Intervenční a akutní kardiologie – 1/2024

22 INTERVENČNÍ A AKUTNÍ KARDIOLOGIE / Interv Akut Kardiol. 2024;23(1):21-23 / www.iakardiologie.cz HLAVNÍ TÉMA / MAIN TOPIC Echokardiografické vyšetření při podezření na akutní plicní embolii „ D-shape levé komory, „ významná trikuspidální regurgitace, „ McConnelovo znamení – hypokinéza volné stěny pravé komory se zachovalou kontraktilitou hrotové oblasti, „ tzv. znamení 60/60 – odhadovaný systolický tlak v a. pulmonalis (PASP) pod 60 mmHg a akcelerační čas na pulmonální chlopni pod 60 ms, „ vizualizace intrakardiální trombózy v pravostranných oddílech nebo trombu v a. pulmonalis, „ dilatace dolní duté žíly se sníženou kolapsibilitou v nádechu. Velikost pravé komory lze měřit buď v parasternální projekci na krátkou osu (PSAX), nebo v hrotové čtyřdutinové projekci (A4C) cílené na pravostranné oddíly. V PSAX musí být dobře zobrazena volná stěna pravé komory, správně se potom rozměr měří kolmo od volné stěny komory k místu septo-aortální Obr. 1. Významná dilatace pravé komory u pacienta s akutní plicní embolií Obr. 2. D-shape levé komory Obr. 3. TAPSE se měří pomocí M-módu umístěného na laterální okraj trikuspidálního anulu, rovnoběžně s volnou stěnou pravé komory Obr. 4. Měření trikuspidálního s‘ s pomocí tkáňového a pulsního dopplerovského zobrazení, podrobně viz text Obr. 5. Významná trikuspidální regurgitace. Regurgitační jet zasahuje až do vrcholu levé síně Obr. 6. Gradient trikuspidální regurgitace se měří pomocí kontinuálního dopplerovského zobrazení. Pro akutní plicní embolii není typický vysoký tlakový gradient

RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=