Interv Akut Kardiol. 2007;6(3):97-101

Fibrilace síní - nová guidelines soustředila pozornost na cévní mozkovou příhodu

Miroslava Laníková, Radek Pudil
I. interní klinika Fakultní nemocnice v Hradci Králové

V popředí zájmu posledních let je stratifikace rizika a následně také prevence tromboembolických komplikací fibrilace síní (FS), která svými potencionálními důsledky rozhodně nepatří mezi „nevinné“ poruchy srdečního rytmu. Současná nová doporučení pro terapii FS se zaměřují na problematiku cévní mozkové příhody, která je jistě invalidizující komplikací této arytmie. Přesná příčina vzniku trombu doposud není známa. Víme však, že na jeho tvorbě se při FS podílejí jak makroskopické a hemodynamické faktory, tak změny na molekulární úrovni. Nemalé úsilí je také věnováno identifikaci rizikových faktorů, které by přispěly k rozhodování o přístupu k antikoagulační terapii. I přes povzbudivou skutečnost nárůstu antitrombotické terapie v posledních letech, stále ještě existuje celá řada vysoce rizikových nemocných, jimž se této léčby nedostává. Jedním z hlavních úkolů v terapii FS je pak správně odlišit vysoce rizikové pacienty, pro které je antikoagulační terapie jednoznačným přínosem, od nemocných s nízkým rizikem, u kterých naopak převažuje riziko krvácení nad jejím benefitem. Právě zvýšena pozornost věnovaná tromboembolických komplikacím, zejména pak jejich prevenci, hraje důležitou roli ve snížení jejich incidence u pacientů s FS.

Klíčová slova: fibrilace síní, antikoagulační terapie, cévní mozková příhoda

Atrial fibrillation - new guidelines focused on cerebral embolism

The leading interest in recent years has been in risk stratification and prevention of thromboembolic complications in atrial fibrillation (AF) which, with its potential consequences, does definitely not belong to „innocent“ arrhythmias. Present guidelines for management of patients with atrial fibrillation focused on stroke, which is certainly a disabling complication of this rhythm disturbance. The precise mechanism predisposing to thrombus formation is unclear. However, we know that macroscopic, haemodynamic factors and also microscopic changes participate in its formation. An insignificant effort has also been made to identify risk factors, which would contribute to approaches in anticoagulation therapy. Despite an encouraging increase of antithrombotic therapy in the last couple of years, there are still a lot of patients who do not receive this treatment. One of the main tasks in the treatment of AF is to correctly identify high risk patients, whose gain from anticoagulation therapy is definite, and low risk patients who have not benefited from this treatment, on the contrary they are exposed to an unnecessary risk of bleeding. Just the higher focus on thrombotic complications and its prevention plays an important role in the decrease of incidence of these events in patients with AF.

