Perkutánní angioplastika renálních tepen = „coronary-like intervention“. Kdo, kdy a kde ji má ale provádět?

Percutaneous Transluminal Renal Angioplasty = „coronary-like intervention“. But when, where and by whom it should be performed?

Jan Vojáček

Interv Akut Kardiol. 2006;5(1):3  

Komentář k práci Želízko M, Janek B, Hrnčárek M, Pořízka V, Karmazín V, Riedlbauchová L. Stenóza renální tepen u nemocných s ischemickou chorobou srdeční a možnosti katetrizačního řešení. Interv Akut Kardiol 2006;5:12–18.

Stenóza renálních tepen u nemocných s ischemickou chorobou srdeční a možnosti katetrizačního řešení

RENAL ARTERY STENOSIS IN PATIENTS WITH CORONARY ARTERY DISEASE AND CATHETERIZATION OPTIONS

Michael Želízko, Bronislav Janek, Marek Hrnčárek, Vladimír Pořízka, Vladimír Karmazín, Lucie Riedlbauchová

Interv Akut Kardiol. 2006;5(1):12-18  

U 8% nemocných indikovaných ke koronarografii jsme na základě klinických indikací (rezistentní nebo těžká hypertenze, renální insuficience nejasné etiologie, akutní plicní edém bez jasné kardiální příčiny, kumulace rizikových faktorů a přítomnost významné aterosklerózy v jiném povodí) provedli angiografii renálních tepen (angiografický screening). V 10,7 % jsme diagnostikovali významnou stenózu renální tepny, u 35 nemocných byla provedena angioplastika s implantací stentu (PTRA). V práci rozebíráme indikace k výkonu a výsledky ve skupině nemocných s hypertenzí a chronickou renální insuficiencí. Práce má za cíl upozornit na problematiku postižení...

Katetrizační léčba in-stent restenózy

CATHETER-BASED THERAPY FOR IN-STENT RESTENOSIS

Tereza Pučelíková, Jiří Kettner

Interv Akut Kardiol. 2006;5(1):19-22  

Implantace stentů během perkutánní koronární intervence vedla k výraznému zlepšení osudu pacientů s ICHS. Nejzávažnější limitací této metody však zůstává rozvoj restenózy ve stentu (tzv. „in-stent“ restenózy – ISR) u části nemocných a vysoké riziko její recidivy po reintervenci. Mechanické metody nezlepšují dlouhodobé výsledky léčby ISR, protože neovlivňují hlavní příčinu progredující obstrukce, neointimální hyperplazii. V současné době existují jen dvě metody, cílené právě na potlačení tvorby neointimy, které snížují prokazatelně riziko recidivy ISR po katerizační léčbě – intravaskulární brachyterapie a implantace stentů uvolňujících...

Difuzní spazmus všech koronárních tepen jako příčina akutního infarktu myokardu přední stěny

Diffuse spasm of all coronary arteries as a cause of acute myocardial infarction

Martin Sluka, Marek Richter, Jan Lukl

Interv Akut Kardiol. 2006;5(1):31-32  

Aterotrombotický uzávěr koronární tepny jako příčina akutního infarktu myokardu (AIM) se vyskytuje u 90–95 % pacientů s AIM. U ostatních pacientů je nejčastější příčinou AIM koronární spazmus, který se však častěji vyskytuje u mladších pacientů. Zachycení spazmu jako jediné příčiny AIM při akutní koronarografii u pacientů s probíhajícím AIM je velmi vzácné a jedná se spíše o spazmy fokální.

Anomální odstup ACS z plicnice

ANOMALOUS ORIGIN OF THE LEFT CORONARY ARTERY FROM THE PULMONARY ARTERY

Vít Mařatka, Vladimír Rozsíval

Interv Akut Kardiol. 2006;5(1):23-26  

Anomální odstup levé koronární arterie z plicnice (ALCAPA) je vzácná vrozená srdeční vada, která se manifestuje v dětském věku jako syndrom anginy pectoris, akutní infarkt myokardu či srdeční selhání. Uvedená kazuistika popisuje raritní situaci, kdy prvním symptomem je maligní arytmie ve věku 34 let. Klíčovými diagnostickými znaky jsou kontinuální šelest v prekordiu, echokardiograficky detekované rozšíření pravé koronární arterie a koronarografický průkaz průniku kontrastní látky do plicnice a dilatace věnčitých cév.

