Intervenční a akutní kardiologie ve dvacátém ročníku Krátké zamyšlení nad současnou úlohou časopisů a pohled do historie

Jan František Vojáček

Interv Akut Kardiol. 2021;20(1):6-10  

Direktní stenting: ano či ne?

František Holm

Interv Akut Kardiol. 2021;20(1):11-12  

Motto: Direktní stenting použiji v případě, že 5 minut před smrtí jsem buď já, nebo pacient.

Akutní dekompenzace srdečního selhání na interním oddělení - s jakou medikací jsou pacienti propouštěni domů?

Acute decompensated heart failure at department of internal medicine: medications recommended on discharge from hospital

Marie Kalčíková, Zdeněk Monhart

Interv Akut Kardiol. 2021;20(1):13-17  

Úvod: Dekompenzace srdečního selhání je častým důvodem hospitalizace. Jde o závažný stav s nepříznivou dlouhodobou prognózou. Průběh může být pozitivně ovlivněn mj. farmakoterapií, především ACEI/sartany a betablokátory. Cíl: Analyzovat populaci pacientů hospitalizovaných pro dekompenzaci srdečního selhání; vysledovat souvislosti s dalšími onemocněními; zjistit, nakolik medikace doporučená při propuštění odpovídá guidelines. Soubor, metodika: U pacientů hospitalizovaných v Nemocnici Znojmo se základní diagnózou I50 v letech 2018–2019 jsme sledovali EFLK, přítomnost vybraných komorbidit, medikaci doporučenou...

Arytmie v souvislosti s infarktem myokardu

Arrhythmias in acute and post-myocardial infarction patients

Vít Gloger

Interv Akut Kardiol. 2021;20(1):18-20 | DOI: 10.36290/kar.2021.005  

Arytmie představují nejčastější komplikaci infarktu myokardu. Přehled stručně shrnuje z pohledu aktuálních poznatků problematiku arytmií, které se obvykle vyskytují v souvislosti s infarktem myokardu.

Volba další antitrombotické léčby rok po akutním koronárním syndromu: proč někdy DAPT nekončí po 12 měsících

Choosing another antithrombotic therapy one year after acute coronary syndrome: why DAPT sometimes is not discontinued after 12 months

Ivo Varvařovský

Interv Akut Kardiol. 2021;20(1):23-27  

Životní prognóza nemocných po prodělání akutního koronárního syndromu není dobrá pro definovatelné skupiny nemocných s vysokým ischemickým rizikem. Zlepšení osudu těchto pacientů je možné pomocí nejméně dvou dlouhodobých strategií kombinované antitrombotické léčby - prodlouženou duální protidestičkovou léčbu (DAPT) nebo kombinací nízké dávky rivaroxabanu s kyselinou acetylsalicylovou (Dual Pathway Inhibition, DPI). Použití těchto léčebných postupů v praxi vyžaduje pečlivé individuální posouzení rizika ischemie a rizika krvácení.

Perspektivy léčby srdečního selhání

Perspectives in the treatment of heart failure

Filip Málek

Interv Akut Kardiol. 2021;20(1):28-32  

Budoucností léčby srdečního selhání jsou metody, které si kladou za cíl zpomalit, případně zvrátit nepříznivý progresivní vývoj onemocnění. U nemocných v méně pokročilých stadiích srdečního selhání probíhá výzkum v možnosti ovlivnění autonomní regulace a procesu srdeční remodelace u HFrEF. Nové intervenční metody se testují také u nemocných s HFpEF.

Náhlá srdeční zástava s nutností kardiopulmonální resuscitace během sjezdového lyžování

Sudden cardiac arrest requiring cardiopulmonary resuscitation during downhill skiing

Lucia Masárová, Jiří Seménka, Roman Panovský, Lukáš Opatřil

Interv Akut Kardiol. 2021;20(1):33-36 | DOI: 10.36290/kar.2021.006  

Kardiovaskulární onemocnění představují i přes pokrok ve farmakologické a nefarmakologické léčbě srdečních onemocnění hlavní příčinu morbidity i mortality ve vyspělých zemích. Kazuistika pojednává o případu 41leté pacientky, která prodělala náhlou srdeční zástavu s nutností kardiopulmonální resuscitace během sjezdového lyžování. Plicní embolie, disekce aorty a krvácení do mozku byly vyloučeny pomocí výpočetní tomografie. Následně byl koronarograficky zjištěn kritický nález na koronárních tepnách s nutností provedení trojnásobného aortokoronárního by-passu s dobrým efektem. V další fázi byla diagnostikována familiární hypercholesterolemie a zavedena...

