23 www.iakardiologie.cz / Interv Akut Kardiol. 2024;23(1):21-23 / INTERVENČNÍ A AKUTNÍ KARDIOLOGIE HLAVNÍ TÉMA / MAIN TOPIC ECHOKARDIOGRAFICKÉ vyšETřENÍ PřI PODEzřENÍ NA AKUTNÍ PlICNÍ EMbOlII junkce. Normálně by rozměr v této projekci neměl přesahovat 30 mm (4). Hodnocení je však velmi ošidné v závislosti na standardnosti projekce. U řady nemocných bez dilatace pravé komory v této projekci naměříme větší rozměr. V A4C projekci lze měřit jednak bazální rozměr těsně nad úrovní trikuspidálního anulu (norma do 41 mm) a ve středu pravé komory (norma do 35 mm). Vždy měříme pouze šířku, délka se k hodnocení velikosti pravé komory nepoužívá. V apikální projekci lze také měřit enddiastolickou plochu pravé komory, normální rozměr je do 25 cm2. K orientačnímu hodnocení lze srovnat velikost pravé a levé komory z A4C projekce. Za normálních okolností je pravá komora menší než levá, a dosahuje maximálně 2/3 její velikosti. Při poměru menším než 1:1 se jedná o lehkou dilataci. Jsou li komory stejně velké, jedná se o dilataci středně významnou, pokud je pravá komora větší než levá, je dilatována významně (5). Při dilataci levé komory se ovšem nemusí měnit poměr velikosti komor a interpretace velikosti pravé komory je složitější. Dilatace pravé komory vede k přesunu a oploštění komorového septa. V parasternální projekci na krátkou osu (PSAX) se toto projeví změnou tvaru levé komory do písmene D tzv. D-shape (5) (Obr. 2). Obvyklými parametry využívanými k hodnocení systolické funkce pravé komory jsou amplituda exkurze trikuspidálního anulu (tricuspid annular plane systolic excursion = TAPSE), vrcholová systolická rychlost trikuspidálního anulu (s‘) jako parametry hodnotící longitudinální funkci, a frakční zkrácení plochy (fractional area change = FAC) jako parametr hodnotící celkovou funkci. TAPSE se měří v A4C projekci pomocí M módu s kurzorem namířeným přes laterální okraj trikuspidálního anulu, rovnoběžně s volnou stěnou pravé komory (Obr. 3). Normální hodnoty jsou nad 17 mm. Parametr s‘ se také měří v A4C projekci s kurzorem cíleným na laterální okraj trikuspidálního anulu s využitím tkáňového dopplerovského zobrazení v kombinaci s pulzním dopplerovským zobrazením (Obr. 4). Normální hodnoty jsou nad 9,5 cm/s. FAC je poměrem diastolické a systolické plochy pravé komory. Měříme jej v A4C projekci cílené na pravou komoru. Normální hodnoty jsou nad 35 %. Kvalitativně lze také hodnotit kinetiku volné stěny pravé komory. Mezi typické známky plicní embolie patří významná regurgitace na trikuspidální chlopni (Obr. 5). K jejímu hodnocení se používá barevné dopplerovské zobrazení v PSAX a apikální A4C projekci. Vrcholová rychlost regurgitačního jetu a tlakový gradient se měří v apikální A4C projekci pomocí kontinuálního dopplerovského zobrazení, s kurzorem procházejícím mezi cípy trikuspidální chlopně. K odhadu systolického tlaku v arterii pulmonalis (PASP) lze použít výpočet odvozený z Bernouilliho rovnice – zjednodušeně se jedná o hodnotu gradientu na trikuspidální chlopni + odhadovaný tlak v pravé síni. Normální hodnoty PASP jsou pod 37 mmHg (4). Jak je již zmíněno výše, při akutní plicní embolii nebývá PASP příliš vysoký. Dalším typickým nálezem je akcelerační čas na pulmonální chlopni pod 60 ms. Měření se provádí z parasternální projekce na krátkou osu (PSAX) projekce při zobrazení výtokového traktu a pulmonální chlopně, s kurzorem pulzního dopplerovského zobrazení umístěným nad pulmonální chlopeň. Závěr Pro akutní plicní embolii jsou typické známky tlakového přetížení pravé komory – její dilatace, systolická dysfunkce, a vznik regurgitace na trikuspidální chlopni. V případě hemodynamické nestability pacienta je klinický stav a echokardiografické vyšetření s nálezem typického obrazu pro plicní embolii dostatečné ke stanovení diagnózy a zahájení cílené terapie. Diagnózu podporuje eventuální nález flebotrombózy dolní končetiny také pomocí ultrazvukového vyšetření u lůžka (viz článek v tomto čísle časopisu) (6). K vyloučení plicní embolie ale echokardiografii využít nelze. LITERATURA 1. Konstantinides SV, Meyer G, Becattini C, et al; ESC Scientific Document Group. 2019 ESC Guidelines for the diagnosis and management of acute pulmonary embolism developed in collaboration with the European Respiratory Society (ERS). Eur Heart J. 2020 Jan 21;41(4):543-603. doi: 10.1093/eurheartj/ ehz405. PMID: 31504429. 2. Táborský M, Kautzner J, Linhart A, et al. Kardiologie II. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: Mladá Fronta, a. s.; 2018. ISBN: 978-80-204-4813-2. 3. Dytrych V, Bělohlávek J, Král A, et al. Zásadní role echokardiografie u akutní plicní embolie. Interv Akut Kardiol. 2011;10(Suppl. A):17-19. 4. Lancellotti P, Cosyns B, et al. The EACVI Echo Handbook. Oxford: Oxford University Press; 2016. ISBN: 978-0-19-871362-3. 5. Linhart A, Paleček T, Aschermann M. Echokardiografie pro praxi. Praha: Audioscan, spol. s. r. o.; 2002. 6. Štulcová Z. Akutní cévní ultrazvuk. Interv Akut Kardiol. 2024;23(1):30-32. MULTIMORBIDITA V KLINICKÉ PRAXI václavík jan, lys zdeněk a kolektiv Monografie zkušeného autorského kolektivu přináší ucelený pohled na polymorbidního pacienta z hlediska obecného i z hlediska jednotlivých odborností. Dominantní zaměření publikace je na geriatrické pacienty se všemi jejich specifiky, ale problematika polymorbidity se týká také mladších pacientů. Autoři v době téměř všudypřítomného nadbytku dostupných informací přicházejí s monografií, která vyplňuje mezeru na trhu. Přináší nejdůležitější doporučení pro diagnostiku a léčbu v různých specializacích. Kniha je svým širokým záběrem určena praktickým lékařům, internistům i jiným specialistům. Grada, 344 str. Cena: 795 Kč
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=