Interv Akut Kardiol. 2008;7(1):10-16

Levokomorová stimulace - alternativa srdeční resynchronizační terapie ?

Lucie Riedlbauchová1, Tomáš Marek1, Lucie Popová1, Věra Lánská2, Hanka Mlčochová1, Petr Peichl1, Josef Kautzner1
1 Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha
2 Oddělení statistiky, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha

Úvod: První klinické studie naznačily, že levokomorová stimulace (LVP) vede ke srovnatelnému zlepšení jako stimulace biventrikulární (BVP). Dlouhodobý efekt LVP a její vliv na komorovou dyssynchronii však nejsou dostatečně známy.

Metodika: Pro vyloučení možného vlivu jizev po infarktu myokardu na aktivační sekvenci komor byla dlouhodobá účinnost LVP studována u souboru pacientů s idiopatickou dilatační kardiomyopatií. Do studie bylo zahrnuto 33 pacientů, kteří splňovali konvenční indikační kriteria k resynchronizační terapii a měli sinusový rytmus. Nemocní byli randomizováni k BVP nebo LVP. Hodnotili jsme dlouhodobé klinické a echokardiografické zlepšení v obou skupinách a ovlivnění stupně komorové dyssynchronie pod vlivem BVP a LVP v prvních 12 měsících terapie, a to v pravidelných 3 měsíčních intervalech.

Výsledky: Vstupní klinické charakteristiky byly u obou skupin srovnatelné, kromě většího interventrikulárního zpoždění ve skupině BVP. Přestože došlo u obou studovaných skupin ke zlepšení třídy NYHA, LVP byla spojena s lepšími výsledky již od 3. měsíce terapie. U BVP byl patrný trend k postupnému zlepšování tolerance zátěže v čase. BVP i LVP vedly ke zmenšení end-diastolického rozměru LK, ale stupeň redukce byl větší u BVP. Naproti tomu LVEF vzrostla u obou skupin srovnatelně. Jak LVP, tak BVP prodloužily významně preejekční periodu pravé komory bez korespondující změny tohoto intervalu u komory levé. Výsledkem byla redukce interventrikulárního zpoždění. Na druhou stranu nevedl ani jeden stimulační režim k výraznějšímu ovlivnění intraventrikulární dyssynchronie hodnocené tkáňovými rychlostmi nebo k zásadnějšímu prodloužení diastolického plnícího času.

Závěry: BVP i LVP vedou u nemocných se sinusovým rytmem ke srovnatelnému dlouhodobému klinickému zlepšení, trend k trvalému zvyšování tolerance zátěže a redukci end-diastolického rozměru LK je však více vyjádřen u BVP. Oba typy stimulace vedou k významné interventrikulární resynchronizaci.

Klíčová slova: srdeční resynchronizační terapie, srdeční selhání, biventrikulární stimulace, levokomorová stimulace, dyssynchronie

Left-ventricular pacing - an alternative of cardiac resynchronization therapy?

Introduction: First studies suggested that single-site left-ventricular pacing (LVP) results in acute hemodynamic benefit that is comparable to biventricular pacing (BVP). However, the long-term effects of LVP and its influence on ventricular dyssynchrony are still not well known.

Methods: In order to avoid the influence of post-infarction scar on ventricular activation, this issue was studied in patients with idiopathic dilated cardiomyopathy only. Total of 27 patients with DCM and conventional indication for CRT were included in the study. They were randomized to either BV or LVP, and their clinical and echocardiographic outcomes were studied every 3 months during the first year of CRT.

Results: The baseline characteristics were comparable between groups except larger interventricular delay in BVP group. Although both BVP and LVP were associated with improvement in NYHA class, LVP was superior to BVP since the third months of therapy. There was a trend towards sustained improvement in exercise capacity during the time in BVP. Both BVP and LVP led to a significant reduction of LV end-diastolic diameter, but the improvement was greater in BVP group. However, ejection fraction increased similarly in both groups. Both, BVP and LVP cause significant prolongation of the right-ventricular preejection period without corresponding change of the same interval in the left ventricle, thus reducing interventricular dyssynchrony. On the other hand, neither of the pacing modes changed significantly the degree of intraventricular dyssynchrony as assessed by tissue velocities or the ventricular filling time.

Conclusions: Both BVP and LVP lead to comparable clinical improvement. However, trend towards a progressive improvement of exercise capacity and reduction of left-ventricular size is visible during BVP. Both pacing modes reduce interventricular dyssynchrony in patients with idiopathic dilated cardiomyopathy.

Keywords: resynchronization therapy, heart failure, biventricular pacing, left-ventricular pacing, dyssynchrony

