Viktor Zlocha, Tomáš Hájek

Chirurgická léčba fibrilace síní, současné možnosti (nové technologie, rozšíření indikací)

Jan Vojáček

Novinky v antikoagulační léčbě fibrilace síní

Ivo Varvařovský

Noradrenalin a kardiogenní šok: čas na rehabilitaci?

Editorial k článku Kovářík A, Šulda M, Šnorek M, Toušek F. Postavení noradrenalinu mezi vazopresory v léčbě kardiogenního šoku komplikujícího akutní infarkt myokardu. Interv Akut Kardiol 2011; 10(5–6): 223–224.

Pavel Žáček, Jan Vojáček, Jan Harrer, Tomáš Holubec, Martin Tuna, Soňa Vaneková, Jan Dominik

Externí aortální anuloplastika prstencem jako nový prvek při záchovné remodelaci dystrofického aortálního kořene

External aortic ring annuloplasty as a new component of valve-sparing remodelation in a dystrophic aortic root

Záchovná rekonstrukce aortální chlopně při její nedomykavosti a současné dystrofii aortálního kořene je aktuálním trendem moderní kardiochirurgie. Jedná se o technicky náročné a komplexní výkony, a to spolu s nejistotou trvanlivých dlouhodobých výsledků je příčinou dosavadního malého rozšíření těchto operačních postupů. Z množství historicky navržených konceptů jsou nejdůležitější 2 techniky – remodelace aortálního kořene a reimplantace aortální chlopně. Ve světle moderních poznatků o hemodynamice a biomechanice celého komplexu aortálního kořene se remodelace jeví jako fyziologičtější způsob rekonstrukce. Doplnění remodelační operace o subvalvární anuloplastiku externím prstencem je novou metodou, která má zvýšit úspěšnost výkonu a odstranit riziko pozdní redilatace aortálního anulu po provedené remodelaci. Autoři podávají přehled vývoje konceptu současné remodelační strategie i své vlastní iniciální zkušenosti.

Josef Šťásek, Josef Bis, Zdeněk Vavera, Jan Vojáček, Jaroslav Dušek, Petr Pařízek, Miroslav Brtko, Pavel Polanský, Dušan Černohorský

Perkutánní eliminace ouška levé srdeční síně v prevenci systémové embolizace

Percutaneous exclusion of the left atrial appendage in preventing systemic embolization

Ouško levé srdeční síně (OLS) je při fibrilaci síní nejčastějším místem tvorby trombů v srdečních dutinách. Tromby ohrožují nemocné s fibrilací síní systémovou embolizací. Standardní preventivní léčbou je orální antikoagulační léčba (OAL). Další možnou léčbou je eliminace OLS. Je podán přehled o současných možnostech a rizicích chirurgické a katetrizační eliminace OLS. Prezentovány jsou první zkušenosti s katetrizační implantací systému AMPLATZER Cardiac Plug na I. interní kardioangiologické klinice v Hradci Králové.

Aleš Kovářík, Mirek Šulda, Michal Šnorek, František Toušek

Postavení noradrenalinu mezi vazopresory v léčbě kardiogenního šoku komplikujícího akutní infarkt myokardu

The role of norepinephrine among vasopressors in treatment of cardiogenic shock complicating

Noradrenalin je silně vazokonstrikčně působící katecholamin, který jen nevýznamně ovlivňuje velikost srdečního výdeje a tepovou frekvenci. Proto by jeho užití mohlo příznivě ovlivnit přežívání pacientů v kardiogenním šoku. Autoři porovnávají účinky noradrenalinu s ostatními vazopresory a v tomto kontextu hodnotí jeho indikační výhody a omezení.

Martin Novák

Krvácivé komplikace perkutánní koronární intervence

Bleeding complications of percutaneous coronary interventions

Perkutánní koronární intervence je jedním z pilířů léčby ischemické choroby srdeční. S invazivním charakterem výkonu a použitím antitrombotické medikace souvisí riziko krvácení, které vede k nárůstu následných ischemických komplikací a zvýšení krátkodobé i dlouhodobé mortality. Optimalizace farmakoterapie a použití radiálního přístupu vede ke snížení krvácení a spolu s restriktivním přístupem k podání krevních transfuzí vedou ke zlepšení osudu pacientů.

