Interv Akut Kardiol. 2021;20(3):149-153 | DOI: 10.36290/kar.2021.020

Farmakoterapie během kardiopulmonální resuscitace

Andreas Krüger
Kardiovaskulární centrum, Nemocnice Na Homolce, Praha

Zástava oběhu je extrémně závažný stav, kdy pouze rychlý a kvalitně provedený zásah dalších osob může vést k záchraně života. Postupy používané k obnově krevního oběhu u srdeční zástavy označujeme jako kardiopulmonální resuscitace a zahrnují organizační opatření, přístrojovou či mechanickou léčbu a v neposlední řadě podávání vybraných léků - farmakoterapii. Tato práce přináší přehled základních léků, které se používají při kardiopulmonální resuscitaci, a stručně popisuje mechanismy jejich působení, důkazy o jejich účinku a pravidla pro jejich použití.

Klíčová slova: zástava oběhu, srdeční zástava, kardiopulmonální resuscitace, farmakoterapie.

Pharmacotherapy during cardiopulmonary resuscitation

Circulatory arrest is an extremely serious condition in which only a rapid and well-performed intervention of other persons can save a life. The procedures used to restore blood flow in cardiac arrest are referred to as cardiopulmonary resuscitation and include organizational measures, device or mechanical therapy as well as administration of selected drugs - pharmacotherapy. The present paper presents an overview of the basic medications used in cardiopulmonary resuscitation, and briefly describes the mechanisms of their action, evidence of their effect, and guidelines for their use.

Keywords: circulatory arrest, cardiac arrest, cardiopulmonary resuscitation, pharmacotherapy.

