174 INTERVENČNÍ A AKUTNÍ KARDIOLOGIE / Interv Akut Kardiol. 2023;22(4):173-179 / www.iakardiologie.cz PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY / REVIEW ARTICLES Arytmie u pacientů s vrozenou srdeční vadou v dospělosti pozice sinusového uzlu, vrozený kompletní atrio‑ventrikulární blok, akcesorní spojky) (4). Důležitým substrátem jsou samozřejmě i zásahy při korekčních operacích a reoperacích. Ložiska fibrózy, jizvy po atriotomiích nebo ventrikulotomiích, použité záplaty a prostetický materiál představují zóny pomalého vedení, kritické můstky pro reentry okruhy i lokální ektopickou aktivitu (5). Obecně platí, že s rozsahem operačního výkonu stoupá i riziko arytmií, moderní operační postupy toto riziko snižují. Riziko arytmií se zvyšuje i s věkem daného pacienta a jeho věkem v době operace, reoperace. Četnost arytmií je také ovlivněna hemodynamikou dané VSV, zvyšuje se v důsledku objemového i tlakového přetížení jednotlivých srdečních oddílů, hypoxie, ischemie, cyanózy (6). Rozdílná vrozená anatomie nebo anatomie po korekčním řešení komplikuje v některých případech běžné transvenózní přístupy pro intervenční řešení arytmií (katétrové ablace, implantace kardiostimulátorů/ kardioverterů), často je nutno využít nestandardní přístupové cesty (např. transhepatálně, punkce konduitů atd.) (7). Vzhledem ke specifickému postižení, substrátu i klinickému průběhu by obzvláště pacienti s prognosticky závažnějšími VSV a arytmiemi měli být sledováni a léčeni ve specializovaných centrech (8). Asymptomatičtí pacienti s méně závažnými VSV v dospělosti (např. izolovaná bikuspidní aortální chlopeň, malé defekty síňového nebo komorového septa) bývají běžně sledováni a dispenzarizováni u svých ošetřujících kardiologů. Pacienti se středně závažnými VSV (např. Ebsteinova anomálie, koarktace aorty, Fallotova tetralogie atd.) nebo s těžkými VSV (např. transpozice velkých arterií, pacienti s Fontanovskou cirkulací atd.) jsou již v současné době v našich podmínkách dispenzarizováni ve specializovaných centrech. Diagnostika a opakovaný screening arytmií patří k základním a běžným postupům u všech pacientů s VSV v dospělosti. Základní vyšetření zahrnuje: 1. detailní anamnézu (rodinná anamnéza – VSV, náhlá srdeční smrt v příbuzenstvu, typ VSV u daného jedince, typ a časový průběh korekčních operací a reoperací, symptomy, funkční a zátěžová tolerance, farmakoterapie); 2. kompletní fyzikální vyšetření; 3. standardní 12svodové EKG (posouzení základního rytmu, převodních intervalů, šíře a tvar QRS komplexu, raménkové blokády, blokády atrio‑ventrikulárního převodu, přítomnost ischemických změn, poruch repolarizace – inverze T vln, prodloužení QT intervalu, přítomnost, tvar a počet síňových nebo komorových extrasystol). Optimální je záznam 12svodového EKG i během běžící klinické arytmie, pokud to samozřejmě hemodynamický stav pacienta dovoluje. 4. echokardiografie (transtorakální nebo i jícnová – k posouzení velikosti srdečních oddílů, hemodynamiky, rozsahu strukturálního postižení, chlopenních vad atd.); 5. ostatní: u symptomatických pacientů je indikována EKG monitorace – standardní EKG Holter (3 nebo 12svodový, na 24 nebo 48 hodin) nebo i prodloužená monitorace moderními kontinuálními nebo epizodickými záznamníky (monitorace týdenní, měsíční), ev. dlouhodobá monitorace implantabilními záznamníky. Periodická EKG monitorace u asymptomatických pacientů je diskutabilní, s častými klinicky a prognosticky nevýznamnými nálezy. Magnetická rezonance (MR) srdce – indikována ke komplexnímu posouzení anatomie a hemodynamiky obzvlášť u komplexních vad a dále k posouzení arytmogenního substrátu, jizvení dle nálezu a distribuce oblastí s pozdním sycením (LGE). Zátěžové vyšetření – diagnostika ev. arytmií při zátěži, posouzení funkčního stavu a zátěžové tolerance. Laboratorní vyšetření – ev. známky zánětu, iontogram, krevní obraz, ledvinné a jaterní funkce, hormony štítné žlázy, natriuretické peptidy, koagulační parametry. Elektrofyziologické vyšetření a programovaná stimulace komor – pouze v indikovaných případech (riziková stratifikace u některých VSV, jako např. Fallotova tetralogie – při nálezu nesetrvalých komorových tachykardií, jinak nevysvětlitelné synkopě) (9). Specifické typy arytmií u nejčastějších VSV v dospělosti jsou shrnuty v tabulce 1. Tachyarytmie u pacientů s VSV v dospělosti Supraventrikulární arytmie Udává se, že supraventrikulární arytmie (SVT) postihují až 50 % pacientů s VSV v dospělosti. Tyto arytmie bývají rizikovější oproti Tab. 1. Specifické typy arytmií u nejčastějších vrozených srdečních vad v dospělosti (modifikováno dle ESC Guidelines 2020 (30)) Supraventrikulání arytmie Komorové arytmie a NSS Bradykardie Typ VSV AVRT IART/AT FS SKT NSS SSS AVB vrozený získaný vrozený získaný ASD ++ ++ (+) + (+) AVSD ++ ++ (+) (+) (+) ++ VSD + (+) + (+) + Ebsteinova anomálie +++ ++ + (+) ++ + + TOF ++ ++ ++ ++ + + Transpozice velkých tepen Atriální switch +++ + ++ +++ +++ + Arteriální switch + + (+) (+) Kongenitální korekce ++ + + (+) ++ + ++ Fontanovská cirkulace Atriopulmonární spojení +++ ++ + ++ Intrakardiální tunel ++ + + ++ Extrakardiální konduit + + + + Eisenmengerovská cirkulace ++ ++ ++ (+) = minimální riziko + = střední riziko ++ = střední riziko +++ = vysoké riziko ASD – defekt septa síní, AVRT – atrioventrikulární reentry tachykardie, AVSD – atrioventrikulární defekt septa, VSD – defekt septa komor, TOF – Fallotova tetralogie, IART – incizionální síňová reentry tachykardie, AT – síňová tachykardie, FS – fibrilace síní, SKT – setrvalá komorová tachykardie, NSS – náhlá srdeční smrt, SSS – dysfunkce sinusového uzlu, AVB – atrioventrikulární blok
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=