Interv Akut Kardiol. 2022;21(3):150-155 | DOI: 10.36290/kar.2022.022
Koronární průtok je ovlivněn stenózami epikardiálních tepen, trombózou, mikrocirkulací a dynamickými změnami - dilatací a spasmy (1). Několik posledních let je kladen důraz na průtokové rezervy, které jsou v našich doporučeních již pevně zakotveny (2, 3). Opak vasodilatace - vasokonstrikce - je při hodnocení nálezů opomíjena. Zkoumání potenciálních spasmů je prováděno jen neinvazivně a zřídka. V našich doporučeních se setkáváme s provokací spasmů jen raritně (3). V kazuistice je uvedena provokace spasmu hyperventilací, která vyústila do dočasného uzávěru velké epikardiální tepny. V diskuzi jsou popsány možnosti a potenciální význam vyvolání spasmů. V závěru klademe otázky, zda provokace spasmů má klinický význam, jestli budeme uvažovat o zabudování těchto metod do doporučení.
Coronary flow is affected by epicardial arterial stenosis, thrombosis, microcirculation, and dynamic changes - dilatation and spasms (1). For several years, emphasis has been placed on flow reserves which are already firmly embedded in our recommendations (2, 3). The opposite of vasodilatation - vasoconstriction - is neglected in the assessment of circulation. Examination of potential spasms is performed only rarely and non-invasively in our catheterization laboratories. Our Guidelines deal with spasms only minimally and marginally (3). The case report mentions provocation of spasm by hyperventilation which resulted in the temporary closure of a large epicardial artery. The discussion section describes the possibilities and potential significance of spasm induction. Finally, we ask whether the provocation of spasms is of clinical significance and whether we will consider incorporating these methods into the Guidelines.
Vloženo: 28. červen 2022; Revidováno: 21. červenec 2022; Přijato: 22. červenec 2022; Zveřejněno online: 22. červenec 2022; Zveřejněno: 21. listopad 2022 Zobrazit citaci