Víceméně onemocnění tří koronárních tepen a co dál ?

Interv Akut Kardiol. 2009;8(5):264

Víceméně onemocnění tří koronárních tepen a co dál ?

Petr Kala: Interní kardiologická klinika FN a LF MU v Brně

Ischemická choroba srdeční patří i přes rozvinutou léčbu mezi hlavní příčiny úmrtnosti české populace. Pro volbu optimálního způsobu

léčby je nutná znalost rozsahu koronárního postižení, a to nejen co se týče morfologie, ale, a to především, jeho funkční významnosti.

Angiografické posouzení koronárních stenóz je v mnoha případech zcela nedostatečné a přinejmenším u nálezu tzv. hraničních stenóz

(40–70 %) by vyšetření mělo být doplněno funkčním testováním. Vedle neinvazivních zátěžových testů má intervenční kardiolog

možnost toto posoudit přímo v katetrizační laboratoři pomocí měření frakční průtokové rezervy myokardu (FFRmyo). Tato metoda

je založena na následujícím principu: za normálních okolností není rozdíl tlaku změřeném v aortě a v epikardiálně probíhajících koronárních

tepnách, přítomnost koronární stenózy naopak vytváří tlakový gradient, který je možné invazivně změřit (normální hodnota

je tedy 1,0 – významnou stenózu provázenou ischemií značí hodnoty pod 0,80 nebo přísněji pod 0,75). Důležité je, že toto měření musí

probíhat v prostředí farmakologicky navozené maximální hyperemie myokardu. V současnosti je tedy vhodné rozdělovat koronární

nemoc dle angiografické a funkční významnosti, podle které by měla být indikována následná revaskularizace, kterou je ve většině

případů koronární intervence (PCI) s implantací lékových nebo „holých“ stentů. Uvedená videokazuistika by tento komplexní a relativně

nový přístup měla dokladovat.

Klíčová slova: ischemická choroba srdeční, koronární intervence, koronární stent, frakční průtoková rezerva myokardu.

More or less a disease of three coronary arteries and what next ?

Coronary artery disease despite its modern treatmen belongs to the main causes of mortality of the czech population. The optimal treatment

strategy should be based not just on the coronary disease morphology but also and especially on its functional significance. Coronary

angiography often does not provide enough information and the investigation should be followed by the functional testing, at least

in the borderline lesions (40 – 70 %). To perform the myocardial fractional flow reserve measurement just in the cathlab is besides the

non-invasive testing a very practical tool offered to the interventional cardiologist. This principle of this method is as follows: at physiological

conditions there is no pressure difference between aorta and epicardial coronary vessels. On the opposite the coronary stenosis

leads to the distal pressure drop invasively measured (1,0 means the normal value vs. less than 0,80 or even 0,75 means the significant

stenosis causes myocardial ischemia). The measurement has to be performed during maximal myocardial hyperemia provoked pharmacologically.

At present we should describe the coronary artery disease according to its angiographical and functional significance

indicating the potential revascularisation. In the case of coronary intervention (PCI) the final treatment consists from the drug-eluting

or bare-metal stent implantation. Here described videocase should demonstrate such a complex and relatively new approach.