Interv Akut Kardiol. 2013;12(1):34-41

Rutinní kombinace duální protidestičkové léčby s inhibitory protonové pumpy - nevyléváme vaničku i s dítětem?

Jan Bultas, Debora Karetová
Farmakologický ústav 3. LF UK, Praha
II. interní kardiologicko-angiologická klinika 1. LF UK, Praha

Antitrombotická léčba přináší zvýšené riziko krvácení, obávané je zejména krvácení do trávicího traktu. Často proto podáváme souběžně

s protidestičkovou léčbou i inhibitory protonové pumpy (IPP), které riziko krvácení snižují. Jak práce sledující destičkové funkce, tak meta-analýzy

klinických studií ukazují na nižší efekt protidestičkové léčby při komedikaci klopidogrelu, kyseliny acetylsalicylové (ASA) či duální léčby

s IPP. Při léčbě klopidogrelem je relativní shoda prací testujících agregabilitu trombocytů při léčbě metodami in vitro, že současné podání IPP

snižuje bioaktivaci klopidogrelu a stoupá podíl stále aktivních trombocytů při léčbě. Klinický význam těchto prací není dořešen. Meta-analýzy

převážně observačních či post-hoc hodnocených studií ukazují významný nárůst závažných aterotrombotických příhod při současném podávání

duální protidestičkové léčby s IPP. Nicméně jediná prospektivní kontrolovaná studie tento nález nepotvrdila. Bohužel pro řadu výhrad

ke studii (malá statistická síla, speciální léková forma aplikace klopidogrelu s omeprazolem či enterosolventní forma ASA) nelze závěr o nevýznamnosti

interakce obecně přijmout. Z právního hlediska stále platí varování regulačních orgánů před kombinací klopidogrelu s IPP. Daleko

méně se uvažuje o negativní interakci IPP s kyselinou acetylsalicylovou. Jak výrazně snížená dostupnost ASA při vzestupu pH v žaludku vlivem

IPP, tak deacetylace ASA esterázami ve střevě výrazně omezují nabídku účinné acetylsalicylové kyseliny v cirkulaci, zejména v portálním oběhu.

Pro význam snížení protidestičkového účinku ASA po podání IPP svědčí i výsledky retrospektivních analýz sekundárně preventivních studií

u nemocných neléčených klopidogrelem, ale pouze ASA. Nárůst závažných vaskulárních příhod o více než 40 % u nemocných léčených ASA

však bude nutno ověřit studiemi prospektivními. Neujasněná situace významu lékové interakce IPP s duální protidestičkovou léčbou by měla

vést ke zdrženlivosti v plošné, rutinní aplikaci této komedikace u nemocných po akutních koronárních příhodách či koronárních intervencích.

Klíčová slova: inhibitory protonové pumpy, protidestičková léčba, klopidogrel, kyselina acetylsalicylová, lékové interakce

Routine combination of dual antiplatelet therapy with proton pump inhibitors -

are we not throwing the baby out with the bath water?

Antithrombotic therapy involves an increased risk of bleeding, with gastrointestinal bleeding being particularly feared. Thus, antiplatelet therapy

is often administered concurrently with proton pump inhibitors (PPIs) that reduce the risk of bleeding. Papers dealing with platelet functions as

well as meta-analyses of clinical studies suggest a lower effect of antiplatelet therapy when clopidogrel, acetylsalicylic acid (ASA), or dual therapy

are comedicated with PPIs. In terms of clopidogrel therapy, there is a relative consensus among papers testing platelet aggregability in treatments

using in vitro methods that concurrent administration of PPIs reduces clopidogrel bioactivation and the proportion of constantly active platelets

increases during treatment. The clinical significance of these papers remains unresolved. Meta-analyses of mostly observational or post-hoc

evaluation studies reveal a significant increase in severe atherothrombotic events with concurrent administration of dual antiplatelet therapy

and PPIs. However, the only prospective controlled study failed to confirm this finding. Unfortunately, due to a number of restrictions of the

study (small statistical power, a special dosage form for the administration of clopidogrel with omeprazole, or an enterosolvent form of ASA), the

conclusion on insignificance of the interaction cannot be generally accepted. From a legal perspective, the warning of regulatory bodies against

