27 www.iakardiologie.cz / Interv Akut Kardiol. 2023;22(1):27-34 / INTERVENČNÍ A AKUTNÍ KARDIOLOGIE PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Transkatétrová léčba mitrální regurgitace https://doi.org/10.36290/kar.2023.004 Transkatétrová léčba mitrální regurgitace Michael Želízko1, Vladimír Pořízka1, Martin Kotrč1, Theodor Adla2, Jiří Malý3 1Klinika kardiologie IKEM, Praha 2Základna radiodiagnostiky a intervenční radiologie, IKEM, Praha 3Klinika kardiochirurgie, IKEM, Praha Mitrální regurgitace představuje druhou nejčastější chlopenní vadu v dospělé populaci. Až do nedávné doby byla jedinou terapeutickou možností chirurgická plastika nebo náhrada mitrální chlopně, přičemž mnoho nemocných nebylo léčeno ani diagnostikováno, nejčastěji z důvodů předpokládaného vysokého rizika operace, zejména u nemocných se sekundární mitrální regurgitací. V průběhu několika posledních let došlo k výraznému nárůstu počtu transkatétrových výkonů, většina z nich využívala principu sblížení obou cípů mitrální chlopně (tzv. transkatétrová edge‑to‑edge korekce – TEER). V současnosti jsme svědky vývoje dalších systémů, které využívají preferenčně transseptální přístup, jsou komplexnější a směřují ke katétrové náhradě mitrální chlopně. Cílem sdělení je přehled metod transkatétrové korekce mitrální regurgitace a indikací pro jejich použití. Klíčová slova: mitrální regurgitace, katetrizační intervence, „edge‑to‑edge“ intervence mitrální chlopně. Transcatheter treatment of mitral regurgitation Mitral regurgitation is the second most frequent valve disease in the adult population. Until recently, surgical repair or replacement were the only therapeutic options, leaving many patients untreated and even underdiagnosed, most frequently due to a presumably high surgical risk, particularly in those with secondary mitral regurgitation. Over the last few years, there has been exponential growth in the number of catheter-based procedures, with most of them using the transcatheter edge-to-edge repair (TEER) technique. Furthermore, the evolution of other systems is under way that preferentially use the transseptal approach, are more comprehensive, and are aimed at transcatheter mitral valve replacement. The purpose of this article is to review the current transcatheter repair systems and the evidence base for their use. Key words: mitral regurgitation, transcatheter, edge-to-edge mitral valve repair. Úvod Mitrální chlopeň je druhým nejčastějším chlopenním onemocněním v Evropě, přičemž dominantní vadou je mitrální regurgitace (1). Rozlišujeme tzv. primární, neboli degenerativní mitrální regurgitaci v důsledku dysfunkce jakékoliv komponenty chlopně (cípů, šlašinek, papilárního svalu či architektury levé komory), nebo tzv. sekundární, neboli funkční, způsobenou změnou geometrie – dilatací – síně (atriální typ) nebo levé komory (ventrikulární typ). Standardní a preferovanou metodou korekce mitrální regurgitace je kardiochirurgický výkon, spočívající v plastice (rekonstrukční výkon) nebo náhradě mitrální chlopně. Přesto řada nemocných není pro kardiochirurgický výkon vhodná, ať již z důvodu vysokého rizika (primární MR) nebo nepříliš dobrých dlouhodobých výsledků (sekundární MR). Katetrizační možnosti intervence dnes zahrnují jak opravné výkony, tak možnost transkatétrové náhrady mitrální chlopně, počty obou typů výkonů v posledních letech významně narůstají, což je reflektováno i v aktuálních guidelines (2). Cílem tohoto přehledu je seznámit čtenáře s aktuálně dostupnými metodami transkatétrových intervencí na mitrální chlopni. Mitrální chlopeň: anatomie, možnosti zobrazení Mitrální chlopeň je komplexní struktura mezi levou síní a levou komorou, její funkci zajišťují přední a zadní cíp chlopně, šlašinkami jsou cípy upnuty do dvou papilárních svalů, které jsou součástí architektury levé komory. Mitrální anulus má trojrozměrný tvar připomínající koňské sedlo (3). Přední – anteriorní – část anulu má dvě fibrózní struktury – tzv. trigonum anterolateralis (souvisí s levým cípem aortální chlopně) a trigonum posteromedialis (souvisí s membranózním septem, trikuspidálním prstencem a nekoronárním cíMUDr. Michael Želízko, CSc. Klinika kardiologie IKEM, Praha mize@ikem.cz Cit. zkr: Interv Akut Kardiol. 2023;22(1):27-34 Článek přijat redakcí: 13. 1. 2023
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=