Zveřejněno: 27. březen 2008  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Riedlbauchová L, Marek T, Popová L, Lánská V, Mlčochová H, Peichl P, Kautzner J. Levokomorová stimulace - alternativa srdeční resynchronizační terapie ? Interv Akut Kardiol. 2008;7(1):10-16.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Cazeau S, Leclercq C, Lavergne T et al. Multisite Stimulation in Cardiomyopathies (MUSTIC) Study Investigators. Effect of multisite biventricular pacing in patients with heart failure and intraventricular conduction delay. N Engl J Med 2001; 344: 873-880. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Auricchio A, Stellbrink C, Sack S et al. Pacing Therapies in Congestive heart Failure (PATHCHF) Study Group. Long-term clinical effect of hemodynamically optimized cardiac resynchronization therapy in patients with heart failure and ventricular conduction delay. J Am Coll Cardiol 2002; 39: 2026-2033. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Abraham WT, Fisher WG, Smith Al et al. for the Multicenter InSync Randomization Clinical Evaluation (MIRACLE) Study. Cardiac resynchronization therapy in chronic heart failure. N Engl J Med 2002; 346: 1845-1853. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Cleland JG, Daubert JC, Erdmann E et al. For the Cardiac Resynchronization-Heart Failure (CARE-HF) Study Investigators. The effect of cardiac resynchronization on morbidity and mortality in heart failure. N Engl J Med 2005; 352: 1539-1549. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Bristow MR, Saxon LA, Boehmer J et al. Comparison of Medical Therapy, Pacing, and Defibrillation in Heart Failure (COMPANION) Investigators. Cardiac-resynchronization therapy with or without an implantable defibrillator in advanced chronic heart failure. N Engl J Med 2004; 350: 2140-2150. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Vardas P, Auricchio A, Blanc JJ et al. Guidelines for cardiac pacing and cardiac resynchronization therapy. Eur Heart J 2007; 28: 2256-2295. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Táborský M, Kautzner J, Bytešník J et al. Doporučení pro implantace kardiostimulátorů, ICD a srdeční resynchronizační léčbu. Cor Vasa 2005; 47: 59-68.
    8. Blanc JJ, Etienne Y, Gilard M et al. Evaluation of different ventricular pacing sites in patiens with severe heart failure: results of an acute hemodynamic study. Circulation 1997; 96: 3273-3277. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Auricchio A, Stellbrink C, Block M et al. Effect of pacing chamber and atrioventricular delay on acute systolic function of paced patiens with congestive heart failure. The Pacing Therapies for Congestive Heart Failure Study Group. The Guidant Congestive Heart Failure Research Group. Circulation 1999; 99: 2993-3001. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Kass DA, Chen CH, Curry C et al. Improved left ventricular mechanics from acute VDD pacing in patiens with dilated cardiomyopathy and ventricular conduction delay. Circulation 1999; 99: 1567-1573. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Nelson GS, Berger RD, Fetics BJ et al. Left ventricular or biventricular pacing improves cardiac function at diminished energy const in patiens with dilated cardiomyopathy and left bundlebranch block. Circulation 2000; 102: 3053-3059. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Etienne Y, Mansourati J, Touiza A et al. Evaluation of left ventricular function and mitral regurgitation during left ventricular-based pacing in patients with heart failure. Eur J Heart Fail 2001; 3: 441-447. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Touiza A, Etienne Y, Gilard M et al. Long-term left ventricular pacing: assessment and comparison with biventricular pacing in patients with severe congestive heart failure. J Am Coll Cardiol. 2001; 38: 1966-1970. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Blanc JJ, Bertault-Valls V, Fatemi M et al. Midterm benefits of left univentricular pacing in patients with congestive heart failure. Circulation 2004; 109: 1741-1744. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Rao RK, Kumar UN, Schafer J et al. Reduced ventricular volumes and improved systolic function with cardiac resynchronization therapy: a randomized trial comparing simultaneous biventricular pacing, sequential biventricular pacing, and left ventricular pacing. Circulation 2007; 115: 2136-2144. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Gasparini M, Bocchiardo M, Lunati M et al. Comparison of 1-year effects of left-ventricular and biventricular pacing in patients with heart failure who have ventricular arrhythias and left bundle-branch block: The Bi vs Left Ventricular Pacing: an international pilot evaluation on heart failure patients with ventricular arrhythmias (BELIEVE) multicenter prospective randomized pilot study. Am Heart J 2006; 152: 155e1-155e7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Sirker A, Thomas M, Baker S et al. Cardiac resynchronization therapy: left or left-and-right for optimal symptomatic effect - the LOLA ROSE study. Europace 2007; 9: 862-868. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Vinereanu D, Bleasdale R, Turner M et al. Comparison of left ventricular - biventricular pacing on ventricular synchrony, mitral regurgitation, and global left ventricular function in patients with severe chronic heart failure. Am J Cardiol 2004; 94: 519-521. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Bordachar P, Lafitte S, Reuter S et al. Biventricular pacing and left ventricular pacing in heart failure: similar hemodynamic improvement despite marked electromechanical differences. J Cardiovasc Eletrophysiol 2004; 15: 1342-1347. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Riedlbauchová L, Frídl P, Kautzner J, Peichl P. Performance of left ventricular versus biventricualr pacing in chronic heart failure assessed by stress echocardiography. PACE 2004; 27: 626-631. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Peichl P, Kautzner J, Čihák R and Bytešník J. The spectrum of inter- and intraventricular conduction abnormalities in patiens eligible for cardiac resynchronization therapy. PACE 2004; 27: 1105-1112. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Cleland JG, Abdellah AT, Khaleva O et al. Clinical trial update from the European Society of Cardiology Congress 2007: 3CPO, ALOFT, PROSPECT and statins for heart failure. Eur J Heart Fail 2007; 9: 1070-1073. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Peichl P, Kautzner J, Čihák R et al. Ventricular activation patterns dutiny different pacing modes. An insight from electroanatomical mapping. Kardiol Pol. 2005; 63: 622-632. Přejít na PubMed...
    24. Gelder BM, Bradle FA, Meijer A and ijls NH. The hemodynamic effect of intrinsic conduction dutiny left ventricular pacing as compared to biventricular pacing. J Am Coll Cardiol 2005; 46: 2305-2310. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Brignole M, Gammage M, Puggioni E et al. Comparative assessment of right, left, and biventricular pacing in patiens with permanent atrial fibrillation. Eur Heart J 2005; 26: 712-722. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Intervenční a akutní kardiologie

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.