Interv Akut Kardiol. 2020;19(3):156-160 | DOI: 10.36290/kar.2020.009
Kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých zemích světa i v České republice. Farmakoterapie po PCI pro chronickou ICHS musí být přísně individuální s respektem k pacientským charakteristikám (věk, anamnéza IM či předchozího revaskularizačního výkonu, přítomnost dalších RF, atd.), koronárnímu nálezu a systolické funkci LK (rozsah postižení koronárního stromu, kompletní versus nekompletní revaskularizace, zachovalá versus snížená systolická funkce LK) a také s přihlédnutím ke specifikům samotného PCI výkonu (počet a délka stentů, lékové versus holé stenty, PCI bifurkační stenózy, PCI chronického uzávěru nebo zákrok na kmeni levé věnčité tepny atd.). Cílem léčby je odstranění obtíží a zlepšení prognózy nemocných.
Cardiovascular diseases are responsible for the majority of deaths in the developed countries as well as in the Czech Republic. Pharmacotherapy after PCI in patients with chronic CAD must be tailored to the individual patient with respect to patient characteristics (age, history of MI, presence of other risk factors, etc.), coronary involvement and systolic function of the left ventricle (single versus multivessel disease, completeness of revascularization, preserved or depressed left ventricular systolic function), and with respect to the percutaneous procedure itself (number of stents, bare versus drug-eluting stents, bifurcation stenosis, left main PCI, etc.). The goal of the treatment is pain relief and improvement of the patient's outcome.
Vloženo: 14. duben 2020; Revidováno: 14. duben 2020; Přijato: 22. duben 2020; Zveřejněno online: 22. duben 2020; Zveřejněno: 2. září 2020 Zobrazit citaci