the combination of clopidogrel and PPIs is still valid. Negative interaction of PPIs with acetylsalicylic acid is far less taken into consideration. Both

a markedly reduced ASA availability with an increase in gastric pH due to PPIs and ASA deacetylation by intestinal esterases significantly limit

the supply of effective acetylsalicylic acid in the circulation, particularly in the portal one. The significance of reduced antiplatelet effect of ASA

following the administration of PPIs is also indicated by the results of retrospective analyses of secondary preventive studies in patients treated

not with clopidogrel, but with ASA only. An increased rate of severe vascular events by more than 40% in patients treated with ASA will have to

be confirmed in prospective studies. The unclear situation concerning the significance of the drug interaction between PPIs and dual antiplatelet

therapy should lead to restraint in a widespread, routine use of this comedication in patients after acute coronary events or coronary interventions.

Keywords: proton pump inhibitors, antiplatelet therapy, clopidogrel, acetylsalicylic acid, drug interactions

Zveřejněno: 21. únor 2013  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Bultas J, Karetová D. Rutinní kombinace duální protidestičkové léčby s inhibitory protonové pumpy - nevyléváme vaničku i s dítětem? Interv Akut Kardiol. 2013;12(1):34-41.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Slanar O, Drazd>áková M, Babiárová K, et al. Genotypizace isoenzymů CYP2D6 a CYP2C19. Cas Lek Cesk. 2007; 146(9): 708-711. Přejít na PubMed...
  2. Hamm CW, Bassand JP, Agewall as, et al. ESC Guidelines for the management of acute coronary syndromes in patients presenting without persistent ST-segment elevation. European Heart Journal, 2011; 32: 2999-3054. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Cuisset T, et al. Comparison of omeprazole and pantoprazole influence on a high 150-mg clopidogrel maintenance dose the PACA (Proton Pump Inhibitors And Clopidogrel Association) prospective randomized study. J Am Coll Cardiol. 2009; 22; 54(13): 1149-1153. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Siller-Matula JM, et al. Effects of pantoprazole and esomeprazole on platelet inhibition by clopidogrel. Am Heart J. 2009; 157(1): 148.e1-5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Sibbing D, et al. Impact of proton pump inhibitors on the antiplatelet effects of clopidogrel. Thromb Haemost. 2009; 101(4): 714-719. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Liu TJ, et al. Drug interaction between clopidogrel and proton pump inhibitors. Pharmacotherapy. 2010; 30(3): 275-289. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Yamane K, Kato Y, Tazaki J, et al. Effects of PPIs and an H2 blocker on the antiplatelet function of clopidogrel in Japanese patients under dual antiplatelet therapy. J Atheroscler Thromb. 2012; 19(6): 559-569. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Angiolillo DJ, Gibson CM, Cheng S, et al. Differential effects of omeprazole and pantoprazole on the pharmacodynamics and pharmacokinetics of clopidogrel in healthy subjects: randomized, placebo-controlled, crossover comparison studies. Clin Pharmacol Ther. 201; 89(1): 65-74.
  9. Parri MS, Gianetti J, Dushpanova A, et al. Pantoprazole significantly interferes with antiplatelet effect of clopidogrel: Results of a pilot randomized trial. Int J Cardiol. 2012 Jun 22.
  10. Huang B, Huang Y, Li Y, et al. Adverse cardiovascular effects of concomitant use of proton pump inhibitors and clopidogrel in patients with coronary artery disease: a systematic review and meta-analysis. Arch Med Res. 2012; 43(3): 212-224. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Donoghue ML, Braunwald E, Antman EM, et al. pharmacodynamic effect and clinical efficacy of clopidogrel and prasugrel with or without a proton-pump inhibitor: an analysis of two randomised trials. Lancet. 2009; 374(9694): 989-997. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Allen C, Dunn SP, Macaulay TE, Mukherjee D. Clopidogrel-proton pump inhibitor interaction: a primer for clinicians. Cardiovasc Hematol Disord Drug Targets. 2010; 10(1): 66-72. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Bhatt DL, Cryer BL, Contant CF and COGENT Investigators. Clopidogrel with or without omeprazole in coronary artery disease. N Engl J Med. 2010; 363(20): 1909-1917. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Cox D, Maree AO, Dooley M, et al. Effect of enteric coating on antiplatelet activity of low-dose aspirin in healthy volunteers. Stroke 2006; 37(8): 2153-2158. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Kwok CS, Jeevanantham V, Dawn B, Loke YK. No consistent evidence of differential cardiovascular risk amongst proton-pump inhibitors when used with clopidogrel: Meta-analysis. Int J Cardiol. 2012 Mar 29. Přejít k původnímu zdroji...