Keywords: atrial fibrillation, anticoagulation therapy, stroke

Zveřejněno: 1. červenec 2007  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Laníková M, Pudil R. Fibrilace síní - nová guidelines soustředila pozornost na cévní mozkovou příhodu. Interv Akut Kardiol. 2007;6(3):97-101.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Fuster V, Ryden LE, Cannom DS et al. ACC/AHA/ESC 2006 guidelines for the management of patients with atrial fibrillation - executive summary. Eur Heart J. 2006; 27: 1976-2030. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Čihák R, Heinc P. Doporučené postupy pro léčbu pacientů s fibrilací síní. Cor et Vasa. 2002; 46: K67-K77.
  3. Psaty BM, Manolio TA, Kuller LH, et al. Incidence of and risk factors for atrial fibrillation in older adults. Circualtion. 1997; 96: 2455-2461. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Go AS, Hylek EM, Phillips KA, et al. Prevalence of diagnosed atrial fibrillation in adults: national implications for rhythm management and stroke prevention: the AnTicoagulation and Risk Factors in Atrial Fibrillation (ATRIA) Study. JAMA. 2001; 2370-2375. Přejít k původnímu zdroji...
  5. Lukl J. Farmakologická léčba fibrilace síní. Remedia. 2004; 2: 126-130.
  6. Pedersen OD, Brendrop B. Prevalence, prognostic significance and treatment of atrial fibrillation in congestive heart failure with particular reference to the DIAMOND-CHF study. CHF. 2003; 9: 333-340. www. medscape. com/viewarticle/465717. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Lip G, Godfredsen J. Cardiac arrhythmias a clinical approach. Edinburgh: Mosby. 2003; 4-133.
  8. Atrial Fibrillation Investigators. Risk factors for stroke and efficacy of anti thrombotic therapy in atrial fibrillation. Analysis of pooled data from five randomized controlled trials [published erratum appears in Arch Intern Med 1994; 154: 2254]. Arch Intern Med. 1994; 154: 1449-1457. Přejít k původnímu zdroji...
  9. Stewart S, Hart CL, Hole DJ et al. A population-based study of the long-term risks associated with atrial fibrillation; 20-year follow-up of the Renfrew/Paisley study. Am J Med. 2002; 113: 359-364. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Krahn AD, Manfreda J, Tate RB et al. The natural history of atrial fibrillation: incidence, risk factors and prognosis in the Manitoba Follow-up Study. Am J Med. 1995; 98: 476-484. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Wolf PA, Abott RD, Kannel WB et al. Atrial fibrillation as an independent risk factor for stroke: the Framingham Study. Stroke. 1991; 22: 983-988. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Wolf PA, Dawber TR, Thomas HE Jr et al. Epidemiologic assessment of chronic atrial fibrillation and risk of stroke; the Framingham Study. Neurology. 1978; 28: 973-977. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Halperin JL, Hart RG. Atrial fibrillation and stroke: new ideas, persisting dilemmas. Stroke. 1988; 19: 937-941. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Bogousslavsky j, Van Melle G, Regli F et al. Pathogenesis of anterior circulation stroke in patients with nonvalvular atrial fibrillation: the Lausane Stroke Registry. Neurology. 1990; 40: 32-36. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Miller VT, Rothrock JF, Pearce LA et al. Ischemic stroke in patients with atrial firbrillation: effect of aspirin according to stroke mechanism. Stroke prevention in Atrial Fibrillation Investigatiory. Neurology. 1993; 43 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Kanter MC, Tegeler CH, Pearce LA et al. Carotide stenosis in patients with atrila fibrillation. Prevalence, risk factors, and relationship to stroke in the Stroke Prevention in Atrial Fibrillation Study. Arch Inter Med. 1994; 154: 1372-1377. Přejít k původnímu zdroji...
  17. Hart RG, Halperin JL. Atrila fibrillaton and stroke: concepts and controversies. Stroke. 2001; 32: 803-808. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Aschenberg W, Schluter M, Kremer P et al. Transesophageal twodimensional echocardiography for the detection of lest atrila appendage thrombus. J Am Coll Cariol. 1986; 7: 163-166. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Masawa N, Yoshida Y, Yamada T et al. Diagnosis of cardiac thrombosis in patients with atrial fibrillation in the absence off macroscopically visible thrombi. Virchows Arch A Pathol Anat Histopathol. 1993; 422: 67-71. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Shirani J, Alaeddini J. Structural remodelling of the left atrial appendage in patients with chronic non-valvular atrial fibrillation: Implication for thrombus formation, systemic embolism, and assessment by transesophahela echocardiography. Cardiac Pathol. 2000; 9: 95-101. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Fukuchi M, Watanabe J, Kumagai K et al. Increased von Willebrand factor for thrombogenesis in overloaded human atrial appendage. J Am Coll Cardiol. 2001; 37: 1436-1442. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Kumagai K, Fukunami M, Ohmori M et al. Increased intracardiovascular clotting in patients with chronic atrial fibrillation. J Am Coll Cardiol. 1990; 16: 377-380. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Lip GY, Lowe GD, Rumley A et al. Increased markers of thrombogenesis in chronic atrial fibrillation: effects of warfarin treatment. Br Heart J. 73: 527-533. Přejít na PubMed...