Vloženo: 5. květen 2021; Revidováno: 5. květen 2021; Přijato: 5. květen 2021; Zveřejněno online: 5. květen 2021; Zveřejněno: 21. říjen 2021  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Krüger A. Farmakoterapie během kardiopulmonální resuscitace. Interv Akut Kardiol. 2021;20(3):149-153. doi: 10.36290/kar.2021.020.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Soar J, et al. European Resuscitation Council Guidelines 2021: Adult advanced life support Resuscitation 2021; 161: 115-151. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Soar J, Nolan JP, Böttiger BW, Perkins GD, Lott C, Carli P, Pellis T, Sandroni C, Skrifvars MB, Smith GB, Sunde K, Deakin CD; Adult advanced life support section Collaborators. European Resuscitation Council Guidelines for Resuscitation 2015: Section 3. Adult advanced life support. Resuscitation 2015; 95: 100-47. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Deakin CD, Nolan JP, Soar J, Sunde K, Koster RW, Smith GB, Perkins GD. European Resuscitation Council Guidelines for Resuscitation 2010 Section 4. Adult advanced life support. Resuscitation 2010; 81(10): 1305-1352. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Ahlquist RP. A study of the adrenotropic receptors. Am J Physiol. 1948; 153(3): 586-600. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Tang W. Pulmonary ventilation/perfusion defects induced by epinephrine during cardiopulmonary resuscitation. Circulation 1991; 84(5): 2101-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Ristagno G. Effects of epinephrine and vasopressin on cerebral microcirculatory flows during and after cardiopulmonary resuscitation. Crit Care Med 2007; 35(9): 2145-2149. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Jacobs IG. Effect of adrenaline on survival in out-of-hospital cardiac arrest: a randomised double-blind placebo-controlled trial. Resuscitation 2011; 82(9): 1138-43. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Woodhouse SP. High dose and standard dose adrenaline do not alter survival, compared with placebo, in cardiac arrest. Resuscitation 1995; 30(3): 243-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Patanwala AE, Slack MK, Martin JR, et al. Effect of epinephrine on survival after cardiac arrest: A systematic review and meta-analysis. Minerva Anestesiol 2014; 80(7): 831-843. Přejít na PubMed...
    10. Lin S, Callaway CW, Shah PS, et al. Adrenaline for out-of-hospital cardiac arrest resuscitation: A systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials. Resuscitation 2014; 85(6): 732-740. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Loomba RS, Nijhawan K, Aggarwal S, et al. Increased return of spontaneous circulation at the expense of neurologic outcomes: Is prehospital epinephrine for out-of-hospital cardiac arrest really worth it? J Crit Care 2015; 30(6): 1376-1381. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Perkins GD, Ji C, Deakin CD, et al. A randomized trial of epinephrine in out-of-hospital cardiac arrest. N Engl J Med 2018; 379(8): 711-721. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Dumas F, Bougouin W, Geri G, et al. Is epinephrine during cardiac arrest associated with worse outcomes in resuscitated patients? J Am Coll Cardiol 2014; 64(22): 2360-2367. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Fukuda T, Ohashi-Fukuda N, Matsubara T, et al. Effect of prehospital epinephrine on out-of-hospital cardiac arrest: A report from the national out-of-hospital cardiac arrest data registry in Japan, 2011-2012. Eur J Clin Pharmacol 2016; 72(10): 1255-1264. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Hayashi Y, Iwami T, Kitamura T, et al. Impact of early intravenous epinephrine administration on outcomes following out-of-hospital cardiac arrest. Circ J 2012; 76(7): 1639-1645. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Ewy GA, Bobrow BJ, Chikani V, et al. The time dependent association of adrenaline administration and survival from out-of-hospital cardiac arrest. Resuscitation 2015; 96: 180-185. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Tanaka H, Takyu H, Sagisaka R, et al. Favorable neurological outcomes by early epinephrine administration within 19 minutes after EMS call for out-of-hospital cardiac arrest patients. Am J Emerg Med 2016; 34(12): 2284-2290. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Wenzel V. Vasopressin improves vital organ blood flow after prolonged cardiac arrest with postcountershock pulseless electrical activity in pigs. Crit Care Med 1999; 27(3): 489-492. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Currigan CE. Vasoconstrictor responses to vasopressor agents in human pulmonary and radial arteries: an in vitro study. Anesthesiology 2014; 121(5): 930-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Stiell IG. Vasopressin vs. epinephrine for inhospital cardiac arrest: a randomised controlled trial. Lancet 2001; 358(9276): 105-109. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Callaway CW. Usefulness of vasopressin administered with epinephrine during out-of-hospital cardiac arrest. Am J Cardiol 2006; 358(9276): 105-109. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Goldsmith SR. Baroreceptor-mediated suppression of osmotically stimulated vasopressin in normal humans. J Appl Physiol 1988; 65: 1226-1230. