Interv Akut Kardiol. 2008;7(2):50-53

Prevence kontrastem indukované nefropatie ve starší populaci s chronickým onemocněním ledvin

Jan Matějka¹, Ivo Varvařovský², Petr Vojtíšek¹, Aleš Herman², Vladimír Rozsíval², Jiří Kvasnička¹

¹ Kardiologické oddělení Krajské nemocnice Pardubice

² Kardio-Troll, pracoviště invazivní kardiologie, Krajská nemocnice, Pardubice

Účel studie: Ověřit účinnost teofylinu v prevenci kontrastem indukované nefropatie (CIN) v adekvátně hydratované populaci.

Metody: Randomizovaná, dvojitě slepá, placebem kontrolovaná studie. Bylo zařazeno 56 pacientů podstupujících koronarografii a/nebo perkutánní koronární intervenci (PCI), 31 do teofylinové větve (200 mg i. v. před výkonem) a 25 do placebové větve. Primárním sledovaným ukazatelem byl vzestup sérového kreatininu mezi počátkem studie a jejím ukončením 48 hodin po koronarografii. Jako kontrast byl použit izoosmolární iodixanol.

Výsledky: Demografická data placebové i teofylinové skupiny jsou podobná: odhadovaná glomerulární filtrace (33 ± 10 vs. 33 ± 10 ml/min/1,73m2; p = 0,87), diabetes mellitus (80 % vs. 71 %; p = 0. 44), spotřeba kontrastní látky (94 ± 35 vs. 95 ± 38 ml; p = 0,89). Sérový kreatinin významně nevzrostl 48 hodin po koronarografii a/nebo PCI (180 ± 45 vs. 184 ± 53 μmol/l; p = 0,67). Nebyl také výrazný rozdíl v jeho hladině mezi oběma léčebnými skupinami ani na počátku (182 ± 52 vs. 179 ± 40 μmol/l; p = 0,62), ani při ukončení studie (182 ± 60 vs. 186 ± 47 μmol/l; p = 0,79). CIN se vyskytla u 5,4 % pacientů.

Závěry: Při důsledné parenterální hydrataci a použití minimálního nutného množství kontrastní látky bylo dosaženo nízké incidence CIN. Preventivní efekt teofylinu nebyl v našem souboru pozorován.

Klíčová slova: kontrastní látky, chronická renální insuficience, angioplastika, koronarografie, teofylin

Zveřejněno: 1. červen 2008  Zobrazit citaci