  24. Lip GY, Rumley A, Dunn FG et al. Plasmas fibrinogen and fibrin D-dimer in patients with atrial fibrillation: effect of cardioversion to sinus rhythm. Int J Cardiol. 1995; 51: 245-251. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Heppell RM, Berkin KE, McLenachan JM et al. Haemostatic and haemodynamic abnormalities associated with left atrial thrombosis in non-rheumatic atrial fibrillation. Heart. 1997; 77: 407-411. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Conway DS, Pearce LA, Chin BSP et al. Plasma von Willebrand factor and soluble P-selectin as indices of endothelial damage and platelet activation in 1321 patients with non-valvular atrial fibrillation: relationship to stroke risk factors. Circulation. 2002; 106: 1962-1967. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. Conway DS, Pearce LA, Chin BSP et al. High plasma von Willebrand factor levels predict future stroke, myocardial infarction and vascular death in 994 patients with atrial fibrillation. Eur Heart J. 2002; 23 (suppl): 239.
  28. Hart RG, Pearce LA, McBride R et al. Factors associated with ischemic stroke during aspirin therapy in atrial fibrillation: analysis of 2012 participants in the SPAF I-III clinical trials. The Stroke Prevention in Atrial Fibrillation (SPAF) Investigation. Stroke. 1999; 30: 1233-1239. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Hart RG, Pearce LA, Miller VT et al. Cardioembolic vs noncardioembolic strokes in atrila fibrillation: frequency and effect of antithormbotic agents in the stroke prevention in atrial fibrillation studies. Cerebrovascular Dis. 2000; 10: 39-43. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. Blackshear JL, Pearce LA, Hart RG et al. Aoritc plaque in atrial fibrillation: prevalence, predictors and tromboembolic implications. Stroke. 1999; 30: 834-840. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  31. Fang MC, Singer DE, Chang Y et al. Gender differences on the risk of ischemic stroke and peripheral embolism in atrial fibrillation: the Anticoagulation and Risk factors In Atrial fibrillation (ATRIA) study. Circulation. 2005; 112: 1687-1691. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  32. Yohida M, Nakamura Y, Higashikawa M et al. Predictors of ischemic stroke in non-rheumatic atrial fibrillation. Int J Cardiol. 1996; 56: 61-70. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  33. Brian F, Walraven C, Pearce L et al. Selecting patients with atial fibrillation for anticoagulation. Stroke risk stratification in patients taking aspirin. Circulation. 2004; 110: 2287-2292. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  34. Gabe BF, Waterman AD, Shanon W et al. Validation of clinical classification schemes for predicting stroke: results from the National Registry of Atrial fibrillation. JAMA. 2001; 285: 2864-2870. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  35. Rowan SB, Bailey DN, Bublitz CE et al. Trends in Anticogulation for Atrial Fibrilltion in the U. S. J Am Coll Cardiol. 2007; 49: 1561-1565. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  36. Murray RD, Deitcher SR, Shah A et al. Potential clinical efficacy and cost benefit of a transesophageal echocardiography-guided low-molecular-weight heparin (enoxaparin) approach to antithrombotic therapy in patients undergoing immediate cardioversion from atrial fibrillation. J Am Soc Echocardiogr. 2001; 14: 200-208. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  37. Stellbrink C, Nixdorff U, Hofmann T et al. Safety and efficacy of enoxaparin compared with unfractionted heparin and oral anticoagulatnts for prevention of thormboembolic complications in cardio version of non valvular atrial fibrillation: the Anticoagulation in Cardioversion using Enoxaparin (ACE) trial. Circulation. 2004; 109: 997-1003. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  38. Stein PD, Alpter JS, Bussey HI et al. Antithrombotic therapy in patients with mechanical and biological prosthetic heart valves. Chest. 2001; 119: 220S-227S. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  39. Bernhardt P, Schmidt H, Hammerstingl C et al. Atrial thrombi- a prospective follow-up study over 3 years with transesophageal echocardiography and cranial magnetic resonance imaging. Echocardiography. 2006; 23: 388-394. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  40. Leung DY, Davidson MP, Cranney BG et al. Thromboembolic risks of left atrial thrombus detected by transesophageal echocardiogram. Am J Cardiol. 1997; 76: 626-629. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  41. Tsunenori S, Kochi T, Daisuke U et al. Histopathological evaluation of left atrial appendage thrombogenesis removed during surgery for atrial fibrillation. AHJ. 2007; 153: 704-711. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  42. Jessurum ER, van Hemel NM, Defauw JJ et al. A randomized study of combining maze for atrial fibrillation with mitral valve surgery. J Cardiovascular Surg. 2003; 44: 9-18.
  43. Natale A, Raviele A, Arentz TH et al. Venice chart international consensus document on atrial fibrillation ablation. J Cardiovas Electrophysiol. 2007; 18: 560-580. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Intervenční a akutní kardiologie

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.