Interv Akut Kardiol. 2006;5(6):246-249
Úvod: Katetrizační ablace napříč kavotrikuspidálním (CT) isthmem představuje v současné době metodu první volby v léčbě typického flutteru síní. Úspěšnost tohoto výkonu může být nepříznivě ovlivněna komplexními anatomickými poměry CT isthmu: přítomností výrazných hran, prohlubní nebo trabekul. Cílem naší práce bylo popsat variabilitu morfologie CT isthmu pomocí intrakardiální echokardiografie (ICE, Acuson, Siemens).
Metody: Soubor zahrnuje 30 pacientů (průměrný věk 52 ± 10let), u kterých byla použita ICE k vedení katetrizační ablace v naší laboratoři. ICE sloužila k hodnocení: 1. šíře, 2. morfologie CT isthmu a 3. stability kontaktu ablačního katétru.
Výsledky: Průměrná šířka CT isthmu byla 34 ± 6mm v end-systole a 25 ± 7mm v end-diastole srdečních komor. Část isthmu při trikuspidálním ústí byla u všech pacientů hladká a nebyly přítomny významnější výchlipky. Přesto bylo u pacientů se širokým isthmem v této oblasti obtížné dosáhnout stabilní polohy ablačního katétru. Ve střední části CT isthmu byla přítomna výrazná prohlubeň u čtyř pacientů (13 %). U dalších 7 (23 %) byla nalezena prominující Eustachova hrana (více než 5 mm), která vytvářela výchlipku v isthmu při dolní duté žíle.
Závěr: ICE umožňuje detailní zobrazení morfologie CT isthmu spolu s přesnou polohou hrotu ablačního katétru. Použití ICE může být výhodné k pochopení anatomických poměrů a vedení katetrizační ablace v případě neúspěchu konvenčního přístupu nebo jako výukového nástroje u začínajících elektrofyziologů.
Introduction: Catheter ablation across the cavotricuspid (CT) isthmus is a highly effective treatment of typical atrial flutter. However, creation of isthmus block is sometimes difficult due to the presence of excavation and ridges within the isthmus. The goal of our study was to describe the variability of CT isthmus morphology using intracardiac echocardiography(ICE, Accuson Sequoia, Siemens).
Methods: The study population includes 30 patients (mean age 52 ± 10years), in which the ICE was used during ablation of supraventricular arrhythmias in our laboratory. The ICE was used to assess: 1. CT isthmus width, 2. morphology and 3. catheter stability.
Results: Mean end-diastolic and end-systolic width of the CT isthmus was 34 ± 6mm and 25 ± 7mm, respectively. The portion of the isthmus adjacent to the tricuspid isthmus was smooth without excavation in all patients. However, in patients with wide isthmus the catheter had lower stability within this region. In the middle portion of the isthmus was found an excavation in 4 patients (13 %). Additional 7 patients (23 %) had prominent Eustachian ridge (more than 5mm) that made it difficult to reach the part of the isthmus adjacent to the inferior vena cava.
Conclusion: The ICE enables detailed visualization of CT isthmus morphology together with the location and stability of the ablation catheter. In selected patients with complex isthmus anatomy the use of ICE may be of advantage, especially for electrophysiologists in training.
Zveřejněno: 1. únor 2007 Zobrazit citaci