English version
Aktuálně z Intervenční a akutní kardiologie
Soutěž o nejlepší kazuistiku
V letošním roce společnost SOLEN a redakční rada časopisu vyhlašuje již desátý ročník soutěže o nejlepší kazuistiku publikovanou na stránkách časopisu Intervenční a akutní kardiologie. Podmínkami uveřejnění kazuistiky v časopise je zpracování rukopisu dle platných podmínek pokynů pro autory a dvojité nezávislé recenzní řízení. Stejně jako v předešlých letech je partnerem této soutěže firma BostonScientific. O vítězné práci rozhodne tajným hlasováním redakční rada časopisu Intervenční a akutní kardiologie. Své příspěvky můžete zasílat na mail bartakova@solen.cz. Seznam vítězných kazuistik z let minulých naleznete v sekci „Nejlepší kazuistiky“. Těšíme se na Vaše příspěvky.
Soutěž o nejlepší originální práci
Již pošesté je v letošním roce vyhlášena soutěž o nejlepší originální práci publikovanou na stránkách časopisu Intervenční a akutní kardiologie. Podmínkami uveřejnění originální práce v časopise je zpracování rukopisu dle platných podmínek pokynů pro autory a dvojité nezávislé recenzní řízení. Stejně jako v předešlých letech je partnerem této soutěže firma B-Braun. O vítězné práci rozhodne tajným hlasováním redakční rada časopisu Intervenční a akutní kardiologie. Své příspěvky můžete zasílat na mail bartakova@solen.cz. Seznam vítězných originálních prací z let minulých naleznete v sekci „Nej originální práce“. Těšíme se na Vaše příspěvky.
Z posledního čísla
Retrográdní rekanalizace chronického uzávěru ramus circumflexus levým radiálním přístupem
Jan Pešek, Ivo Bernat, Jiří Koza, Michal Šmíd, Richard Rokyta
Úvod: Radiální přístup minimalizuje riziko lokálních krvácivých komplikací.Užití tohoto přístupu je možné i u komplexních koronárních intervencí. Popis případu: 66letá pacientka s námahovou anginou pectoris byla koronarografována na našem pracovišti v dubnu 2008. Pro nález postižení více věnčitých tepen byl proveden čtyřnásobný aortokoronární by-pass. Pro recidivu námahových stenokardií několik měsíců po operaci byla provedena zátěžová scintigrafie myokardu s nálezem zátěží podmíněné ischemie myokardu laterální stěny. Při koronarografii provedené radiálním přístupem byl zjištěn uzávěr proximálního segmentu r. circumflexus a těsná stenóza v distální anastomose autovenózního by-passu na r. marginalis. V listopadu 2008 byla provedena elektivní PCI kombinovaným femororadiálním přístupem, kdy femorální přístup byl indikován pro rekanalizaci uzávěru r. circumflexus a levý radiální přístup k nasondování by-passu, a tím k zobrazení periferie r. circumflexus. Vzhledem k neúspěchu antegrádně prováděné rekanalizace byl uzávěr rekanalizován retrográdně z radiálního přístupu hydrofilním vodičem a po retrográdních predilatacích byly antegrádně implantovány dva drug-eluting stenty. Místo vpichu do radiální tepny bylo uzavřeno TR bandem, místo vpichu do femorální tepny systémem AngioSeal. Po nekomplikovaném průběhu byla pacientka druhý den propuštěna do domácího ošetřování, též v dalším průběhu byla pacientka zcela bez komplikací. Závěr: Kazuistika demonstruje úspěšnou retrográdní rekanalizaci chronického uzávěru věnčité tepny s využitím radiálního přístupu.
Biochemické markery nekrózy myokardu v současné klinické praxi
Tomáš Janota
Laboratorní diagnostika myokardiální nekrózy v důsledku infarktu myokardu i z jiných příčin se v současnosti opírá především o vyšetření myokardiálních troponinů. Stanovení jejich plazmatických koncentrací se stalo dokonce základem definice infarktu myokardu. S rostoucí senzitivitou vyšetřovacích metod se stávají časnějším a časnějším markerem. Negativní prediktivní hodnota je prakticky stoprocentní. Ke zvýšení troponinů však nemusí vést jenom infarkt myokardu. Problémem se stala interpretace lehkých zvýšení plazmatických koncentrací u zdravých nebo zdánlivě zdravých osob. Do pozadí byly vytlačeny snahy o rutinní klinické využívání dalších velmi časných markerů myokardiální nekrózy. Potřebné zkušenosti pro práci s troponiny i některými dalšími kardiomarkery byly získány teprve v průběhu posledních let, kdy jsou klinicky využívány. Článek proto shrnuje praktické návody pro práci s novějšími i staršími kardiomarkery a dává doporučení pro interpretaci laboratorních nálezů ve vztahu k Univerzální definici infarktu myokardu z roku 2012.