  16. Aradi D, Kuliczkowski W, Atar D, Serebruany VL. Inter-patient variability and impact of proton pump inhibitors on platelet reactivity after prasugrel. Thromb Haemost. 2012; 107(2): 338-345. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Storey RF, Angiolillo DJ, Patil SB, et al. Inhibitory effects of ticagrelor compared with clopidogrel on platelet function in patients with acute coronary syndromes: the PLATO (PLATelet inhibition and patient Outcomes) PLATELET substudy. J Am Coll Cardiol. 2010; 56(18): 1456-1462. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Goodman SG, Clare R, Pieper KS, et al. Association of proton pump inhibitor use on cardiovascular outcomes with clopidogrel and ticagrelor: insights from the platelet inhibition and patient outcomes trial. Circulation. 2012; 125(8): 978-986. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Wichliński L, Jankowski A, Krzyśko K. Bioavailability of acetylosalicylic acid. Acta Pol Pharm. 1978; 35(1): 99-106. Přejít na PubMed...
  20. Ayub S, Ali SA. Effect of certain tablet formulation factors on dissolution of aspirin tablets. J Pak Med Assoc. 1979; 29(5): 91-92. Přejít na PubMed...
  21. Sugimoto M, Shirai N, Nishino M, et al. Rabeprazole 10 mg q.d.s. decreases 24-h intragastric acidity significantly more than rabeprazole 20 mg b.d. or 40 mg o.m., overcoming CYP2C19 genotype.
  22. Pedersen AK, FitzGerald GA. Preparation and analysis of deuterium-labeled aspirin: application to pharmacokinetic studies. J Pharm Sci. 1985; 74(2): 188-192. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Ogawa R, Echizen H. Drug-drug interaction profiles of proton pump inhibitors. Clin Pharmacokinet. 2010; 49(8): 509-533. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Pedersen AK, FitzGerald GA. Dose-related kinetics of aspirin. Presystemic acetylation of platelet cyclooxygenase. N Engl J Med. 1984; 311(19): 1206-1211. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Williams FM. Clinical significance of esterases in man. Clinical Pharmacokinetics, 1985; 10(5): 392-403. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Pulcinelli FM, Biasucci L M, Riondino S, et al. COX-1 sensitivity and thromboxane A2 production in type 1 and type 2 diabetic patients under chronic aspirin treatment, European Heart Journal, 2009; 30(10): 1279-1286. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. Peace A, Mccall M, Tedesco T, et al. The role of weight and enteric coating on aspirin response in cardiovascular patients, Journal of Thrombosis and Haemostasis, 2010; 8(10): 2323-2325. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. Maree AO, Curtin RJ, Dooley M, et al. Platelet response to low-dose enteric-coated aspirin in patients with stable cardiovascular disease, J Am Coll Cardiol. 2005; 46(7): 1258-1263. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Klotz U. Clinical impact of CYP2C19 polymorphism on the action of proton pump inhibitors: a review of a special problem. Int J Clin Pharmacol Ther. 2006; 44(7): 297-302. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. Charlot M, Grove EL, Hansen PR, et al. Proton pump inhibitor use and risk of adverse cardiovascular events in aspirin treated patients with first time myocardial infarction: nationwide propensity score matched study. BMJ. 2011; 342: d2690. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  31. Thomas MR, Storey RF. Optimal management of antiplatelet therapy and proton pump inhibition following percutaneous coronary intervention. Curr Treat Options Cardiovasc Med. 2012; 14(1): 24-38. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  32. Xu XM, Sansores-Garcia L, Chen XM, et al. Suppression of inducible cyclooxygenase-2 gene transcription by aspirin and salicylate. Proc Natl Acad Sci U S A. 1999; 96: 5292-5297. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Intervenční a akutní kardiologie

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.