Akutní infarkt myokardu pravé komory se syndromem multiorgánové dysfunkce

ACUTE RIGHT VENTRICULAR MYOCARDIAL INFARCTION WITH MULTIORGAN DYSFUNCTION SYNDROME

Jan Bruthans, Karel Goričan

Interv Akut Kardiol. 2006;5(1):27-30  

Čtyřiašedesátiletá žena s akutním IM pravé komory (IMPK) v kombinaci s IM spodní stěny byla přijata na JIP spádového interního oddělení a léčena antiagregancii, heparinem, intenzivní volumoterapií a katecholaminy. Progredovala hypotenze, rozvinulo se akutní oligurické selhání ledvin a počínající selhání jater. Druhý den pacientka přeložena na KJ interní kliniky, kde provedena PCI s rekanalizací a stentingem vysokého uzávěru ACD, pokračováno v masivním přívodu tekutin a katecholaminové podpoře, provedena CVVHD a dočasná kardiostimulace z pravé síně. Obnovena diuréza, stabilizován krevní tlak, v dalších dnech postupná normalizace laboratorních parametrů,...

4. konference pracovní skupiny akutní kardiologie ČKS, 8.-10. prosince 2005, Karlovy Vary, hotel Thermal

4th Meeting of Working Group Acute Cardiology of the Czech Society of Cardiology 8-10th, December, Karlovy Vary, hotel Thermal

Petr Janský

Interv Akut Kardiol. 2006;5(1):42-43  

-

OASIS-5

Ivo Varvařovský

Interv Akut Kardiol. 2006;5(1):37-39  

Fondaparinux, nepřímý inhibitor faktoru Xa, byl srovnáván s enoxaparinem v léčbě nemocných s akutním koronárním syndromem bez elevací ST úseku. Účinnost obou léků na snížení rizika úmrtí, nefatálního infarktu myokardu a refrakterní ischemie byla srovnatelná v 9. den hodnocení. Léčba enoxaparinem byla spojena s dvojnásobným výskytem vážných krvácivých komplikací. Vzestup krvácivých komplikací se poté odrazil ve vyšší mortalitě nemocných v dalších měsících.

Akutní srdeční selhání pod dojmem studií REVIvE a SURVIVE

ACUTE HEART FAILURE IN LIGHT OF THE REVIVE AND SURVIVE STUDIES

Tomáš Brychta

Interv Akut Kardiol. 2006;5(1):40-41  

Akutní srdeční selhání (ASS) a jeho léčba představuje velký medicínský problém, který se v USA týká ročně cca 1 milionu obyvatel. V listopadu na kongresu American Heart Association byly prezentovány 2 studie REVIVE a SURVIVE, které hodnotily léčbu ASS levosimendanem. Studie REVIVE se zabývala hodnocením účinku levosimendanu proti placebu u plně léčených pacientů. Studie zahrnovala 700 pacientů. Byly sledovány parametry: průběh hodnot B-typu natriuretického peptidu, celkový stav pacienta v prvních 6 hodinách, dušnost pacienta v prvních 6 hodinách, doba hospitalizace po podání, smrt nebo zhoršení srdečního selhání po 31 dnech, NYHA po 5 dnech po podání,...

Laudace k životnímu jubileu doc. MUDr. Jiřího Endryse, CSc.

Oration to life anniversary of doc. MUDr. Jiří Endrys, CSc.

Jan Vojáček

Interv Akut Kardiol. 2006;5(1):44-45  

Není jistě nadsazené uvést, že doc. MUDr. Jiří Endrys, CSc., ovlivnil přímo či nepřímo několik generací českých invazivních a intervenčních kardiologů a jeho jméno se nepochybně stalo pojmem nejen v české a nejen v invazivní kardiologii.

Tipy a triky měření frakční průtokové rezervy

MYOCARDIAL FRACTIONAL FLOW RESERVE - TIPS AND TRICKS FOR CLINICAL PRACTICE

Martin Mates, Jan Kováč

Interv Akut Kardiol. 2006;5(1):33-36  

Autoři uvádějí několik poznámek vztažených k metodice a hodnocení výsledku měření frakční průtokové rezervy.