Interv Akut Kardiol. 2020;19(1):39-46 | DOI: 10.36290/kar.2020.017

Funkčně vedená revaskularizace myokardu

Tomáš Kovárník¹, Štěpán Jeřábek¹, Petr Kala²

¹ II. interní klinika - kardiologie a angiologie, Všeobecná fakultní nemocnice a 1. LF UK, Praha

² Fakultní nemocnice Brno a LF MU, Brno

Funkčně vedená revaskularizace myokardu je v současnosti široce akceptovaným konceptem léčby nemocných s ischemickou chorobou srdce. Přestože klinicky jsou nejvíce probádány stabilní formy ICHS, pevné místo získává tento koncept i v oblasti akutního koronárního syndromu. Vedle hodnot vyžadujících zavedení speciálních koronárních vodičů za koronární lézi: frakční průtokové rezervy myokardu (FFR_myo) založeném na poměru středních tlaků v aortě a za stenózou v průběhu maximální, farmakologicky navozené hyperemie, se v současnosti využívají i indexy klidové (iFR - instantaneous Free Ratio) aj., posuzující především diastolickou fázi tlakové křivky. Hodnoty FFR_myo ≤ 0,80 či iFR ≤ 0,89 značí funkčně významné koronární postižení, které je ve většině případů indikací k revaskularizaci. Funkční významnost koronárních stenóz je však možné posoudit i pomocí neinvazivních testů, od běžně používaných perfuzních zobrazovacích metod, jako jsou perfuzní scintigrafie, kardiovaskulární magnetická rezonance či pozitronová emisní tomografie, až po 3D modely koronárních tepen získaných z počítačové tomografie (FFR_CT) nebo invazivní koronární angiografie (QFR). Využití funkčně vedené revaskularizace je v praxi spojeno s významným snížením počtu koronárních intervencí a příznivou prognózou v případě nálezu funkčně nevýznamných lézí. Stávajícím cílem tedy není dosažení anatomicky, ale funkčně kompletní revaskularizace.

Klíčová slova: funkční revaskularizace, ischemie myokardu, FFR, revaskularizace, tlakový gradient.

Zveřejněno: 1. červen 2020  Zobrazit citaci