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Prengel AW, Lindner KH, Keller A. Cerebral oxygenation during cardiopulmonary resuscitation with epinephrine and vasopressin in pigs. Stroke 1996; 27: 1241-1248. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Fox AW, May RE, Mitch WE. Comparison of peptide and nonpeptide receptormediated responses in rat tail artery. J Cardiovasc Pharmacol 1992; 20: 282-289. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Currigan DA, Hughes RJ, Wright CE, Angus JA, Soeding PF. Vasoconstrictor responses to vasopressor agents in human pulmonary and radial arteries: an in vitro study. Anesthesiology 2014; 121: 930-936. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. den Ouden DT, Meinders AE. Vasopressin: physiology and clinical use in patients with vasodilatory shock: a review. Neth J Med 2005; 63: 4-13.
    27. Mulligan KA, McKnite SH, Lindner KH, Lindstrom PJ, Detloff B, Lurie KG. Synergistic effects of vasopressin plus epinephrine during cardiopulmonary resuscitation. Resuscitation 1997; 35: 265-271. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Ullian ME. The role of corticosteriods in the regulation of vascular tone. Cardiovasc Res 1999; 41: 55-64. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Lindner KH, Strohmenger HU, Ensinger H, Hetzel WD, Ahnefeld FW, Georgieff M. Stress hormone response during and after cardiopulmonary resuscitation. Anesthesiology 1992; 77: 662-668. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Wenzel V. A comparison of vasopressin and epinephrine for out-of-hospital cardiopulmonary resuscitation. N Engl J Med 2004; 350(2): 105-113. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Turner DW. Vasopressin associated with an increase in return of spontaneous circulation in acidotic cardiopulmonary arrest patients. Ann Pharmacother; 2014; 48(8): 986-991. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Roden DM. Antiarrhythmic drugs: from mechanisms to clinical practice. Heart 2000; 84: 339-346. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Myerburg RJ, Castellanos A. Therapy for cardiac arrhythmias. In Bonow RO, ed. Braunwalds Heart Disease: A Textbook of Cardiovascular Medicine. 9th ed. Philadelphia: Elsevier Saunders; 2012: 710.
    34. Van Herendael H, Dorian P. Amiodarone for the treatment and prevention of ventricular fibrillation and ventricular tachycardia. Vasc Health Risk Manag 2010; 6: 465-472. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Huang J. The effects of acute and chronic amiodarone on activation patterns and defibrillation threshold during ventricular fibrillation in dogs. J Am Coll Cardiol; 2002; 40(2): 375-383- Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Kudenchuk PJ. Amiodarone for resuscitation after out-of-hospital cardiac arrest due to ventricular fibrillation. N Engl J Med 1999; 341(12): 871-787. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Dorian P. Amiodarone as compared with lidocaine for shock-resistant ventricular fibrillation. N Engl J Med; 2002; 346(12): 884-890. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Pollak PT, Wee V, Al-Hazmi A, Martin J, Zarnke KB. The use of amiodarone for in-hospital cardiac arrest at two tertiary care centres. Can J Cardiol 2006; 22: 199-202. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Rea RS, Kane-Gill SL, Rudis MI, Seybert AL, Oyen LJ, Ou NN, Stauss JL, Kirisci L, Idrees U, Henderson SO. Comparing intravenous amiodarone or lidocaine, or both, outcomes for inpatients with pulseless ventricular arrhythmias. Crit Care Med 2006; 34: 1617-1623. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Brophy JM, Joseph L, Rouleau JL. Beta-blockers in congestive heart failure. A Bayesian meta-analysis. Ann Intern Med 2001; 134: 550. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    41. Zhang Q, Li C. Combination of epinephrine with esmolol attenuates postresuscitation myocardial dysfunction in a porcine model of cardiac arrest. PLoS ONE 2013; 8: e82677. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    42. Driver BE, Debaty G, Plummer DW, Smith SW. Use of esmolol after failure of standard cardiopulmonary resuscitation to treat patients with refractory ventricular fibrillation. Resuscitation 2014; 85: 1337-1341. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    43. Varvarousi G, Stefaniotou A, Varvaroussis D, Xanthos T. Glucocorticoids as an emerging pharmacologic agent for cardiopulmonary resuscitation. Cardiovasc Drugs Ther 2014; 28: 477-488. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    44. Smithline H, Rivers E, Appleton T, Nowak R. Corticosteroid supplementation during cardiac arrest in rats. Resuscitation 1993; 25: 257-264. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    45. Tavakoli N, Bidari A, Shams Vahdati S. Serum cortisol levels as a predictor of neurologic survival in successfully resuscitated victims of cardiopulmonary arrest. J Cardiovasc Thorac Res 2012; 4: 107-111. Přejít na PubMed...
