Interv Akut Kardiol. 2004;3(4):192-195
Přežití a kvalita života nemocných po kardiopulmonální resuscitaci jsou do značné míry ovlivněny postischemickým postižením mozku, které je dáno jak samotnou hypoxií během oběhové zástavy, tak patologickými ději spojenými s reperfuzí. Zatím jediným způsobem, který snižuje rozsah mozkového postižení u nemocných po oběhové zástavě je terapeutická hypotermie. Pokles tělesné teploty vede ke snížení metabolických nároků tkání a omezení patologických procesů navozených reperfuzí.
Snížení tělesné teploty na 32–34 ºC po dobu 12–24 hodin příznivě ovlivňuje rozsah neurologického poškození a střednědobou mortalitu nemocných po srdeční zástavě.
Mezi nejefektivnější způsoby snížení tělesné teploty patří zevní chlazení a infuze ledových roztoků. Vzhledem k prokazatelné účinnosti, jednoduchosti a bezpečnosti, by použití léčebné hypotermie mělo být zvažováno u všech nemocných po srdeční zástavě s přetrvávající závažnou poruchou vědomí.
The survival and the quality of life in patients surviving cardiac arrest are markedly limited by postischemic encephalopathy that results from anoxia and reperfusion injury.
The extent of brain damage can be diminished by therapeutic hypothermia that leads to the decrease of metabolism and suppression of pathogenetic mechanisms related to reperfusion injury. The decrease of body temperature to 32–34º for 12–24 hours can improve neurologic finding and mortality in patients after cardiac arrest. The most effective ways of decreasing body temperature are external cooling and infusion of iced fluids. Because of its efficacy, simplicity and safety, the use of therapeutic hypothermia should be considered in all patients after cardiac arrest with persisting comatose state.
Zveřejněno: 31. prosinec 2004 Zobrazit citaci