7 www.iakardiologie.cz INTERVENČNÍ A AKUTNÍ KARDIOLOGIE SLOVO ÚVODEM Vážené kolegyně, vážení kolegové, v tomto speciálním vydání časopisu Intervenční akutní kardiologie jsme se Vám, společně kardiologové a kardiochirurgové, pokusili přiblížit stávající poznatky především o nefarmakologické léčbě závažné mitrální regurgitace (MR), druhém nejčastějším chlopenním postižení dospělé evropské populace (1). Složitá anatomie mitrální chlopně a měnící se morfologický i klinický obraz nemocných nás nutí ke komplexním úvahám při hledání optimální léčebné strategie a úzké mezioborové spolupráci při její realizaci. V souvislosti s věkem narůstá výskyt MR, takže se stárnutím populace je nutné počítat i s nárůstem klinicky významné MR v budoucnosti. V léčbě významné symptomatické i asymptomatické primární MR dané v západních zemích nejčastěji degenerativním strukturálním postižením cípů a aparátu mitrální chlopně jasně dominují kardiochirurgické přístupy pozitivně ovlivňující prognózu nemocných. Věříme, že podrobný popis různých kardiochirurgických technik, od klasických přes robotické, miniinvazivní a především záchovné, Vás obohatí. Katétrová léčba může být u PMR Kardio týmem zvážena pouze v případech, kdy kardiochirurgická léčba není indikována nebo je spojena s vysokým rizikem. Se sekundární MR se setkáváme u pacientů bez strukturálního postižení cípů mitrální chlopně či závěsného aparátu, kdy příčinou MR je změněná geometrie levé komory (přibližně u 60 % nemocných) či méně často levé síně. V těchto případech jsme však v indikaci nefarmakologické léčby výrazně obezřetnější a zvažujeme ji až s odstupem po nastavení optimální farmakoterapie a dalších nefarmakologických léčebných možností uvedených níže a stanovení jejich efektu. V případě izolované SMR je indikace katétrové „edge‑to‑edge repair“ (TEER), eventuálně kardiochirurgické záchovné operace vysoce individuální a očekávání efektu na zlepšení přežívání je obezřetné. V případě TEER se zlepšení 3leté prognózy dá očekávat u pacientů s podobnými echokardiografickými parametry jako v randomizované studii COAPT, tzn. s nálezem významné SMR s efektivní regurgitační plochou ústí, EROA 41 ± 15 mm2 a menší dilatací levé komory se středním indexovaným objemem levé komory 101 ± 34 ml/m2 (1, 2). Je nutné vnímat, že přesné posouzení významnosti MR vyžaduje vysokou erudici a dostupnost „nejen“ 3D jícnové echokardiografie a oboustranné srdeční katetrizace, ale často i počítačové tomografie a magnetické rezonance srdce včetně zátěžového testování doplněného o biochemické markery srdečního selhání. Aktuální stav hemodynamiky hraje při posuzování MR významnou roli, podobně důležitou jako optimálně nastavená farmakoterapie srdečního selhání, která by měla být v indikovaných případech doplněná o resynchronizační léčbu, případně i katétrovou léčbu nezřídka přidružené fibrilace síní. Vedle chronické MR, která tvoří hlavní obsahovou část tohoto speciálního čísla IAK, se v klinické praxi poměrně často setkáváme s MR u pacientů s akutním srdečním selháním, méně často s většinou přechodnou sekundární MR v důsledku akutní ischemie papilárních svalů při akutním infarktu myokardu a relativně zřídka i s pacienty po kardiochirurgickém či intervenčním zákroku na mitrální chlopni a/nebo chlopenním aparátu. Věříme, že problematika mitrální regurgitace, kterou se Vám kolegové snaží přiblížit, a to od patofyziologie přes speciální nefarmakologické léčebné postupy, až po nečekané možnosti následných katétrových řešení, Vás zaujme podobně jako nás, a toto speciální číslo bude přínosem pro naše společné pacienty. Hodně štěstí! Petr Kala (kardiolog a předseda České asociace intervenční kardiologie) a Jan Vojáček (kardiochirurg a předseda České společnosti kardiovaskulární chirurgie) LITERATURA 1. Vahanian A, Beyersdorf F, Praz F, et al. ESC/EACTS Scientific Document Group. 2021 ESC/EACTS Guidelines for the management of valvular heart disease. European Heart Journal. 2022;43:561-632. https://doi.org/10.1093/eurheartj/ehab395. 2. Stone GW, Lindenfeld J, Abraham WT, et al; COAPT Investigators. Transcatheter mitral‑valve repair in patients with heart failure. N Engl J Med. 2018;379:23072318.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=