    46. Tsai MS, Huang CH, Chang WT. The effect of hydrocortisone on the outcome of out-of-hospital cardiac arrest patients: a pilot study. Am J Emerg Med 2007; 25: 318-325. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    47. Mentzelopoulos SD, Malachias S, Chamos C. Vasopressin, steroids, and epinephrine and neurologically favorable survival after in-hospital cardiac arrest: a randomized clinical trial. JAMA 2013; 310: 270-279. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    48. Brown CG, Griffith RF, Neely D, Hobson J, Miller B. The effect of intravenous magnesium administration on aortic, right atrial and coronary perfusion pressures during CPR in swine. Resuscitation 1993; 26: 3-12. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    49. Keller PK, Aronson RS. The role of magnesium in cardiac arrhythmias. Prog Cardiovasc Dis 1990; 32: 433-448. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    50. Chen F, Lin Q, Chen G. Does intravenous magnesium benefit patients of cardiac arrest? A meta-analysis. Hong Kong J Emerg Med 2012; 19: 103-109. Přejít k původnímu zdroji...
    51. Morton HJ, Thomas ET. Effect of atropine on the heart-rate. Lancet 1958; 2: 1313-131. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    52. DeBehnke DJ, Swart GL, Spreng D, Aufderheide TP. Standard and higher doses of atropine in a canine model of pulseless electrical activity. Acad Emerg Med 1995; 2: 1034-1041. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    53. Nagao K, Yagi T, Sakamoto T, et al. Atropine sulfate for patients with out-of-hospital cardiac arrest due to asystole and pulseless electrical activity. Circ J 2011; 75: 580-588. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    54. Marshall RS. Progress in intravenous thrombolytic therapy for acute stroke. JAMA Neurol 2015; 72: 928-934. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    55. Solhpour A, Yusuf SW. Fibrinolytic therapy in patients with ST-elevation myocardial infarction. Expert Rev Cardiovasc Ther 2014; 12: 201-215. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    56. Marti C, John G. Systemic thrombolytic therapy for acute pulmonary embolism: a systematic review and meta-analysis. Eur Heart J 2015; 36: 605-614. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    57. Fischer M, Böttiger BW, Popov-Cenic S, Hossmann KA. Thrombolysis using plasminogen activator and heparin reduces cerebral no-reflow after resuscitation from cardiac arrest: an experimental study in the cat. Intensive Care Med 1996; 22: 1214-1223. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    58. Böttiger BW, Bode C, Kern S, Gries A, Gust R, Glätzer R, Bauer H, Motsch J, Martin E. Efficacy and safety of thrombolytic therapy after initially unsuccessful cardiopulmonary resuscitation: a prospective clinical trial. Lancet 2001; 357: 1583-1585. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    59. Fatovich DM, Dobb GJ, Clugston RA. A pilot randomised trial of thrombolysis in cardiac arrest (The TICA trial). Resuscitation 2004; 61: 309-313. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    60. Abu-Laban RB, Christenson JM, Innes GD, van Beek CA, Wanger KP, McKnight RD, MacPhail IA, Puskaric J, Sadowski RP, Singer J, Schechter MT, Wood VM. Tissue plasminogen activator in cardiac arrest with pulseless electrical activity. N Engl J Med 2002; 346: 1522-1528. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    61. Böttiger BW, Arntz HR, Chamberlain DA, Bluhmki E, Belmans A, Danays T, Carli PA, Adgey JA, Bode C, Wenzel V, Chamberlain DA. Thrombolysis during resuscitation for out-of-hospital cardiac arrest. N Engl J Med 2008; 359: 2651-2662. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    62. Bozeman WP, Kleiner DM, Ferguson KL. Empiric Tenecteplase is associated with increased return of spontaneous circulation and short term survival in cardiac arrest patients unresponsive to standard interventions. Resuscitation 2006; 69: 399-406. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    63. Kraut JA, Madias NE. Metabolic acidosis: pathophysiology, diagnosis and management. Nat Rev Nephrol 2010; 6: 274-285. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    64. Federiuk CS, Sanders AB, Kern KB, Nelson J, Ewy GA. The effect of bicarbonate on resuscitation from cardiac arrest. Ann Emerg Med 1991; 20: 1173-1177. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    65. Dybvik T, Strand T, Steen PA. Buffer therapy during out-of-hospital cardiopulmonary resuscitation. Resuscitation 1995; 29: 89-95. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    66. Weng YM, Wu SH, Li WC, Kuo CW, Chen SY, Chen JC. The effects of sodium bicarbonate during prolonged cardiopulmonary resuscitation. Am J Emerg Med 2013; 31: 562-565. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    67. Raymond TT, Zaritsky AL, Nadkarni V, Bembea M, Fink E, Gaies MG, Guerguerian AM, Parshuram C, Knight L, Kleinman M, Laussen PC, Schexnayder SM, Sutton R, Topjian AA. Sodium bicarbonate use during in-hospital pediatric pulseless cardiac arrest - a report from the American Heart Association Get With The Guidelines((R))-Resuscitation. Resuscitation 2015; 89: 106-113. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    68. Olasveengen TM, Sunde K, Brunborg C, Thowsen J, Steen PA, Wik L. Intravenous drug administration during out-of-hospital cardiac arrest: a randomized trial. JAMA. 2009. Přejít k původnímu zdroji...

    Zpět na obsah


    Intervenční a akutní kardiologie

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.