury, či vznikem aortální regurgitace vedoucí k srdečnímu selhání. Preventivní náhrada postiženého úseku aorty kompozitním štěpem je zlatým standardem léčby. Po operaci přetrvává riziko pozdních komplikací, vyžadující provedení reoperace,...
Interv Akut Kardiol. 2016;15(4):183-186 | DOI: 10.36290/kar.2016.036
Venózní tromboembolizmus je závažné a časté onemocnění, a to nejen z hlediska rizika úmrtí na plicní embolii, ale také svými následky. V posledních letech po dostupnosti nových antitrombotik došlo k významnému pokroku v terapii, zejména ve smyslu zjednodušení léčby. V článku se zabýváme našimi více než 4letými zkušenostmi v ambulantní léčbě hluboké žilní trombózy rivaroxabanem.