Interv Akut Kardiol. 2003;2(2):86-88
Selektivní koronarografie s následnou revaskularizací se staly běžnou diagnostickou a léčebnou metodou u pacientů s akutním koronárním syndromem. U nekomplikovaných pacientů je nemocniční i následná mortalita po revaskularizaci nízká, se stupněm srdečního selhání se mortalita výrazně zvyšuje. U pacientů ve stadiu srdečního selhání Killip 3–4 kromě technicky dobře provedené revaskularizace hraje výraznou roli i komplexní přístup spočívající v kvalitním zajištění vitálních funkcí jak na katetrizačním sále, tak i během transportu a během pobytu na jednotce intenzivní péče.
Každé pracoviště musí mít stanoveny standardní mechanizmy k nepřetržitému zajištění vitálních funkcí pacienta, katetrizační sál ani jednotka intenzivní péče nejsou vhodnými místy k improvizaci.
Coronary angiography with subsequent revascularisation is a common diagnostic and therapeutic method in patients with an acute coronary syndrome. Low hospital and follow-up mortality in uncomplicated patients is markedly rising in accordance to a degree of heart failure. Except of technically good carried out revascularisation a complex approach, including high-quality support of vital functions in a catheterization laboratory, during transfer and within a stay in a coronary care unit, represents a considerable role in patients with heart failure Killip 3–4 degree. Standard mechanisms for permanent support of patient´s vital functions must be established in each cardiology departement, catheterization laboratory and intensive care unit are not suitable places for an improvisation.
Zveřejněno: 31. prosinec 2003 Zobrazit citaci