Aleš Mokráček

Chirurgie srdečních chlopní v terénu plicní hypertenze

Heart vave surgery in combination with pulmonary hypertension

Plicní hypertenze (PH) je velmi častou komorbiditou onemocnění srdečních chlopní indikovaných ke kardiochirurgickému výkonu. Doporučení České kardiologické společnosti nám dávají přehled o etiologii, klasifikaci i patofyziologii PH, ale nezabývají se problematikou peroperačního období. Ve svém sdělení bych se rád zamyslel nad tím, jestli a kdy je plicní hypertenze rizikovým či dokonce kontraindikujícím faktorem těchto operací. Předmětem bude periprocedurální plicní hypertenze, její klinický dopad a možnosti jejího ovlivnění, ne chirurgická léčba chronické plicní hypertenze (plicní endarterektomii – PE).

Karel Dvořák

Přednemocniční trombolýza srdečního infarktu – současnost a perspektivy

Prehospital thrombolytic therapy of myocardial infarction – present and perspective

Ve většině civilizovaných zemích je v současné době v léčbě STEMI převládající reperfuzní strategie primární perkutánní koronární intervence (dále PPCI). Celkový výsledek reperfuzní léčby, jak PPCI, tak i dříve převážně používané trombolytické terapie (dále TT), je tím lepší, čím časněji po vzniku příznaků STEMI je dosaženo obnovení průtoku infarktovou tepnou. Jak ukazují některé registry a studie, je mortalita při reperfuzní terapii PPCI a TT u nemocných s prvním medicinským kontaktem do 3 hod. od vzniku příznaků STEMI prakticky stejná. Medián časového zdržení PPCI proti přednemocniční trombolytické terapii (dále PTT) je i při dobré organizaci nejméně 60 minut, což je však obzvláště významné v prvních dvou nebo třech hodinách po vzniku STEMI. Zatím jediná nevelká studie CAPTIM srovnávala PPCI a PTT. Nižší mortalita byla ve skupině PTT, ale snížení nedosáhlo statistické významnosti. Byly zde uplatněny principy nyní t zv. farmako-invazivní strategie, což zahrnuje PTT, podání aspirinu, clopidogrelu a nízkomolekulárního heparinu s následným přímým transportem do PPCI centra. V současné době očekáváme výsledky studie STREAM srovnávající nemocné, u nichž jsou uplatněny principy farmako-invazivní strategie včetně PTT s následným přímým transportem do PCI centra a skupinu nemocných bez TT bezprostředně ošetřených v PCI centrech. Do studie jsou zahrnuti pouze nemocní kontaktováni do 3 hodin od vzniku příznaků.

Petr Peichl, Ivo Skalský, Josef Kautzner

Úspěšná katetrizační ablace komorové tachykardie u pacienta po implantaci mechanické podpory srdeční

Successful catheter ablation of ventricular tachycardia in patient with ventricular assist device

Implantace mechanické podpory srdeční (MPS) je novou léčebnou možností pro pacienty s terminálním srdečním selháním, u kterých se používá jako přemostění kritického období do transplantace srdce. I přes hemodynamické a klinické zlepšení může dojít po zavedení MPS ke zvýšení frekvence komorových tachykardií. Uvádíme kazuistiku pacienta s neischemickou dilatační kardiomyopatií, u kterého se objevily po implantaci MPS (HeartMate II, Thoratec) četné symptomatické běhy komorových tachykardií. Při elektrofyziologickém vyšetření bylo zjištěno, že arytmie má fokální charakter a vychází z malé oblasti nízké voltáže přilehlé ke vtokové kanyle MPS. Aplikace radiofrekvenční energie v této oblasti vedla k úplnému vymizení komorové ektopie. Pacientovi byl implantován kardioverter-defibrilátor a po dobu sledování 12 měsíců nebyla dokumentována žádná recidiva komorové tachykardie. Recidivující monomorfní komorové tachykardie po implantaci MPS mohou vycházet z blízkosti vtokové kanyly a na jejich genezi se může podílet mechanické dráždění myokardu kanylou. Komorová ektopie může být úspěšně odstraněna pomocí katetrizační ablace.

Roman Čerbák

Farmakoterapie a progrese aortální stenózy

Pharmacotherapy and the aortic stenosis progression

Aortální stenóza je nejčastější a nejčastěji operovanou chlopenní vadou. Uvedeny jsou současné možnosti farmakologické léčby a její limitace. Hypolipidemická léčba vady pomocí statinů nesplnila očekávání, velké randomizované studie nezahrnovaly časná stadia vady. Úspěšnost terapie bisfosfonáty zjištěna pouze na retrospektivních studiích. Asociace bisfosfonátů a fibrilace síní nebyla dosud jednoznačně prokázána. Léčení aortální stenózy pomocí inhibitorů konvertujících angiotenzin (ACEi) nemá dosud jednoznačné výsledky a čeká se na nové perspektivní studie. Zánětlivé změny detekovány jak v časných, tak i pozdních stadiích vady. Nalezen dysfunkční protizánětlivý mechanizmus aortální stenózy. V současné době neexistuje farmakoterapie vady, která by bránila její progresi. Jediným úspěšným, osvědčeným a doporučeným léčebným postupem je chirurgická náhrada aortální chlopně (AVR) nebo transfemorální (transapikální) implantace bioprotézy (TAVI).

