Interv Akut Kardiol. 2010;9(3):141-145
Hlavní indikací pro použití inotropních léků je dysfunkce myokardu s periferní hypoperfuzí, přestože chybí evidence dlouhodobé účinnosti
a bezpečnosti takové léčby. Levosimendan díky svým výjimečným mechanizmům účinku při srovnání s tradičními inotropními léky
nabízí nové možnosti v léčbě akutního srdečního selhání. Platí to zejména pro vybrané skupiny nemocných s anamnézou chronického
srdečního selhání a chronickou léčbou betablokátory, což bylo prokázáno v kontrolovaných studiích. Další perspektivní možnosti jeho
použití představují zejména nemocní s myokardiální dysfunkcí po kardiochirurgických výkonech či v důsledku toxického poškození během
sepse. Závěrem jsou shrnuta praktická doporučení pro optimalizaci účinnosti a bezpečnosti aplikace levosimendanu u nemocných
s akutním dekompenzovaným srdečním selháním.
The contractile dysfunction with peripheral hypoperfusion is main indication for inotropic agents despite the lack of evidence for their
efficacy and safety. A different and unique mechanism of action of levosimendan in comparison to other traditional inotropic drugs
provide a new approach in the management of acute heart failure, particularly in patiens with a history of chronic heart failure and/or
chronically treated with beta-blockers. Advanced possibilities of levosimendan usage are several other clinical settings as myocardial
dysfunction after cardiac surgery or toxic damage in septic shock. Finally, practical recommendations for optimal efficacy and safety
during use of levosimendan are described.
Zveřejněno: 1. červen 2010 Zobrazit citaci