Kardiochirurgická embolektomie u masivní embolizace do plicnice
Tomáš Skála, Martin Hutyra, Marek Gwozdziewicz, Miloš Táborský
Akutní embolizace do plicnice je bez rychlé diagnózy a agresivní léčby často fatální. Chirurgická embolektomie se díky své vysoké mortalitě udávané doposud kolem 40 % dlouhodobě používala prakticky jen u pacientů v extrémně špatném stavu, u kterých selhala medikamentózní terapie. Chirurgická embolektomie je s rostoucí zkušeností stále bezpečnější metoda, kterou lze provést s nízkou mortalitou a v porovnání s konzervativní medikamentózní terapií s nižší četností hemoragických příhod a rekurence plicní embolizace. V poslední době je řadou autorů doporučováno použití chirurgické embolektomie u centrálně lokalizované embolizace do plicnice u hemodynamicky nestabilních pacientů. Prezentovaný případ ukazuje, že embolektomie může být zvolena i u starších pacientů i v případě nutnosti předoperační kardiopulmonální resuscitace. Tato metoda by již neměla být rezervována pouze pro pacienty s masivní embolizací do plicnice v kardiogenním šoku, u kterých selhaly všechny ostatní možnosti.
Vybrané články
Nukleární magnetická rezonance srdce jako metoda poznání etiologie akutního srdečního selhání s rozvojem syndromu multiorgánové dysfunkce
Martin Porzer, Pavla Hanzlíková, Miroslav Homza
V kazuistice referujeme případ, kdy bylo vyšetření srdce magnetickou rezonancí zvoleno jako diferenciálně diagnostická metoda k rozlišení zánětlivého a nezánětlivého postižení myokardu s rozvojem náhlého globálního kardiálního selhání s následným rozvojem syndromu multiorgánové dysfunkce. Provedené vyšetření, neprokazující myokarditidu, umožnilo akutní operaci pacienta – náhradu aortální chlopně, která vedla k promptní stabilizaci akutního stavu pacienta a postupné normalizaci velikosti a funkce levé komory srdeční.
Paliativní léčba v intenzivní medicíně
Renata Pařízková
V posledních desetiletích došlo k významnému rozvoji medicíny díky aplikaci nových technologií ve všech lékařských oborech včetně intenzivní medicíny, což umožňuje nejen příznivé ovlivnění dříve neřešitelných stavů, ale nese sebou nové problémy medicínské, etické i ekonomické. Všeobecně přijatým cílem intenzivní péče je vždy zachování života a zdraví pacienta. V případě, kdy nelze tyto cíle naplnit, je uplatňován princip přechodu z intenzivní na paliativní léčbu/péči s cílem vyloučení bolesti, dyskomfortu a strádání se zachováním lidské důstojnosti a uspokojování fyzických, psychických, sociálních a duchovních potřeb. Paliativní péče/léčba se stává důležitou a nedílnou součástí intenzivní medicíny, která je v souladu s medicínskými, právními a etickými principy.
Etické otázky současné intenzivní péče v kardiologii
Jiří Mareš
Přehledová studie ponechala stranou etická dilemata, která řeší kardiologie v mezních situacích, a soustředila se na etické aspekty každodenní péče na JIP. Zaměřila se na témata, která berou v úvahu hospitalizovaného pacienta a jeho rodinné příslušníky. S oporou o dostupnou literaturu charakterizovala eticky správná rozhodnutí v kardiologii. Shrnula poznatky o zkušenostech pacientů s absolvovanou nemocniční léčbou a upozornila na možnost posttraumatického rozvoje pacientů. Značnou pozornost věnovala pohledu rodinných příslušníků na eticky správnou léčbu. Uvedla pravidla pro přítomnost příbuzných při kardiopulmonální resuscitaci. Přiblížila strategie, jimiž se rodina snaží zvládnout hospitalizaci jejich nejbližšího na JIP. Shrnula doporučení pro eticky citlivou komunikaci s rodinnými příslušníky. V závěru se věnovala eticky složitému jevu – morálnímu distresu zdravotníků na vlastním pracovišti.
