Interv Akut Kardiol. 2005;4(2):115-118
Akutní plicní embolie je třetím nejčastějším kardiovaskulárním onemocněním a současně onemocněním s vysokou mortalitou. Prognóza nemocných závisí na stupni hemodynamické stability. Přítomnost rizikových ukazatelů, které představují echokardiograficky prokázaná dysfunkce pravé komory, zvýšená plazmatická koncentrace srdečních troponinů a mozkového natriuretického peptidu (BNP), umožňuje u normotenzních, oběhově stabilních nemocných, identifikovat podskupinu nemocných, kteří vykazují více rekurencí plicní embolie a vyšší mortalitu. U těchto nemocných se podle některých autorů jeví trombolytická léčba účinnější než konvenční léčba heparinem. Pro tento terapeutický postup nejsou zatím jednoznačné důkazy a je vždy nutno volit individuální přístup. Kazuistiky dokumentují úspěšné podání trombolytické léčby u rizikových nemocných s akutní submasivní plicní embolií.
Acute pulmonary embolism is the third most common cardiovascular disease with very high mortality. The prognosis of acute pulmonary embolism is dependent on the degree of haemodynamic status of the patients. Risk factors include right ventricular dysfunction, elevated plasma levels of cardiac troponins and brain natriuretic peptide. Based on these factors we can identify a group of patients with higher recurrence rates of embolism and with higher mortality. According to some authors, the thrombolytic treatment in this group of patients is more effective than conventional heparin treatment, although there is no clear evidence and the approach must be individual. There use of thrombolytic treatment in a group of high risk patients with acute submassive pulmonary embolism is well documented.
Zveřejněno: 1. leden 2006 Zobrazit citaci