Petr Heinc, Ondřej Moravec, Jan Přeček, Jana Ondrušková, Miloš Táborský

Současná a budoucí léčba tromboembolizmu u pacientů s fibrilací síní

Contemporary and future treatment of thrombembolism in patients with atrial fibrillation

Poslední nová evropská doporučení pro léčbu nemocných s fibrilací síní optimalizují antikoagulační léčbu na základě nové stratifikace rizika tromboembolizace dle tzv. CHA2DS2Vasc skóre, nicméně jen okrajově se zmiňují o budoucnosti alternativní antikoagulační léčby pomocí přímých inhibitorů trombinu, nebo inhibitorů faktoru Xa. Tento článek pojednává o limitacích a potenciálních výhodách nových antikoagulancií, shrnuje výsledky studií s novými perorálními antikoagulanciemi v nejpokročilejším stadiu klinického výzkumu a odhaduje perspektivu nové éry antikoagulační léčby.

Ivo Varvařovský

Reakce na článek MUDr. Kateřiny Lefflerové, CSc., „Je dabigatran opravdovou alternativou v prevenci tromboembolických komplikací u pacientů s fibrilací síní?“

(Interv Akut Kardiol 2011; 10(4): 182–186)

MUDr. Michal Rezek

Neměli bychom zatím ještě odložit slávu FFR ?

prof. MUDr. Jan Peregrin, CSc.

Dne 7. 6. 2011 zemřel prof. MUDr. Alfred Belán, DrSc.

prof. MUDr. Jan Vojáček, DrSc., FESC, FACC

Zpráva z kongresu „Intervenční kardiologie v Českém ráji“, Hrubá Skála 2011

Jiří Vítovec, Jindřich Špinar

Studie SHIFT (the Systolic Heart Failure Treatment with the If Inhibitor Ivabradine Trial) a její přínos pro léčbu srdečního selhání

The SHIFT study (Systolic Heart Failure Treatment with the If Inhibitor Ivabradine Trial) and its benefit for heart

Studie SHIFT srovnávala účinek ivabradinu s placebem u 6558 nemocných se srdečním selháním ischemické i neischemické etiologie, funkční klasifikace NYHA II-IV, s klidovou srdeční frekvencí nad 70/min, kteří měli optimální léčbu srdečního selhání, včetně maximálně tolerované dávky betablokátorů. Studie prokázala významný pokles výskytu rizika primárního cíle – kardiovaskulární úmrtnosti a hospitalizací pro srdeční selhání o 18 % ve skupině léčené ivabradinem. Také pokles rizika úmrtí pro srdeční selhání byl nižší o 26 % v aktivní léčené skupině. Obdobný byl pokles hospitalizací pro srdeční selhání. Ivabradin byl dobře snášen s minimálními vedlejšími účinky.

Ivo Varvařovský, Tomáš Janota

Studie PRODIGY – konečně víme, jak léčit clopidogrelem po koronární angioplastice

The PRODIGY study: at last we know how to treat with clopidogrel after coronary angioplasty

Studie PRODIGY je první randomizovanou prospektivní studií, která porovnává krátkodobou (6 měsíců) a dlouhodobou (24 měsíců) duální protidestičkovou léčbu po implantaci koronárního stentu. Ochrana nemocných před ischemickými komplikacemi je při obou typech léčby srovnatelná. Dlouhodobá duální protidestičková léčba vede k významně většímu počtu závažných krvácivých komplikací a toto riziko narůstá s dobou trvání léčby. Zjištěné skutečnosti jsou závažné a měly by vést k úpravě doporučených postupů pro léčbu nemocných po implantaci koronárního stentu.

Jaroslav Januška

Katetrizační řešení mitrální regurgitace v kontextu výsledků studie EVEREST II

Catheterization mitral regurgitation solutions in the context of the EVEREST II study results

Mitrální regurgitace je nejčastější chlopňová vada vyžadující operační řešení. Jinou možností pro pacienty s vysokým operačním rizikem je katetrizační metoda pomocí MitraClipu. Podle výsledků studie EVEREST II je srovnatelná s chirurgickým řešením a vhodná hlavně pro pacienty s funkční mitrální regurgitací, vyšším věkem a s nízkou ejekční frakcí levé komory.