TAVI u nízkorizikových pacientů TAVI in low-risk patients

Marian Branny

Interv Akut Kardiol. 2021;20(1):51-55  

Studie COLCOT

The COLCOT trial

Lenka Špinarová, Jindřich Špinar, Jiří Vítovec

Interv Akut Kardiol. 2021;20(1):44-45  

Podávání colchicinu oproti placebu u nemocných po srdečním infarktu sledovala studie COLCOT. Klinická hypotéza, která byla podkladem pro uskutečnění studie, je myšlenka, že zánětlivé pochody mohou mít své místo v procesu aterogeneze a jejich komplikací. Primární kompozitní cíl byl: doba do kardiovaskulárního úmrtí, srdeční zástava, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda nebo urgentní hospitalizace pro anginu pectoris, která byla ukončena revaskularizací. Pacienti, kteří byli léčeni, dosáhli tohoto cíle v 5,5 % oproti pacientům na placebu 7,1 % (p < 0,02). Celková mortalita se mezi skupinami nelišila. Tolerance colchicinu byla srovnatelná s placebem,...

Výsledky studie VICTORIA: Vericiguat u pacientů se srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí

Results of the VICTORIA trial: Vericiguat in patients with heart failure with reduced ejection fraction

Vojtěch Melenovský

Interv Akut Kardiol. 2021;20(1):46-48  

Zpráva shrnuje výsledky studie VICTORIA (Vericiguat Global Study in Subjects With Heart Failure With Reduced Ejection Fraction), ve které byl testován stimulátor guanylát cyklázy (sGC) vericiguat v léčbě pacientů se srdečním selháním a sníženou ejekční frakcí levé komory, kteří měli nedávnou hospitalizaci. Tento preparát významně snížil o 10 % primární ukazatel studie (hospitalizace pro srdeční selhání nebo kardiovaskulární úmrtí) a byl nedávno schválen FDA.

Hodnocení anatomických variant plicních žil u pacientů s fibrilací síní

Evaluation of pulmonary vein anatomical variants in patients with atrial fibrillation

Barbora Farkasová, David Pospíšil, Tomáš Novotný, Monika Míková, Ondřej Toman, Milan Sepši, Petr Kala

Interv Akut Kardiol. 2021;20(1):37-43 | DOI: 10.36290/kar.2021.002  

Tento přehledový článek shrnuje a porovnává metodiku a výsledky dostupných originálních prací zabývajících se hodnocením anatomických variant plicních žil u pacientů s fibrilací síní publikovaných v posledních dvou desetiletích. Existující studie ukazují, že znalost anatomických variant plicních žil je důležitým předpokladem pro úspěšně provedenou katétrovou ablaci fibrilace síní. V textu se věnujeme analýze a vzájemnému srovnání metodiky a výsledků použitých při hodnocení původních autorů.

Odešel britský průkopník koronárních intervencí a přítel české intervenční kardiologie, Tony Gershlick

Tony Gershlick, a British pioneering coronary interventionist and a friend of Czech interventional cardiology, passed away

Jan Kovac

Interv Akut Kardiol. 2021;20(1):56  

Na začátku listopadu nás zastihla smutná zpráva. Ve věku 69 let zemřel na koronavirovou pneumonitidu profesor Anthony Gershlick z Leicesteru...

Vzpomínka na MUDr. Jiřího Koláře

In memory of Jiří Kolář, MD

Jan František Vojáček

Interv Akut Kardiol. 2021;20(1):57-58 | DOI: 10.36290/kar.2021.019  

V loňském roce nás ve věku 86 let po dlouhé nemoci opustil MUDr. Jiří Kolář. Byl vedle MUDr. Jana Hammera a MUDr. Jaroslava Budy jedním ze zakladatelů akutní koronární péče v tehdejším Československu...